Hlavní navigace

Velké problémy neznámého portálu

25. 3. 2005
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Kolem Portálu veřejné správy (PVS) v poslední době houstne pozornost. Je kritizován pro vysoké náklady na provoz a propagaci, neprošel auditem přístupnosti a nyní v souvislosti s jeho provozem dokonce Vladimíru Mlynářovi hrozí trestní stíhání. "Problém je v tom, že PVS není normální web. Je to Portál!" říká Vladimír Mlynář.

Portál veřejné správy, sídlící na nepříliš česky znějící adrese portal.gov.cz, je služba poskytovaná občanům a organizacím ministerstvem informatiky (MI) České republiky. Klade si za cíl vybudovat elektronickou veřejnou správu. Portál veřejné správy slavnostně spustilo MI pro veřejnost 7. října 2003 na brněnském veletrhu Invex. Má sloužit jako virtuální vstupní brána pro občany, přes kterou budou moci komunikovat se státní správou a samosprávou. Informace o jednotlivých úřadech a institucích jsou součástí portálu, který navíc umožňuje vykonávat elektronické transakce a získávat návody k řešení životních situací, do nichž se občané mohou dostat.

Poskytování služby Portálu veřejné správy je smluvně zajištěno s Českým Telecomem. Kromě Českého Telecomu se na vzniku a chodu portálu podílejí firmy IBM, Microsoft, Siemens Business Services, European Business Enterprise a Empire. V říjnu roku 2004 získal portál atest na shodu informačního systému veřejné správy se Standardem ISVS pro náležitosti životního cyklu IS a byl zahájen ostrý provoz portálu.

Portál veřejné správy, znáte jej?


Snad se nebude pan ministr Mlynář zlobit, že jsem si tento nadpis vypůjčil ze stránek jeho ministerstva. Přiměl mě k tomu závěr tiskové zprávy z 3. ledna 2005 zveřejněné na webu MI. Zpráva vychází z průzkumu společnosti STEM/MARK. Do předcházejících výzkumů je možné nahlédnout na webu (jméno: micr, heslo: micr459).

Výzkum byl proveden na vzorku 1023 respondentů. Jeho výsledek není příliš lichotivý. Přibližně každý šestý občan ČR zná Portál veřejné správy a přibližně ví, k čemu by jej mohl využít. Každý pětadvacátý občan Česka tento portál navštívil. Z těch, kteří mají přístup k Internetu (téměř 40 procent populace), portál navštívila desetina. „Znalost portálu mezi širokou veřejností každým měsícem roste,“ uvádí ministerstvo informatiky. Stále ale kolem 59 procent Čechů vůbec netuší, co Portál veřejné správy je a k čemu má sloužit.

Klára Volná, tisková mluvčí ministerstva informatiky ČR, dodává: „Portál se neustále rozšiřuje o nové služby a jak ukázaly průzkumy, kdo portál jednou navštíví, začíná ho pravidelně používat. Největším problémem ale je, jak lidi s adresou portal.gov.cz vůbec seznámit. V příštím roce bychom se proto chtěli více věnovat její propagaci.“

Kde je chyba?

Jako první se nabízí nečesky znějící adresa stránek. Proč portal.gov.cz? To opravdu nikoho nenapadne automaticky, jako třeba hezky česky znějící obce.cz nebo statnisprava.cz. Samotný průzkum z července 2004 upozorňuje na nepříliš zapamatovatelnou adresu. Opravdu nikdo z dotázaných nedokázal uvést správnou adresu vedoucí na PVS. Přitom jedno ze základních pravidel optimalizace stránek mluví o jasné, jednoduché a snadno zapamatovatelné adrese.

Druhým problémem je zřejmě samotná funkčnost PVS. Už od samého počátku provozu se mluví o nepříliš dobrém fungování webu. I můj letmý pokus nahlédnout do zákona o rasismu končí hláškou: Error 202: Žádný obsah není dostupný. Pokusil jsem se na tuto chybu upozornit přímo na ministerstvu a odpověď mě celkem zaskočila: „Není problémem portálu, ale prohlížeče (okno se rychleji otevře, než se načte). Doporučujeme soubor nejprve uložit, poté otevřít“. Používám cekem tři prohlížeče a ani jeden si s tím neporadil. Upozornil jsem tedy na chybu podruhé a konečně mi někdo odpověděl vážně: „V tomto případě se ale jedná o neaktivní, nelokalizovaný dokument, který zůstal omylem označen statutem Zobrazit. Omlouváme se a odstraníme.“

Třetí a velmi důležitá poznámka se týká navigace celého PVS. Podle auditu přístupnosti z 21. února 2005 byly shledány zásadní nedostatky: nekonzistentní navigace, chybí názvy stránek a jejich specifikace, velmi časté otevírání stránek do nových oken bez upozornění, špatné odlišování odkazů od okolního textu, značné množství chyb v syntaxi jazyka HTML. Audit čerpal z 37 kontrolních bodů pravidel tvorby přístupného webu, které vznikly loni právě na ministerstvu informatiky, konkrétně pro účely novely Zákona č. 365/2000 o informačních systémech veřejné správy. Pravidelná údržba 18. března 2005 odstranila velké množství nedostatků, ale stále ještě ne všechny.

Jak je možné, že PVS nesplňuje kritéria, které uvádíte přímo na webu ministerstva? Měl by být přece chloubou a vzorem pro další projekty.

Vladimír Mlynář: „Problém je v tom, že PVS není normální web. Je to Portál! A pravidla pro tvorbu webovských stránek na PVS nelze zcela uplatnit. Jsou tu i technické limity. Také nemůžete srovnávat traktor s osobním autem. Každý slouží k jinému využití.“

Pojďte soutěžit

Ministerstvo chce ještě více přiblížit PVS lidem, proto 21. ledna 2005 vyhlásilo veřejnou soutěž o návrh na zajištění reklamní komunikační kampaně pro podporu projektu Portál veřejné správy. Lhůta pro převzetí návrhu byla 10. března 2005 v 15:00 hodin. Soutěžící měl navrhnout, kromě loga PVS, nový způsob propagace portálu. Ministerstvo chce zvýšit návštěvnost stránek, lépe seznámit občany s portálem a zapojit do práce s portálem i úřady státní správy a samosprávy. Částka vynaložená na propagaci se bude blížit deseti milionům korun.

Velmi se divím, proč v zadání chybí požadavek na zlepšení přístupnosti stránek, zlepšení funkčnosti nebo přinejmenším návrh nové srozumitelnější adresy celého PVS.

Proč chcete zvyšovat návštěvnost PVS? Není přece důležitá návštěvnost, ale kvalita poskytovaných informací. PVS nežije z reklamy a to, že lidé nepotřebují rady státu a jeho pomoc, je – myslím – jen dobře. Nemá cenu jim něco nutit. Kvalitní obsah přitáhne sám.

Vladimír Mlynář: „Důležitá je jak návštěvnost, tak kvalita, respektive bez kvality není návštěvnost. Zvýšení návštěvnosti tedy v sobě obsahuje i cíl zvyšovat kvalitu.“

Nemyslíte, že by bylo lepší tyto prostředky investovat právě do větší kvality portálu a ne do jeho propagace?

Vladimír Mlynář: „Ne, nemyslím. Naše průzkumy jasně dokazují, že kdo PVS jednou navštíví, opakovaně se na něj pak vrací a využívá jeho služeb. Největším problémem je, že lidé o existenci PVS nevědí. Proto má popularizace PVS smysl.“

Domníváte se, že PVS je v dnešní podobě opravdu občanům přínosný? Neprošel auditem přístupnosti, navigace je obtížná a složitá i pro zkušené uživatele a adresa portal.gov.cz je jen velmi těžko zapamatovatelná.

Vladimír Mlynář: „Ano, je přínosný a dokládají to ohlasy spokojených uživatelů. Výsledky auditu přístupnosti využíváme ke zlepšení PVS. Hodnoceni navigace je hodně subjektivní věc – ve vší úctě, to není objektivně měřitelná veličina. A pokud jde o adresu, ano, je složitá, ale má svoji logiku: využití domén druhého řadu je celoevropský trend pro oficiální úřední webové stránky.“

Aféra Testcom

Poslední dobou je PVS znám také díky kauze společnosti Testcom. Ministr Vladimír Mlynář v říjnu 2003 nařídil této státní příspěvkové organizaci, aby si založila dceřinou společnost Testcom servis. Smyslem Testcom servis s.r.o. bylo zajistit běžný denní provoz Portálu veřejné správy. Na rozjezdu firmy se podílel i bývalý šéf České televize Dušan Chmelíček. Testcom to stálo 7,5 milionu korun, které musela vyčlenit na základní jmění své dceřiné společnosti. Kritici jsou přesvědčeni, že provoz PVS klidně mohla zajišťovat původní společnost Testcom. Nemusela se tedy zakládat nová firma a zejména převádět do ní tak velké peníze. Také se prověřuje faktura na 2,97 milionu korun, kterou loni v březnu účtovala firma Testcom servis své mateřské společnosti Testcom za analýzu stránek veřejné správy. Aby ministr Mlynář předešel sporům, v květnu roku 2004 firmu Testcom servis úplně zrušil a její aktivity převedl zpět na Testcom.

BRAND24

Na kauze Tescom je zarážející, že se ministr Mlynář dozvěděl jen z novin o svém údajném obvinění. V souvislosti s obviněním tu někdo udělal zásadní chybu hodnou odstoupení a obrovské omluvy, nebo pořádné facky. Zda i ministr Mlynář udělal chybu, ať rozhodnou ti, které za to platíme.

Myšlenka Portálu veřejné správy je určitě chvályhodná, jen si nejsem jist, zda právě ve formě, jakou ji dnes máme možnost vidět. Sdílím názor těch, kteří se rozčilují nad obrovskými náklady na provoz tohoto portálu, a také těch, co říkají, že investice deset milionů korun do reklamy portálu bude jen plýtvání peněz. Nechápu, proč se snažíme zvyšovat návštěvnost portálu. Není to přece žádná seznamka, chat, zábavný, erotický nebo herní portál. Pokud občané nepotřebují každý den nahlížet do zákonů a umí své problémy řešit sami, bez rad státu, je to jen dobře. Proč někomu nutit to, co nepotřebuje? Myslím, že kdyby ministerstvo informatiky místo do pravidelných průzkumů informovanosti a soutěží investovalo raději do kvalitního chodu samotného portálu, mohl by být výsledek lepší. V neposlední řadě bych chtěl poukázat i na finanční stránku celého projektu, který nás, daňové poplatníky, stojí podle informací přímo z ministerstva necelé čtyři miliony korun měsíčně.

Znáte portál veřejné správy?

  • Znám a používám.
    29 %
  • Znám, ale ještě jsem si jej nevyzkoušel(a).
    53 %
  • Slyším o něm poprvé.
    18 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vede tým aliancí a výkonnostního marketingu ve společnosti LMC, nejvýznamnějšího operátora na českém elektronickém trhu práce (www.jobs.cz, www.prace.cz).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).