Hlavní navigace

Velká hra o malé cifry

Jiří Peterka 7. 9. 2001

Reakce operátorů na úterní rozhodnutí ČTÚ ohledně Internetu v propojovacích dohodách se různí. Zatímco někteří verdikt stále studují, jiní se rozhodli jej veřejně nekomentovat, a ještě další vyjádřili určitou kritiku. Nejkonkrétněji to udělal Contactel, který podrobně popsal, co přesně se mu na verdiktu nezdá být v pořádku.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ), coby nezávislý regulátor našeho telekomunikačního trhu, v úterý vydal své rozhodnutí ohledně Internetu — přesněji o tom, jak má být komutovaný přístup k Internetu řešen v propojovacích dohodách mezi operátory. Ti se totiž sami nedokázali dohodnout na tom, jak si mezi sebou rozdělí to, co se vybere od uživatele Internetu v roli volajícího zákazníka. Můj minulý článek hodnotící tento verdikt regulátora vyšel hned ve středu, a kromě svého názoru jsem do něj stihnul zahrnout jen první reakce Aliatelu (plné znění jejich tiskové zprávy najdete na firemním webu) a eTelu.

Od úterního večera, kdy jsem předchozí článek psal, se již mnoho dalších konkrétních reakcí neobjevilo. Někteří alternativní operátoři taktně signalizují, že výrok ČTÚ nebudou veřejně komentovat. Z tábora dominantního operátora, Českého Telecomu (ČTc), jsem na žádost o stanovisko dostal odpověď v tom smyslu, že výrok ČTÚ a jeho dopady stále zkoumají a vyjasňují některé ne zcela jednoznačné body. A tak jediným, kdo se vyjádřil konkrétněji a rozvedl své stanovisko, byl Contactel. Včera se na toto téma sešli jeho představitelé s novináři, a den předtím byla vydána i tisková zpráva.

Jaké je stanovisko Contactelu?

Představitelé Contactelu v obecné rovině rozhodnutí ČTÚ velmi uvítali a dokonce jej zařadili mezi největší milníky v historii českého Internetu (vedle zavedení tarifu Internet99 a nabídky Internetu zdarma). Rozhodnutí prý otevírá cestu ke skutečné konkurenci i v oblasti komutovaného přístupu k Internetu, včetně svobodné tvorby cen (dosud o cenách za komutovaný přístup k Internetu rozhoduje dominantní operátor), a je prvním faktickým zakotvením práva všech operátorů participovat na internetovém trhu.

Pokud jde o samotný obsah rozhodnutí ČTÚ, ten lze rozdělit na dvě části — na stanovení obecné metodiky (dovedené do podoby konkrétního vzorečku), a na konkrétní výpočet konkrétních hodnot, získaných dosazením určitých čísel do tohoto vzorečku. Ohledně této druhé části byli představitelé Contactelu mnohem kritičtější, když vyjádřili své přesvědčení, že číselné údaje dosazené do vzorečku neodpovídají realitě a celkový výsledek tak dosti podstatně zkreslují v neprospěch alternativních operátorů. V diskusi pak došlo i na to, že jistá chyba (opačné znaménko) je zřejmě i v samotném vzorečku, kterým ČTÚ zformuloval svou metodiku.

Vezměme to ale postupně.

Jak vypadá vzoreček?

Logiku vzorečku, kterým ČTÚ vyjádřil svou metodiku, jsem obšírněji popisoval ve středečním článku, proto již jen stručně: poplatek za propojení se vypočítá z koncové ceny za internetové volání pro uživatele, a to tak, že se rozdělí ve stejném poměru, v jakém se operátoři dělí o výnosy z hlasových služeb. Konkrétní vzoreček (po zjednodušení) tedy vypadá následovně:

Cpi = P * Ci – Nv

kde:

  • P je poměr mezi váženou cenou za propojení místního hlasového hovoru a váženou koncovou cenou místního hlasového hovoru. Fakticky jde o poměr, kde v čitateli je vážený průměr 66 a 33 haléřů (jako ceny za propojení ve špiččce a mimo špičku), a ve jmenovateli vážený průměr 1,45 korun a 0,80 korun (jako koncové ceny za minutu místního hovoru ve špičce a mimo ni). Již zde je přitom jeden z drobných „zádrhelů“ celého rozhodnutí ČTÚ, protože neobsahuje konkrétní vyjádření použitých vah (tj. neříká, s jakou váhou byly započítány ceny ve špičce a mimo špičku). Již kvůli tomu není celý následný výpočet plně rekonstruovatelný (ověřitelný), a tím (alespoň podle mého názoru) nesplňuje jeden ze základních požadavků telekomunikačního zákona na stanovení cen. Podle představitelů Contactelu jsou obvyklé váhy 60 a 40 procent ve prospěch cen ve špiččce. Po dosazení těchto vah vychází hodnota poměru P na (0,60 * 0,66 + 0,4 * 0,33) / (0,6 * 1,45 + 0,4 * 0,8), což po zaokrouhlení vychází na 0,4437.
  • Ci je průměrná koncová cena za jednu minutu internetového volání v jednotlivých časových pásmech daných časovými pásmy tarifu Internet 2001 (tj. I. pásmo od sedmi do 17 hodin v pracovní dny, II. pásmo od 17 do 19 hoddin v pracovní dny, a konečně III. pásmo od 19 hodin do sedmi hodin v pracovní dny, a dále celé svátky a víkendy). Jak záhy popíšu, největší výtka Contactelu směřuje právě vůči konkrétním hodnotám, dosazeným za tento parametr.
  • Nv je „koeficient nelineárnosti ceny a délky internetového volání“, který by (zřejmě) měl kompenzovat vliv toho, co nese ve svém názvu (tedy toho, že koncová cena Ci není lineární, a že cena skutečných hovorů se bude určitým způsobem lišit od ceny průměrné). Hodnota tohoto koeficientu byla regulátorem stanovena na pět procent z hodnoty parametru Ci (z koncové ceny pro uživatele). Představitelé Contactelu odhadují jeho správnou hodnotu jinak (v diskusi padla hodnota 10 procent). Hlavně ale má tento koeficient vyrovnávat určitý efekt, který snižuje výslednou hodnotu. Proto by měl být tento koeficient ve vzorečku spíše přičítán, a ne odečítán!
  • Cpi je výsledná cena za propojení pro přístup k Internetu. Fakticky to, co jeden operátor (ten, v jehož síti se nachází volající uživatel, tj. ten operátor v jehož síti hovor začíná, a který si také „kasíruje“ svého zákazníka) zaplatí jinému operátorovi (tomu, do jehož sítě volání směřuje, tj. operátorovi, v jehož síti se nachází vstupní bod do sítě internetového providera). Podobně jako u parametru Ci má i Cpi tři různé hodnoty pro jednotlivá časová pásma.

Které výchozí hodnoty jsou ty správné?

Pokud jsem výše rozdělil rozhodnutí ČTÚ na dvě logické části, pak první částí bylo stanovení výše uvedeného vzorečku a druhou dosazení konkrétních hodnot do něj a získání výsledku, neboli konkrétní hodnoty Cpi (ceny za propojení pro přístup k Internetu). Tyto hodnoty ukazuje následující tabulka (viz již středeční článek):

Časové pásmo I. časové pásmo II. časové pásmo III. časové pásmo
Cpi, cena za propojení (Kč/min. bez DPH) 0,34 0,16 0,08
Ci, minutová koncová cena (Kč/min) 0,82 0,38 0,19

Rozhodnutí ČTÚ uvádí i to, jaké konkrétní hodnoty byly při výpočtu regulátorem dosazeny v roli minutových koncových cen (neboli parametru Ci) pro jednotlivá časová pásma — uvádí je poslední řádek tabulky. A právě zde je podle Contactelu největší kámen úrazu, protože tyto hodnoty neodpovídají realitě a zkreslují výsledek v prospěch dominantního operátora. Proč?

Důvod je ten, že cena internetových hovorů (hovorů zpoplatňovaných podle tarifu Internet2001) není lineární, a v důsledku toho ani neexistuje žádná přesná minutová cena. Jako minutovou cenu je možné vzít pouze určitý průměr, ale zde je více různých možností, jak jej vypočítat. Regulátor použil jeden možný způsob „zprůměrňování“, což Contactel kritizuje jako neodpovídající realitě a požaduje použití jiného způsobu „zprůměrňování“, který by byl spravedlivější.

Nelineárnost ceny internetového hovoru je způsobena tím, že na počátku je hovor dražší, protože původní impulsy (resp. dnešní částky 2,60 korun) zde naskakují s kratší časovou periodou. Ve špičce (v I. pásmu) vám naskočí první částka 2,60 korun ihned, a další tři pak naskakují za každých 120 vteřin (poslední z nich na začátku šesté minuty). Takže během prvních šesti minut je průměrná minutová cena 1,30 korun. Pokud hovor „vydrží“ déle, naskakují další částky 2,60 korun každých 180 vteřin, neboli každé tři minuty. Takže do konce osmé minuty (neboli: za hovor délky do devíti minut) uživatel zaplatí za hovor čtyřikrát 2,60, což odpovídá průměrné minutové ceně 1,16 korun. Když počátkem deváté minuty naskočí další částka 2,60, změní to průměrnou cenu hovoru (délky do 12 minut) na hodnotu 1,08 korun. Pokud bychom takto pokračovali dál, průměrná minutová cena hovoru by neustále klesala: hovor do délky 15 minut by měl průměrnou minutovou cenu 1,04 korun, do 18 minut 1,01 korun, do 21 minut 0,99 korun atd. Limitní hodnotou, ke které se takto klesající průměrná cena bude blížitn ale nikdy se jí nebude rovnat, je 0,86 periodických. Takovouto průměrnou minutovou cenu by měl nekonečně dlouhý internetový hovor. Obdobně pro ostatní časová pásma.

Teď ale kterou průměrnou hodnotu dosadit do vzorečku jako průměrnou minutovou cenu? Regulátor ve svém rozhodnutí vyšel z limitní hodnoty, tj. 0,867 korun (jako cenu bez daně). Po odečtení pěti procent DPH z toho vychází 0,823 korun, a po zaokrouhlení směrem dolů oněch 82 haléřů, které se objevily v rozhodnutí. Pravdou je, že tento přístup nahrává dominantnímu operátorovi, který díky nelinearitě získává reálně větší podíl na výnosu.

Ukažme si to na příkladu hovoru v délce pět minut ve špičce, v tarifu Internet 2001: volající za něj zaplatí třikrát 2,60, neboli 7,80 korun. Pokud volající volá ze sítě ČTc (což bude zdaleka nejčastější případ), získá tuto částku ČTc. Státu z ní odvede pět procent na DPH, tj. zůstane mu 7,41 korun. Z této částky ČTc zaplatí jinému operátorovi (do jehož sítě internetový hovor vedl) podle rozhodnutí ČTÚ částku pětkrát 0,34, tj. 1,70 korun. Takže kolik komu zůstalo jako podíl na výnosu z celého pětiminutového hovoru? Českému Telecomu 5,71 korun, druhému operátorovi 1,70 korun. Chcete-li to jinak, oba se reálně rozdělili o konkrétní výnos v poměru 77 : 23. Neboli: druhý operátor získal reálný podíl na výnosu ve výši pouhých 23 procent, místo „nominálních“ 41,2 procent, které vychází z rozhodnutí ČTÚ.

Příčiny tak velké disproporce jsou dvě.

  • První příčinou je samotná nelinearita ceny: u pětiminutového hovoru je průměrná minutová cena fakticky vyšší než cena 82 haléřů, použitá při výpočtu regulátorem (ale 1,30 korun).
  • Druhou příčinou je rozdílná „jemnost“ ve zpoplatňování — zatímco ČTc vyplácí druhému operátorovi propojovací poplatek po vteřinách, svého zákazníka si „kasíruje“ po podstatně delších časových intervalech. U námi uvažovaného pětiminutového hovoru zaplatí ČTc druhému operátorovi podíl odpovídající pětiminutovému hovoru, ale od zákazníka vybere cenu jako za šestiminutový hovor (protože částky v ceně 2,60 „naskakují“ volajícímu v časech nula, dvě minuty, čtyři minuty a šest minut).
Reálný vs. deklarovaný podíl na výnosu podle nového rozhodnutí ČTÚ.
(zdroj: Contactel)
460

Pro jiné délky hovorů a ostatní časová pásma mohou vycházet reálné podíly na výnosech procentuelně ještě níže — první tabulka uvádí výsledek propočtů Contactelu (např. z pětiminutového hovoru ve III. pásmu bude mít druhý operátor reálný výnos jen cca osm procent, místo deklarovaných 42 procent).

Reálný vs. deklarovaný podíl na výnosu podle dosavadního stavu. Horní křivka odpovídá provizi 30%, prostřední provizi 26% a spodní znovu provizi 30%, ale se zahrnutými náklady druhého operátora na přenosové cesty. (zdroj: Contactel)
461

U dosavadního systému vyplácení provizí (kdy ČTc vyplácí subjektům ISP připojeným k jeho síti určitou provizi, v závislosti na objemu minut) také existuje obdobná disproporce mezi deklarovanou procentuální výší a reálnými podíly na výnosech. Propočty Contactelu pro tuto situaci ukazuje druhá tabulka. Z ní vyplývá, že například pro pětiminutový hovor v III. pásmu (v době nejslabšího provozu) se reálné procento podílu na výnosech po rozhodnutí ČTÚ zvedlo z cca čtyř až šesti procent na osm procent! To opravdu není žádná radikální změna. Navíc oněch osm procent není provizí pro koncového ISP, ale poplatek za propojení pro druhého operátora, který z něj musí pokrýt náklady své sítě a nejspíše ještě vyplatit nějakou provizi subjektu ISP, pokud jím není sám.

Co navrhuje Contactel?

Jak včera představitelé Contactelu řekli novinářům, jejich společnost shledala, že metodika použitá regulátorem „není založena na skutečně účtovaných cenách a skutečných výnosech z internetového provozu“, a v důsledku toho „vytváří neodůvodněný zisk pro dominantního poskytovatele“. Navíc „koncovému uživateli je za přístup k Internetu účtována vyšší částka než ta, která je použita k výpočtu provize pro internetové poskytovatele“. Proto se Contactel obrátil na regulátora se žádostí o vysvětlení a korekci věcných nedostatků.

Co konkrétně ale Contactel navrhuje? Především zreálnit vstupní údaj o průměrné minutové ceně pro koncového uživatele, neboli parametr Ci. Zatímco regulátor jej odvodil od (neexistujícího) nekonečně dlouhého hovoru, Contactel navrhuje vzít za základ dvacetiminutový hovor. Argumentuje přitom tím, že podle jeho statistik (které se v tomto ohledu mají shodovat se statistikami ostatních ISP) je průměrná délka „internetového hovoru“ právě oněch 20 minut.

Za zajímavé považuji, že na včerejším setkání s novináři Contactel ani tak moc nemluvil o koeficientu Nv ve vzorečku regulátora. Tento koeficient by totiž měl, alespoň podle svého názvu, kompenzovat vliv nelinearity ceny v důsledku reálné délky reálných hovorů. Pokud by ale měl dosáhnout očekávaného účinku, tj. kompenzovat úbytek na poplatku pro druhého operátora v důsledku nižší použité průměrné ceny, pak by měl něco přidávat, tj. jeho hodnota by se měla k výslednému poplatku přičítat. Ona se ale v rozhodnutí regulátora naopak odečítá, čímž nekompenzuje, ale naopak zvětšuje efekt nelinearity ceny internetových hovorů!

Jaký bude další vývoj?

O dalším vývoji je zatím možné jen spekulovat. Považuji za pravděpodobné, že i další alternativní operátoři projeví určitou míru nespokojenosti (i když třeba ne veřejně jako Contactel), požádají regulátora o vysvětlení a budou se dožadovat určitých korekcí. ČTc, až si vše náležitě prostuduje, nejspíše bude tlačit opačným směrem než alternativní operátoři. Dnes asi nemá cenu odhadovat, jak to dopadne — zda ČTÚ setrvá na svém rozhodnutí včetně konkrétních numerických hodnot, nebo zda jej bude nějakým způsobem korigovat. V každém případě pro nás jako koncové uživatele se nespíše nic nezmění a tarif Internet2001 zůstane takový, jaký je.

Jinou otázkou ale je časový rozměr celé záležitosti. Samotné rozhodnutí ČTÚ platí od data svého vyhlášení, ale nemá určeno, do kdy platí. Nejspíše tedy bude platit do dalšího rozhodnutí ČTÚ, které jej nahradí či upraví. Ale kdy takovéto další rozhodnutí přijde? Samotný tarif Internet 2001, o který se rozhodnutí opírá, platí do konce roku 2001. Pro rok 2002 se budou sjednávat nové propojovací dohody, snad už založené na metodě LRIC (pro výpočet propojovacích poplatků), a problematika Internetu nejspíše znovu přijde na přetřes a bude se řešit v kontextu nových verzí propojovacích dohod. Takže je docela dobře možné, že nejnovější rozhodnutí ČTÚ ohledně Internetu bude fakticky platit jen do konce tohoto roku. To také může být důvod, proč se k němu někteří alternativní operátoři veřejně vůbec nevyjádřili — možná jim to ani nestojí zato a soustřeďují se již na příští rok.

Našli jste v článku chybu?

7. 9. 2001 13:14

prom. mat. (neregistrovaný)
tak to moc dlouho netrvalo nez se nekdo ozval :) Samozrejme ze funkce f(x) = sqrt(x) je funkci ktera nabyva stejnych funkcnich hodnot pro +- x . Skoda ale ze to nebyl nekdo z Contactelu. Presto gratuluji :)

7. 9. 2001 11:55

Jerry III (neregistrovaný)
Nemluve o tom, ze kdyby Telecom zacal vyhazovat lidi tak by za a) byl spatnej ze vyhazuje lidi a za b) nemel nikoho kdo tam delal. Protoze ten zbytek by pak musel pracovat coz by imho vedlo k dobrovelnemu opousteni firmy. Kdo by se prece v socialismu drel kdyz muze dostat penize bez prace ;)
Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte