Hlavní navigace

Vint Cerf: Internet mě nepřestává fascinovat

 Autor: 29
Aleš Miklík 29. 9. 2006

Nedávný (22. září) celosvětový svátek webu vybízí k ohlédnutí za historií Internetu. A s kým jiným vzpomínat a odhalovat internetovou budoucnost, než s jedním s jeho otců? Lupa vám přináší exkluzivní rozhovor s Vintem Cerfem, spoluautorem protokolu TCP/IP. Proč tento slavný vizionář nemá rád některé broadbandové poskytovatele, co si myslí o Webu 2.0 a kdy Internet opustí planetu Zemi?

Na konci sedmdesátých let jste s Bobem Kahnem pracoval na návrhu protokolu TCP/IP a základech Internetu. Představoval jste si tehdy jeho budoucnost tak, jak jej známe dnes?

„Bob Kahn a já jsme se tehdy soustředili na zprovoznění základní technologie. Potřebovali jsme propojit neznámý počet sítí s přepínanými pakety užívajících různé vysílací technologie (mobilní rádiové, satelitní a pevné), uspořádaných v nepředvídatelných topologiích. Výsledkem bylo vynalezení protokolu TCP/IP a "brány“ (které se dnes říká „router“). Měli jsme už nějaké zkušenosti z projektu ARPANET, který pracoval s dálkovými přenosy na přepínaných paketech s využitím paketových přepínačů pod názvem IMP (Interface Message Processor) a s broadbandovými telefonními obvody (50 Kbit/s byl tehdy skutečně broadband). Měli jsme e-mail, přenos souborů a dálkové interaktivní sdílené služby z ARPANET.

Časem jsme vyvinuli interaktivní informační služby jako Gopher, WAIS a další, ale ty hlavní nové aplikace reálně přišly na svět až s uvedením World Wide Webu a HTML Tima Berners-Leeho v roce 1991 či 1992. Ty se také obrovsky rozšířily díky příspěvku Marca Andreesena a Erica Bina na vývoji prohlížeče MOSAIC."

Vint Cerf

Vinton G. Cerf

  • Je viceprezidentem a „hlavním internetovým evangelistou“ (Chief Internet evangelist) společnosti Google.
  • Široké veřejnosti je znám jako „otec Internetu“ a spoluautor protokolu TCP/IP a architektury Internetu.
  • Je (či byl) rovněž držitelem vysokých pozic v řadě významných organizací, jako v doménovém správci ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), Internet Society či v IPv6 Foru a držitelem řady ocenění.
  • Pracoval ve společnostech IBM, MCI a na řadě významných vládních projektů včetně předchůdců Internetu ARPANET a DARPA.
  • Vystudoval matematiku na Standfordské univerzitě a doktorandský program v počítačových vědách na University of California. Je však také držitelem čestných doktorátů z mnoha univerzit celého světa.
  • Je ženatý a má dvě děti.

Dnes se na Internetu potýkáme s různě velkými problémy – se spamem, viry, hackingem a crackováním programů, apod. Očekával jste tehdy tyto aspekty masového užívání Internetu?

Některé z nich jsme předvídali a k boji s některými druhy útoků jsme přišli s technologiemi jako IPSEC. Červy jsme znali z experimentů v Xerox PARC v roce 1975 a z prvního závažnějšího exempláře červa v síti ARPANET v roce 1988, kterého stvořil Robert Morris Jr. Hacking operačních systémů v síti byl samozřejmě běžnou zábavou. Internet se ve svých ranných letech rozvinul v relativně vlídné prostředí, což neplatilo později, kdy se Internet stal více veřejně dostupným (což začalo kolem roku 1989) a tyto problémy se začaly množit. Jakmile široká veřejnost získala přístup k Internetu a její znalosti o něm vzrostly, začala narůstat i frekvence těchto druhů útoků spolu se spamem a podvody. Bezpečné verze Internetu byly v jeho počátečních periodách vyvinuty pro armádu, ale většina této práce byla tajná a tudíž nebyla uvolněna veřejnosti ani širší výzkumné komunitě. Dnes už máme lepší nástroje, jak s některými výše uvedenými problémy bojovat, ty však nejsou účinné proti všem formám útoků, zvláště ne proti sociálnímu inženýrství.

Myslíte, že nám tyto problémy podaří v dohledné době vyřešit?

Některé z nich mohou být překaženy technickými opatřeními, jako je end-to-end autentizace a šifrování. Další typ ochrany mohou zajistit poskytovatelé připojení (ISP), jestliže jsou schopni ověřit zdrojové IP adresy přicházejících paketů a zahodit ty z falešného zdroje. Jiné problémy mohou být řešeny vylepšeným filtrováním příloh. Zalepeny musí být díry prohlížečů a webových serverů. V podstatě pro každou vrstvu existují bezpečnostní problémy a žádná záplata nebude řešit každou z nich. Osobně věřím, že existují velmi efektivní možnosti, proveditelné v krátkém čase, avšak některé z nich vyžadují kooperaci mezi všemi ISP. Uživatelé také musí zodpovědněji přistupovat ke svým heslům. Měli bychom preferovat hesla, která nelze používat opakovaně. Měli bychom také ustavit praxi vzájemné autentizace mezi klientem a serverem nebo mezi uzly v peer-to-peer systémech. Některým uživatelům nebude požadavek větší disciplíny vyhovovat, ale taková už je povaha bezpečnostních opatření.

Velmi se angažujete ve sporech o internetové neutralitě. Proč její zachování považujete za tak důležité?

„Internet byl po mnoho let provozován v prostředí, v němž všichni ISP zacházeli se všemi uživateli stejně. Ano, rozlišovali mezi uživateli s různými přístupovými kapacitami (rychlostmi) a často si účtovali za vyšší rychlosti více. To je velmi dobře odůvodnitelné. Je to případ některých druhů přenosů, které vyžadují mírná zpoždění nebo ztrátovost paketů či vysokou kapacitu (typicky streaming audia a videa).

Nicméně, někteří poskytovatelé vysokorychlostního přístupu k Internetu nyní argumentují, že potřebují flexibilitu k rozlišování mezi servery tím, že by těmto vzdáleným službám účtovali poplatky za "lepší službu“ zákazníkům vysokorychlostních přípojek. To zní skoro, jako by si pošta účtovala víc za dopisy obsahující cennější obsah (jako šek od vašeho brokera) než za dopisy přenášející přání k narozeninám, přestože oba tyto dopisy by byly poslány „první třídou“.

Telekomunikace byly vždy klasifikovány jako obecná přenosová služba a běžná komunikační pravidla zajišťovala, že se všemi zákazníky bude zacházeno jednotně. Především nebyly činěny rozdíly mezi zdroji přenosu. Každý uživatel mohl dosáhnout kteréhokoliv cíle v síti. Pravda je, že největší konkurence mezi poskytovateli připojení byla v době, kdy firemní zákazníci přistupovali k Internetu vytáčeným (telefonním) připojením. Změnit poskytovatele bylo tehdy stejně jednoduché jako vytočit jiné telefonní číslo. S nástupem broadbandových služeb se však zákazníkům dramaticky zúžily možnosti výběru. V některých případech nemají k dispozici žádného broadbandového poskytovatele a v jiných případech je tu jeden nebo nanejvýš dva. Tato situace vede k možnosti monopolu či zneužívání tržní síly stejně jako k určitému zatuhnutí trhu, protože změna broadbandových poskytovatelů je dnes skutečně složitá.

Puncem internetové evoluce byla vždy inovace. Nepotřebovali jste povolení od žádného ISP k tomu, abyste mohli vyzkoušet novou aplikaci. Nemuseli jste platit za své uživatele, abyste jim mohli nabídnout internetové služby, museli jste platit pouze za své vlastní připojení k Internetu. Návrhy některých broadbandových poskytovatelů vedou k ekonomickým bariérám ve vstupu na internetový aplikační trh, a to může mít dalekosáhlé důsledky pro inovace. Nalézání nových aplikací ekonomicky pohání Internet, a proto mne trápí, že tento odklon od otevřeného a neutrálního přístupu k Internetu povede k výrazné redukci v inovací nových služeb."

Myslíte, že je tu nějaká naděje, že internetová neutralita bude zachována v podobě, jak ji známe dnes?

Spojené státy americké už dnes daly přednost mnohem více riskantnímu prostředí, než byla neutralita, založená na obecných přenosových principech. Některé země uzákonily pravidla otevřených sítí (například Nizozemí, Nový Zéland nebo Velká Británie). Myslím, že bychom se měli více snažit ustavit pravidla k zachování a rozšíření podpory inovací a zároveň poskytující potřebné příjmy broadbandovým poskytovatelům k zaplacení nákladů na jejich systémy. Myslím, že broadbandoví poskytovatelé by měli poskytovat inovativní a ziskové služby v konkurenčním vztahu k ostatním ISP.

Co se podle vás stane v případě, že poskytovatelé obsahu budou donuceni sdílet část svých zisků s poskytovateli připojení?

Myslím, že by intenzita a šíře inovací byla vážně narušena. Nové start-upy by v tomto modelu, prosazovaném některými broadbandovými poskytovateli, neměly dost prostředků na rozvoj.

Co si myslíte o fenoménu Web 2.0? Jde jen o módní slovo, nebo o náznak budoucnosti webu?

Myslím, že jde víceméně o marketingový výraz. Jeho předchozí verze byla „webové služby“ (web services). Přesto si myslím, že technologie, na které to celé běží a která přinesla výpočetní, paměťovou a komunikační virtualizaci, má významný potenciál rozšířit obchodní interakci pomocí automatizovaných procesů a výměny standardizovaných objektů.

Kterou službu či část dnešního Internetu považujete za nejzajímavější?

V určitém ohledu jsou docela zajímavé mobilní služby, protože disponují propojením s geograficky tříděnými daty. Obecně, rapidní nárůst počtu zařízení s podporou Internetu spolu s naší schopností využívat je v síťově založených službách vytváří prostředí, které dává uživatelům nebývalou možnost řídit svoji zábavu, získávat informace, provádět transakce, atd. Samozřejmě nepřestávám žasnout nad mírou přesunu informací na Internet a nad rozmanitostí jeho obsahu. Lidé se stávají opravdovými „samo-vydavateli“ informací, které považují za užitečné pro ostatní. Stejně vzrušující je instant messaging a jeho variace (včetně skupinové interakce a spolupráce). Hlavním trendem v internetových aplikacích se dnes zdají být uživatelsky zaměřené, síťově orientované aplikace.

Jaká bude budoucnost Internetu? Stane se součástí našeho každodenního života, nebo zde vždy zůstanou části společnosti, vyloučené z přístupu k Internetu?

„Mnohem více zařízení bude podporovat Internet – miliardy přístrojů v domácnosti, v práci, v našich autech a na nás samotných. Přístup k informacím online bude rychle a všude vzrůstat. Být online s stane normou, což usnadní vzájemnou výměnu informací mezi uživateli Internetu.

Během tohoto století Internet opustí Zemí a rozšíří se do zbytku Sluneční soustavy ve formě meziplanetárního Internetu, který bude používán k podpoře robotických a pilotovaných výprav naší planetární soustavy. “

CIF16

A na druhou stranu (a na závěr), co považujete za největší hrozby pro rozvoj Internetu a jeho svobodu? Jsou to vlády, velké korporace, „digital gap“ nebo ještě něco jiného?

„Největšími hrozbami zůstávají podvody, různé formy zneužívání, spam a útoky na různých vrstvách internetové infrastruktury. Pokusy vlád ovládat internetový obsah či vyzkoušet si některé formy vládnutí "odshora dolů“ mají potenciál ochromit to, co se vyvinulo v nejdemokratič­tější informační prostředí, které jsme kdy vynalezli. Věřím, že digital gap bude díky konkurenci zahlazen rychlým poklesem cen počítačového vybavení a softwaru stejně jako redukovanými telekomunikačními poplatky.

Musíme ostražitě pečovat o otevřené a sdílející informační prostředí, nebo ztratíme hlavní přínosy a bohatství Internetu."

Anketa

Dočkáme se podle vás expanze Internetu do vesmíru?

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou