Valutomat protočil od ledna 220 milionů. Zatím ale mění peníze zadarmo

První tuzemská peer-to-peer směnárna má za sebou necelý půl rok fungování. Poplatky zatím zavádět nechce, potřebuje ještě růst.

První uživatele začínal Valutomat v Česku nabírat v polovině ledna. A česká dcera polské matky se začala hned od počátku chovat jinak, než se očekávalo. „Mysleli jsme, že nárůst obratu bude mnohem pomalejší. Hned od začátku se ale objevili uživatelé, kteří smění poměrně velké množství peněz, třeba i třicet nebo čtyřicet tisíc eur,“ vysvětluje šéf tuzemského Valutomatu Radek Havlík

Příjemné komplikace tak přišly rychle. Důvod vidí Havlík především v částečném nepochopení principu P2P směnárny. „Začali se k Valutomatu chovat jako ke klasické on-line směnárně, která musí mít peníze vždycky. Přitom ale museli vidět, že takhle velké nabídky v systému nejsou. Pro některé uživatele to tak zpočátku bylo zklamání, protože se trh teprve tvořil. Dnes už prodat dvacet tisíc eur už není problém. Jsme ale víc než tři měsíce po rozjezdu,“ dodává s tím, že velmi rychle získali jako své zákazníky firmy ze startupové scény. 

Klasickým firemním uživatelem Valutomatu jsou zatím e-shopy nebo cestovní kanceláře. „Snažili jsme se oslovovat ty menší firmy. Překvapilo nás ale i to, že za námi přišly i firmy jiné váhové kategorie. To jsme moc nečekali a museli jsme začít řešit velké klienty už od počátku a hledat pro jejich valuty odbyt,“ doplňuje marketingový šéf firmy Edgar Fusko. Jako první firemní klienti se tak objevily startupy jako třeba Liftago, vývojářské STRV nebo letenkový Skypicker. „Na začátku roku, tedy v době, kdy jsme dělali nižší desítky milionů měsíčně, jsme Valutomat docela hodně využívali,“ potvrzuje zakladatel Skypickeru Oliver Dlouhý.

Dnes už ale firma Valutomat přerostla a musela hledat nové řešení. „Pokud se firma dostane do takové kategorie, že už má v bance svého brokera, tak je to pro ni samozřejmě jednodušší. My jsme ale o stupeň níž. Jsme ideální pro takové zákazníky, kteří chtějí měnit jednorázově částky řekněme do patnácti tisíc eur,“ popisuje aktuální strop své služby Havlík. 

Hráči s vlastními roboty

Uživatelé velice rychle dokázali objevit možnosti nové platformy pro vydělávání na změnách kurzů. „Češi jsou velmi technicky zdatní a velmi rychle přišli na to, že se na tom dá vydělat. Překvapilo to i naší polskou centrálu. Když se objeví extrémně dobrá nabídka, tak je hned pryč. Někdo to prostě sleduje. Valutomat v podstatě používají dva typy lidí: jedni tam mění peníze a druzí u nás hrají,“ popisuje Fusko. 

P2P směnárna si drží středový kurz, ale podle obou manažerů už její ceny v podstatě kopírují vývoj na Forexu. „Pokud dojde k nějakém výkyvu, tak nevydrží dlouho, protože obchodníci to už i u nás velmi rychle srovnají ke středu,“ dodává s tím, že na jejich systém jsou velmi pravděpodobně nasazeny automatizované systémy kurzových hráčů. 

Valutomat využívají, ale i firmy, které nepotřebují prodat svá eura nebo dolary hned, ale klidně si počkají na kurz, který jim vyhovuje. „Při současné volatilitě kurzu totiž mohou nasadit vlastní cenu a mají v podstatě jistotu, že jim to někdo koupí,“ vysvětluje Havlík. 

Růst versus zisk

Dnes má Valutomat kolem dvou tisíc uživatelů a protočil už valuty za 220 milionů korun. Konec pololetí by rád uzavíral číslem s trojkou na začátku. Zatím ale nic nevydělává a podle Havlíka mají od Poláků zatím volné ruce a nejsou nuceni k rychlému zisku. „Ještě nemáme zavedenou poplatkovou politiku. Potřebujeme, aby trh narostl do nějakého objemu a počtu uživatelů. Tenhle byznys je o velkých objemech a uživatelích, a jak říká klasik: ‚byznys, který dva roky neztrácí peníze, je moc malý.‘ Zatím investujeme peníze do růstu,“ vysvětluje 

Polská centrála už také pomalu pracuje na expanzi, respektive na propojování trhů. „Pracujeme na univerzálním modelu, který bychom mohli nasadit i v jiných zemích. V expanzi nám pomáhají i některé banky. Například FIO banka má nastavený platební styk se Slovenskem zdarma tam i zpět,“ komentuje nové možnosti Havlík s tím, že novinka se týká především firem, které obchodují ze Slovenska s českými firmami. 

Cílem snažení polské společnosti je propojit zatím český, slovenský a polský trh tak, aby Češi nemuseli kupovat eura jen od Čechů, ale třeba i od Poláků nebo Slováků. Tím by se uživatelům otevřely nové možnosti. „Na rozdíl od Polska je Česko jiný trh. Češi nemají tolik lidí v cizině, ani tak velké národnostní menšiny ve světě. Tady je prostor především pro úspěch mezi firmami,“ uzavírá Fusko. 

Jedou už i P2P půjčky

Princip peer-to-peer se uchytil i v oblasti půjčování peněz. Zatímco služby jako Zopa, Prosper nebo Lending Club už úspěšně fungují v zahraničí, objevují se i tuzemské pokusy o půjčování peněz mimo banky. Například služba Bankerat už za necelých pět let provozu posbírala necelých čtyřicet tisíc uživatelů a vyřídila už 16 824 půjček s průměrným úrokem 40 procent. 

Typickým žadatelem je zaměstnaný muž ve věku okolo 35 let. Podvodné půjčky, které se nepodaří odhalit v průběhu schvalovacího procesu, tvoří podle šéfa služby Romana Kakose necelá čtyři procenta všech půjček.

Kakos rozjel letos i další projekt, který se zaměřuje spíš na firemní zákazníky. Peer-to-peer služby jsou na vzestupu především v zahraničí. Ve Velké Británii a USA zprostředkovaly největší peer-to-peer portály úvěry v objemu 6,5 miliard eur. 

CIF16

„Český trh úvěrů pro podnikatele a malé firmy dosahuje v současnosti asi 200 miliard korun. Dostupnost úvěrů je pro tento segment u nás stále nízká a projekt Půjčméfirmě.cz to může významně zlepšit,“ tvrdí Kakos, kterého v projektu jistí investorská skupina EnCor Capital Management, kolem někdejšího ředitele Raiffesenbank Lubora Žalmana. Podobný projekt už provozuje na doméně Symcredit.cz Michael Sonenshine

Podle České bankovní asociace jde zatím o marginální trh, který vyhledávají spíš klienti, kteří by pravděpodobně stejně využili nebankovní úvěry. „Služby jsou zatím nabízeny hlavně v oblasti spotřebitelských úvěrů, tedy nezajištěných půjček pro fyzické osoby. Pro firmy se v ČR nabídka pomalu rodí,“ říká projektová manažerka asociace Helena Zavázalová s tím, že lidé by si měli každopádně dobře rozmyslet, než zkusí investovat peníze touto cestou, a připravit se na to, že jde o rizikovou investici, byť s potenciálně zajímavým výnosem.

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 6. 2015 14:40

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »