Hlavní navigace

Vládám dochází trpělivost s Googlem i Amazonem. Kde jsou vaše daně, ptají se

Martin Vyleťal 5. 12. 2012

Jak je možné, že velké internetové firmy vydělávají miliardy dolarů a přitom platí směšné daně? Evropské vlády sužované ekonomickou krizí větří unikající zdroj příjmů a tlačí webové giganty k poslušnosti. Kdo v tomto souboji vyhraje?

Představitelé amerického kavárenského řetězce Starbucks o víkendu souhlasili s tím, že přezkoumají způsob, jakým daní své příjmy ve Velké Británii. Přestože firma od svého vstupu na britský trh před čtrnácti lety prodala zboží v celkové hodnotě 3 miliard liber, odvedla za tuto dobu na daních pouhých 8,6 milionů liber, tedy méně než jedno procento z obratu. 

Loni dosáhla britská pobočka Starbucks tržeb ve výši 398 milionů liber, ale nezaplatila žádnou daň z příjmů právnických osob. Konkurenční řetězec Costa přitom loni při obratu 377 milionů liber odvedl na daních 15 milionů liber.

Starbucks ale vysvětluje nízké daně tím, že britská pobočka je od svého založení s výjimkou roku 2006 ztrátová. Tvrdí to alespoň Troy Alstead, finanční ředitel kavárenského řetězce. 

Účetními operacemi k maximalizaci zisku

Ve skutečnosti ale firma využívá účetních operací k tomu, aby se vyhnula zdanění v Británii a daní své zisky v zemích, kde je to pro ni z hlediska výše daní výhodnější. Například holandské pobočce Starbucksu platí licenční poplatky za využívání značky či receptů na přípravu kávy. Tu nakupuje zase od své švýcarské pobočky.

Jediným smyslem těchto transakcí je daňová optimalizace, tedy zaplatit na daních co možná nejméně. Je to sice legální (proč by měly firmy na daních platit více než musí?), ale v době, kdy evropské vlády díky krizi masivně škrtají ve svých rozpočtech, se takové jednání u představitelů „postižených“ států nesetkává s přílišným pochopením.

Starbucks, Amazon a Google na koberečku

Členové britského parlamentního finančního výboru si už dříve pozvali na kobereček představitele Starbucks, Googlu a Amazonu. A nešetřili kritikou. Označili jejich chování sice za legální, ale nemorální. Výbor například zjistil, že Starbucks podepsal s holandskou vládou tajnou dohodu, která firmě zaručuje nižší sazbu daně z příjmu, než je v Holandsku běžné.

Ptáte se, co má společného káva s Internetem? Starbucks není totiž jediná původem americká nadnárodní firma, která využívá evropské legislativy a daní své příjmy v daňově příznivých evropských destinacích. Google většinu příjmů ze zemí mimo Spojené státy (včetně příjmů z Česka) daní v Irsku a na Bermudách. Amazon zase své příjmy z Francie, Británie a Německa daní v Lucembursku, a to i přesto, že ve zmiňovaných zemích má vlastní distribuční sklady.

Například v Británii zaměstnává Amazon okolo 15 tisíc lidí, nicméně veškeré prodeje zboží putují formálně přes evropskou centrálu v Lucembursku. Podle britského poslance Charlieho Elphicka vykázal Google v Británii loni příjmy ve výši 2,5 miliardy liber (4,2 miliardy dolarů). Z této částky zaplatil daň ve výši 3,4 milionů liber, tedy 0,4 procent. 

Google podle Elphicka zaznamenal v roce 2011 na trzích mimo USA příjmy zisk před zdaněním ve výši 7,6 miliardy dolarů, a z něho zaplatil daň 248 milionů dolarů, tedy 3,25 procent. Celkové globální příjmy Celkový globální zisk před zdaněním Google za rok 2011 ale dosáhl 12,3 miliard dolarů, z něhož firma odvedla na daních 2,6 miliardy dolarů, tedy 21 procent.

Přitom globáně vykazuje Google provozní marži 28 procent a dá se předpokládat, že podobně vysokou marži má i ve Velké Británii. Někteří britští politici se tak domnívají, že zisk Google v Británii, ze kterého se vypočítává daň, by měl být vyšší než ten, který Google uvádí. 

Z těchto čísel je patrné, jak efektivní je Google, co se týče daňové optimalizace příjmů ze zemí mimo Spojené státy. Většinu z nich díky legálním účetním operacím daní v Irsku (daň z příjmu 12,5 procent) a na Bermudách (daň z příjmu 0 procent).

Někteří britští politici považují toto jednání za nespravedlivé vůči britským daňovým poplatníkům. Navíc upozorňují, že firmy ze zámoří mají oproti těm britským neférovou výhodu.

Problémem se zabývá už i britská vláda, která si od parlamentního finančního výboru vysloužila kritiku, že vůči velkým globálním firmám byla při výběru daní příliš shovívavá. Rozhodně není v pořádku, aby se bohatí lidé a nadnárodní korporace vyhýbali placení daní, prohlásil britský ministr financí George Osborne

V příštím roce by měla personálně posílit Her Majesty's Revenue and Customs, vládní instituce, zodpovědná za výběr daní. Její rozpočet bude v následujících dvou letech posílen o 77 milionů liber. Vláda si od toho slibuje, že se jí tak podaří vybrat na daních každoročně o dvě miliardy liber více. Britové také podepsali dohodu se Švýcarskem, která by měla přinést do rozpočtu až 5 miliard liber ročně na daních z peněz, které britským občanům či firmám, ale nacházejí se na účtech ve švýcarských bankách.  

Sarkozy i Hollande jsou Google po krku

Daňová optimalizace se již delší dobu nezamlouvá také francouzským vládním představitelům. Protože daň z příjmu ve Francii patří k nejvyšším v Evropě (33,33 procent) snaží se Google a další velké  internetové společnosti danit ve Francii co nejméně příjmů. Už před dvěma lety proto navrhl tehdejší prezident Nicolas Sarkozy uvalit na Google a ostatní firmy speciální jednoprocentní daň z příjmů z reklamy.

Návrh sice prošel Senátem, ale nebyl schválen Národním shromážděním. Loni zřídil Sarkozy Národní digitální radu, která se má zabývat mimo jiné právě problematikou daní u internetových společností. A myšlenku na zdanění internetových gigantů oživil v souvislosti s obhajobou prezidentského mandátu i letos na jaře. Pro magazín Le Point prohlásil, že je neakceptovatelné, aby velké internetové firmy měly ve Francii obrat v miliardách eur a neplatily přitom žádné daně.

Také nový prezident Francois Hollande se už nechal slyšet, že v příštím roce společně s vládou bude usilovat o změnu zákonů tak, aby internetové firmy nemohly danit své příjmy z Francie v jiných evropských zemích.

Google, Apple, Amazon a Facebook platí ve Francii dohromady jen 4 miliony eur daň z příjmu právnických osob. Podle Benoita Tabaky, bývalého předsedy Národní digitální rady by ale při tržbách 2,2 až 2,5 miliard eur měly platit daň ve výši 500 až 600 milionů eur. Tabaka přitom v červnu odešel pracovat právě do pařížské pobočky Google.

Francouzským politikům také vadí, že Google, Amazon či Apple mohou prodávat francouzským zákazníkům zboží a služby, aniž by ve Francii odvedly daň z přidané hodnoty (VAT). Francouzská vláda proto zvažuje, že podá návrh, aby se výše daně z přidané hodnoty ve všech státech Evropské unie sjednotila. Ozývají se i telekomunikační firmy, prostřednictvím jejichž sítí internetoví hráči realizují své obchody, a upozorňují na nepoměr ve výši daní, které odvádějí francouzskému státu oni a společnosti jako Google či Amazon.

V listopadu navíc proběhla médii zpráva, že francouzské úřady chtějí po Amazonu zaplatit 252 milionů dolarů. Jde o údajný nedoplatek daní z období let 2006 až 2010 včetně úroků a penále. Google měl údajně obdržet požadavek na doplacení daně ve výši jedné miliardy eur.

Britové a Němci si stěžovali na summitu G-20

Téma přišlo na přetřes i na listopadovém setkání zemí G-20 v Mexiku, kde Velká Británie a Německo podaly návrh na přijetí nových daňových pravidel. Případnou změnou daňových standardů se bude zabývat také OECD. Země jako Německo a Francie evidentně na změnu pravidel velmi tlačí, protože první návrhy na úpravu daňových standardů by se podle zástupců OECD měly objevit už v lednu tak, aby se o nich mohlo začít diskutovat na nadcházejícím únorovém summitu G-20 v Moskvě.

CIF16

Je však velmi pravděpodobné, že země, které na současném stavu nejvíce profitují, se nevzdají bez boje. Lobovat proti utažení šroubů budou nepochybně také internetoví giganti Amazon a Google. 

Ten prvně jmenovaný už francouzské vládě slíbil, že ve Francii otevře příští rok čtvrté expediční centrum, ve kterém najde práci 2500 lidí. Možná Amazon chce vytvořením nových pracovních míst francouzské vládě ukázat, že může být zemi prospěšný, i když platí minimální daně. Mimochodem taková strategie už Amazonu dříve vyšla ve Spojených státech, kde se v některých státech za příslib nových pracovních míst vyhnul uvalení tzv. sales tax.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Studie porovnávala efekt homeopatie

Studie porovnávala efekt homeopatie

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Jak se prodává firma za miliardu?

Jak se prodává firma za miliardu?

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled