Názory k článku
Můžeme věřit Wikipedii?

Tato otázka mě ve skutečnosti docela pobavila. :-)
Tím rozhodně neútočím na autora článku, vlastně vůbec neútočím. Jen si tak říkám, čemu vlastně může člověk věřit.

I kdybychom vycházeli z přesvědčení, že můžeme věřit svým smyslům, většina informací se k nám dostává zprostředkovaně. Každý si jistě vzpomene na příklad informace, které věřil, ale pak se ukázalo, že nebyla pravdivá.

Často jsou to informace o historii nebo prehistorii. Často jsou to informace z vědy (atom není nedělitelný), atd. Ověřitelnost těch "zajímavých" informací je prostě obtížná. (V tomto kontextu nepovažuji informaci "Soňa má černé krajkové prádlo" za zajímavou. Ačkoli... Soňo? ;-))

Dá se předpokládat, že důvěryhodnost informací ve Wikipedii roste s rostoucím počtem přístupu k té informaci (pokud ji lze ověřit). Logicky - čím víc lidí má možnost ji opravit, tím se šance na dobrání se pravdy zvyšuje.

Osobně považuji Wikipedii za dobrý zdroj informací s přijatelnou přesností.

Logicky - čím víc lidí má možnost ji opravit, tím se šance na dobrání se pravdy zvyšuje.

Pokud to není oblíbený omyl. Proti populárnímu názoru má ve Wikipedii skutečnost malou šanci.

Samozřejmě, pokud je ten omyl tak rozšířený, že nikdo z těch, kdo "pravdu" znají, na Wikipedii nikdy nezavítá, pak jistě. Ale pokud zavítá a je ochoten na tento omyl upozornit a doložit jej odpovídajícími referencemi, tam šanci jistě má. (Na rozdíl od tištěných encyklopedií, kterým wikistyl není vlastní. ;-) )

Mormegil je jeden z tyranů české wikipedie, tzv. správců, kteří podle svého chabého a úsudku blokují neoblíbené přispěvatele - ti potom samozřejmě nemohou argumentovat vůbec, systém je tam nepouští.

Problém Wikipedie není otázkou "víry", nýbrž kontrolovatelnosti. Wikipedie se stává světovým monopolem na vytváření názorů, což může být v rozporu s ústavami demokratických států tohoto světa. Často jde o hluboké zásahy do privátních sfér, aniž by se vědělo od koho. Více než 95% autorů je anonymních. Totéž platí o cenzorech (tzv. administrátoři). Vznikly dokonce názory, že Wikipedie je organizací výzvědných služeb. Ačkoli se to zdá být pravděpodobné, chybí důkazy. Na druhé straně - a to je rovněž nutné zdůraznit - je Wikipedie institucí, která by nemohla vzniknout v diktatůře. Demokracie je pro ní předpokladem. Některé dohady s administrátory jsou vyčerpávající, nechutné a arogance převládá. Na druhé straně, někdo kontrolovat úroveň a objektivitu příspěvků musí. Jde o neřešitelné dilema. Wikipedii lze použít k rozšiřování a upevňování demokracie. Zrovna tak je možné jí zneužít a degradovat na úroveň "The Big Brother is Watching You" a vytvořit z ní instituci informačního monopolu. Záleží pouze na tom pro co se rozhodneme.

http://uncyclopedia.org/wiki/Moravistan

pobavilo ;)

me to teda nepobavilo.... Brno :)

Mne to pobavilo (a taky jsem Brno), navíc je tam i http://uncyclopedia.org/wiki/Praha

Uncyclopedie alias Necyclopedie, je satirickým příspěvkem ve společenském systému, ve kterém žijeme. Její úlohou není zachovávat historická paradigmata. Její úlohou je pobavit. Pakliže se v ní jedná o karikování skutečnosti, je daná empirická skutečnost katapultována na úroveň grotesky. Společenský protiklad musí být za všech okolností transparentní. Česká Necyclopedie má vysokou úroveň a láme diskrétní společenská tabu. Toho se zatím německá, polská a další, tak trochu obávají. Ovšem je třeba zdůratnit jedno: Bezzubá satira žádnou satirou není. U nás se narodil král satiriků - Jaroslav Hašek. Máme z koho a čeho čerpat.

Necyklopedie otvírá nové prostory. Je to patrné na zabudovávání erotiky jako součásti demokratické civilizace. Erotika a erotografie je nedílnou součástí naší kultury.

Wikipedii se neda verit. Ale je to vyborny start, kde zacit a jake informace si zacit overovat.

A pokud *napriklad* budu shanet informaci o F16 a uvidim, ze ve Wikipedii se pise o doletu 2500 mil a v Britanice o doletu 2000 mil, tak se minimalne zarazim a zbystrim. A pokud v editacni historii uvidim byvaleho americkeho letce u ktereho si overim ze lital na F16, tak je jasne, kteremu zdroji budu verit.

No nevim jak u doletu stihacek, ale treba o vykonech motoru osobnich aut bych se radeji v encyklopedii dozvedel tabulkove hodnoty od vyrobce, nez hodnoty, ktere si zmeril dlouholety uzivatel toho auta.
To druhe cislo je mozna pravdivejsi, ale ty prvni cisla se mezi sebou daji porovnavat.

Ono se totiž na netu nic jiného dělat nedá ;-) Ale to se snad týká i tištěných médií. Vezměte si několik různých encyklopedií z různých dob a budete se divit ;-)

Stejne jsme se nedozvedeli jestli se da wikipedii nebo jakekoliv jine encyklopedii nebo vlastne cemukoliv na internetu verit. Vypada to na odflaknuty domaci ukol, jenom balast a zadna informace :-(

No jo, ale dokazete si predstavit ten paradox, kdyz se na internetu doctete, ze se internetu neda verit?

A věřil bys autorovi článku, že ti říká pravdu :-O