Hlavní navigace

Většina evropských jazyků v online světě nepřežije (čeština nejspíš také ne)

Daniel Dočekal

Podle studie “Europe’s Languages in the Digital Age” je většina méně používaných jazyků na Internetu ohrožena vyhynutím. Zmiňovány jsou jazyky jako islandština, maltština, litevština, lotyština, které mají tak málo těch co těmito jazyky mluví, že nemohou na Internetu zanechávat výraznější stopu.

Podle studie “Europe’s Languages in the Digital Age” je většina méně používaných jazyků na Internetu ohrožena vyhynutím. Zmiňovány jsou jazyky jako islandština, maltština, litevština, lotyština, které mají tak málo těch co těmito jazyky mluví, že nemohou na Internetu zanechávat výraznější stopu.

Experti dospěli k závěru, že jednadvaceti z třiceti jazyků se dostává přinejlepším rudimentární, spíše však vůbec žádné podpory jazykových technologií. 

A tím pádem mají také online příliš málo příkladů, aby bylo možné poskytnout data pro překladové stroje a technologie. Studie ale upozorňuje, že i podstatně rozšířenější jazyky (nizozemština, francouzština, němčina,  italština i španělština) mají problém – jejich podpora je pouze průměrná (ve srovnání s angličtinou), pokud se na vše díváte právě z pohledu podkladů potřebných pro technologie umožňující překlady, ale třeba i převody mezi textem a mluveným slovem.

Studie upozorňuje na to, že u méně rozšířených jazyků selhávají strojové překlady jazyků typicky na nedostatečném objemu „vzorků“ – použití statistické metody strojového překladu je na nich závislé.

test

V případě českého jazyka můžeme být v souvislosti s
podporou jazykových technologií mírně optimističtí.
V České republice je fungující jazykově-technologická
výzkumná komunita, která má poměrně dlouhou tradici
a byla v minulosti podpořena různými výzkumnými
programy. Pro češtinu byla vytvořena řada zdrojů a
technologií. Ve srovnání s prostředky a nástroji pro
angličtinu je však rozsah zdrojů a nástrojů stále velmi
omezený a kvalitou a množstvím stále ještě nedostačující
pro vývoj technologií potřebných pro podporu skutečně
mnohojazyčné společnosti založené na znalostech.

Pokud vás zajímá co studie říká o češtině, můžete to najít v The Czech Language in the Digital Age / Čeština v digitálním věku (a osobně k tomu dodám, že je to hodně zajímavé čtení).

Zdroj: Most European Languages Unlikely to Survive Online

Našli jste v článku chybu?
27. 9. 2012 15:16
Jak (neregistrovaný)

A proč teda píšeš česky na českém webu. Padej na anglický.

28. 9. 2012 13:05
JKL (neregistrovaný)

Však historii by podle mého názoru člověk měl studovat celý život, stejně jako by měl celý život sportovat nebo číst.

Protože historie se učí především proto, aby si z ní vzal člověk POUČENÍ a aby mohl odhadnout budoucí vývoj na základě minulého (například, že ho někdo může zradit, podvést a že všechno nemusí být tak, jak se zdá).

Pokud se bude historie vyučovat tak, jako se učí dějepis na školách, pak je to naprosto zbytečná věc a ať se jdou děcka raději proběhnout...

Já osobně jsem k…