Vítězí spam, nebo úřady?

Mnozí lidé se domnívají, že Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je institucí, která je kompetentní řešit spory či stížnosti ve věci spammingu, a tak mylně označují zákon o některých službách informační společnosti jako „antispamový zákon“. Je pravda, že tento zákon ukládá tomuto úřadu určitou kompetenci v souvislosti s určitým druhem spamu: jde o postih šíření nevyžádaných obchodních sdělení – což znamená, svým způsobem zjednodušeně řečeno, že jde o množiny, které se jen částečně překrývají (tj. spam a nevyžádaná obchodní sdělení); a také se tento postih vztahuje pouze na obchodní sdělení rozesílaná z území České republiky. Je tedy zřejmé, že od zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, nelze očekávat, že vymýtí spam zcela a definitivně – spamu jakožto takového se nedotýká ani kompetence udaná úřadu uvedeným zákonem. Další, nová pravidla má přinést v ochraně proti spamu zákon o elektronických komunikacích, který je v závěrečném stádiu legislativního procesu.

K oběma uvedeným zákonům je potom kompetenčně příslušné ministerstvo informatiky, které do nich povinně promítá ustanovení evropské legislativy (konkrétně směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2002/58 ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací - směrnice o soukromí v elektronických komunikacích).

Kolik stížností již přišlo?

Otázka počtu trestních oznámení konkrétně na spam je bohužel věc mimo kompetenci zmiňovaného ÚOOÚ (jak již bylo nastíněno výše), a muselo by tedy jít o značnou spekulaci, která by aplikaci trestního práva v této oblasti umožňovala. Z poskytnutých informací ÚOOÚ a v souvislosti s nevyžádanými obchodními sděleními tu ale máme několik zajímavých čísel. Úřad k 15. březnu 2005 obdržel 487 stížností na nevyžádaná obchodní sdělení, z toho 306 bylo podáno minulý rok, zbylých 181 v roce letošním. Dále zatím přibližně 70 z nich bylo možné kvalifikovat, utřídit a přiřadit do šesti kauz, které byly uzavřeny kontrolou a Úřad se jimi zabývá ve správním řízení.

Celkově je tedy vidět, že počet stížností na nevyžádaná obchodní sdělení roste. Nemalý podíl na tom má také zprovozněný online formulář, pomocí kterého je možné své stížnosti zasílat a neztrácet tak čas zjišťováním, jak lze v dané situaci postupovat. Tímto krokem se navíc i zvýšila relevantnost zasílaných žádostí spolu s upozorněním uživatelů na to, že ÚOOÚ nemá v kompetenci řešit jiné případy než nevyžádaná či obtěžující obchodní sdělení.

Za jakých okolností lze podat stížnost

Jak již bylo řečeno výše, ÚOOÚ není oprávněn přebírat jiné stížnosti než obchodního charakteru. Dále se musí jednat o obchodní sdělení podané buď elektronickou poštou, telefonem nebo faxem. Z obsahu obchodního sdělení také musí jasně vyplývat, že podporuje, ať přímo či nepřímo, zboží či služby nebo image podnikatelského subjektu. Pokud uvedené není splněno, nelze za obchodní sdělení považovat uvedení pouhé e-mailové či webové adresy jako kontaktních údajů v elektronické korespondenci. Do působnosti ÚOOÚ nenáleží šíření obchodního sdělení podporujícího zboží, služby anebo image osob vykonávajících regulované činnosti (např. lékaři, advokáti apod.), neboť tato náleží příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zvláštním zákonem.

Z předešlého tedy jasně vyplývá, že budou-li vás obtěžovat například e-maily, ve kterých se hledá pohřešovaná osoba, varování před koncem světa, nebo jen kolotoč přeposílaných nesmyslů, nic s tím neuděláte. To samé platí prozatím i o jakémkoliv e-mailu ze zahraničí a je jedno, zda se jedná o obchodní obtěžování nebo věc jakoukoliv jinou.

Jak podat stížnost

Pokud jste se rozhodli, že chcete podat stížnost na firmu zasílající vám nevyžádané obchodní e-maily, které splňují výše uvedené podmínky, máte možnost tak učinit na stránkách ÚOOÚ, kde stačí vyplnit patřičný online formulář. Do takovéhoto formuláře je kromě nezbytných údajů dobré vyplnit i následující položky, aby mohl být případ řešen co nejefektivnějším způsobem, a to: jaké požadavky zákona nesplňuje obchodní sdělení, kontakt na odesílatele a kopie nežádoucího e-mailového sdělení. Dále je vhodné k formuláři přiložit i všechny dostupné, ve věci důležité doklady, případně uvést, kde lze získat důkazní materiály. V případě, že jste již učinili v této věci určité kroky, je dobré tuto informaci sdělit.

Po zaslání stížnosti je následně ÚOOÚ povinen podání posoudit dle obsahu a v návaznosti na to učinit další kroky vedoucí k dozorovým, nápravným a sankčním opatřením. O výsledku prověření podnětu pak bude každý podavatel písemně informován na uvedené kontaktní adrese.

Plány do budoucna

Je zřejmé, že vymýtit spam v České republice nebude lehká záležitost. Na druhé straně si je však třeba uvědomit, zda nevyžádaná pošta pocházející z České republiky je to, co nás nejvíce trápí. Až na některé extrémní případy totiž procento českého spamu v e-mailových schránkách značně „zaostává“ za spamem rozeslaným ze zahraničí. Obsah nabídek českých spammerů pro nás také může být mnohem „přijatelnější“ než nabídky zahraničních služeb a produktů.

Toho si je ÚOOÚ vědom a již nám naznačil, že v budoucnu hodlá spolupracovat se svými partnerskými úřady v ostatních zemích EU. Toto sjednocení samozřejmě přinese jedno velké plus, které umožní uživatelům zasílat stížnosti na zahraniční spam přímo českému úřadu, který je následně předá kompetentnímu úřadu v již konkrétní zemi. V únoru tohoto roku dokonce došlo k ustavení kontaktní sítě úřadů pověřených bojem proti spamu. V té jsou zastoupeny kompetentní úřady z třinácti zemí EU, konkrétně: Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Malta, Nizozemí, Rakousko, Řecko a Španělsko. Všechny zúčastněné strany se také zavázaly, že vyvinou maximální snahu při vyřizování stížností podstoupených od ostatních stran.

Jak se budou věci nadále vyvíjet, není zatím jasné. V každém případě je zde vidět velká snaha našeho ÚOOÚ v této věci jednat, a nám nezbývá nic jiného, než doufat, že neutichne.