Hlavní navigace

Vnitro a finance chtějí postavit státní cloud, vyjít má až na 13 miliard

6. 4. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: SPCSS
Náklady na státní eGovernment cloud (či G-cloud) mají být vysoké, počítá se ale s miliardovými úsporami na provozu.

Na ministerstvu vnitra a ministerstvu financí roste další velký plán. Úřady by rády rozjely projekt státního cloudu, který je označovaný také jako G-cloud nebo eGovernment cloud (eGC). „Pokud se má [státní] ICT někam posunout, je to dobrá cesta,“ říká náměstek ministra vnitra pro ICT Jaroslav Strouhal.

Náklady, které by do G-cloudu měly jít, bude třeba ještě podrobněji spočítat. Předběžně se ale v letech 2016 až 2020 odhadují na 10 až 13 miliard korun. Využít se mohou evropské fondy i státní rozpočet.

V posledních týdnech po jednotlivých státních resortech obíhal dokument Národní strategie cloud computingu, který má Lupa k dispozici a který plány více rozvádí. Sešly se připomínky a je nutné zmínit, že dokument není finální. „Materiál se asi bude přepracovávat,“ vzkazuje Strouhal. Představy o tom, co by stát v oblasti cloudu chtěl dělat, ovšem dává.

Ušetřit náklady, vše zefektivnit

„Hlavním cílem strategie je zefektivnit ICT služby, které instituce veřejné správy využívají na podporu svých agend či podpůrných a administrativních procesů, a to cestou jejich sdílení prostřednictvím eGovernment cloudu,“ píše se v dokumentu jako odůvodnění.

Ministerstvo vnitra ČR.
Autor: Jan Sedlák

Ministerstvo vnitra ČR.

Po zavedení cloudu by se podle představ státu mohlo ušetřit minimálně 20 procent nákladů na stávající ICT služby, tedy asi 2,5 miliardy korun ročně. Cloud má garantovat bezpečnost (na koncepci se dělá také s Národním bezpečnostním úřadem a akce je v součinnost s Národní strategií kybernetické bezpečnosti), má se dosáhnout „zrychlení a vyšší efektivity nákupu standardních (komoditních) ICT služeb“ a díky větší standardizaci ICT dosáhnout také standardizace pracovních procesů. Zefektivnit se mají také roztříštěné personální kapacity.

Plán počítá s konsolidací datových center – do roku 2019 by se provoz jednotlivých státních institucí měl přesunout do státních datových komplexů. Díky tomu se mimo jiné mají sdílet výpočetní zdroje a kapacity (základní software, hardware, personál, datové linky) a sjednotit provozní prostředí aplikací.

Do roku 2020 by se pak měly sjednotit aplikace podporující stejnou agendu či podpůrný administrativní proces. Od roku 2017 se má rovněž rozjet společný nákup ICT služeb skrze veřejně dostupný portál. Náklady na komoditní věci mohou podle představ spadnout o 30 až 40 procent a vše se má urychlit.

Sedm tisíc státních IT systémů

Duplikací ICT systémů v tuzemském státním prostředí je skutečně nemalé množství, neexistují ani jednotná pravidla nákupu či spravování. Vzájemná izolovanost úřadů vede k nakupování oddělených softwarových licencí a tak dále. Roční provozní náklady registrovaných informačních systémů státu dosahují 24,4 miliardy korun, celkové náklady jsou pak na 134,8 miliardy. Ke konci loňského roku stát registroval 6 805 informačních systémů.

Možné schéma fungování státního eGovernment cloudu.
Autor: Ministerstvno vnitra ČR, Ministerstvo financí ČR

Možné schéma fungování státního eGovernment cloudu.

Pro mnohé nečekaně vysoké je i množství datových center, ve kterých jsou systémy provozovány – celkem jich je 47. Průzkum Státní pokladny Centrum sdílených služeb (SPCSS) z roku 2015 navíc uvádí, že „žádné z hodnocených datových center nesplnilo všechny kritické parametry spolehlivosti a bezpečnosti“. Zde se sluší podotknout, že SPCSS plánuje přesunutí státní IT infrastrukturu do svých prostor už delší dobu.

O neutěšené situaci se ve zprávě z roku 2015 zmiňuje i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ): „V současnosti není nastaven systém rozvoje udržitelnosti sdílených služeb datových center, není stanovena koordinace budování a rozvoje datových center, není stanoveno, kde by měly být současné i nově vzniklé informační systémy provozovány, a neexistují pravidla pro přechod veřejné správy do datových center provozovaných Českou poštou či Státní tiskárnou cenin (SPCSS).“

Finance a vnitro proto upozorňují, že i kdyby zde nebyly popisované miliardové náklady na budování eGovernment cloudu, muselo by se i tak investovat do stávajících datacenter. Což je jistě zajímavé s ohledem na to, kolik už se do nich investovalo v minulosti.

Dvě části cloudu

Státní eGovernment cloud má mít dvě části – státní cloud a komerční cloud. Stávající aplikace a služby se mají do celkového G-cloudu migrovat. Dvě oddělené části jsou odůvodňovány tak, že ta státní má mít pod kontrolou kritickou infrastrukturu a data a pro ostatní služby se pak má využít tlaku trhu.

Využití datacenter v rámci státního eGovernment cloudu.
Autor: Ministerstvno vnitra ČR, Ministerstvo financí ČR

Využití datacenter v rámci státního eGovernment cloudu.

A právě tady podle informací Lupy vznikají zřejmě největší debaty. Jde o to jasně a přesně definovat, co který cloud bude znamenat. To si žádají především firmy, které obecně s eGovernment cloudem souhlasí, ovšem nesmí podle jejich postojů zasahovat do jejich přirozeného tržního teritoria. Na zmiňované upravené verzi strategie se tak má spolupracovat také s ICT Unií.

Státní cloud tak bude tvořen datovými centry státu a také komerčními datacentry. Státní cloud má být složen ze tří geograficky oddělených datacenter se službou disaster recovery pro případný výpadek jedné lokality.

První dva objekty má provozovat SPCSS, třetí pak Česká pošta, respektive Odštěpný závod ICT služby (do budoucna tedy NAKIT). V budoucnu se mohou postavit centra další, když budou potřeba. Evropské peníze v programu IROP na to ostatně jsou.

IaaS, PaaS i SaaS

G-cloud má mít dokonce všechny tradiční části cloudu: infrastrukturu jako službu (IaaS), platformu jako službu (PaaS) a software (i data) jako službu (SaaS, respektive DaaS). To, jak přesně tato oblast bude definována, bude zřejmě hodně záviset na oné debatě s trhem. Vše, co stát provozovat nebude, totiž půjde do cloudu komerčního. Zajímavé bude pozorovat, na jaké technologii se státní cloud postaví. OpenStack to asi nebude.

UX DAy - tip 2

„Od okamžiku, kdy vláda svým rozhodnutím vyhlásí existenci státního cloudu a jeho služby budou certifikovány, budou moci všechny instituce veřejné správy využívat jeho služeb napřímo, to je bez výběrového řízení,“ uvádí strategie.

V rámci budování státního cloudu bude nutná také úprava zákona o informačních systémech veřejné správy a vytvoření nového právního podkladu. Vytvářet se bude také nový certifikační orgán, případně i další instituce. Počty státních zaměstnanců by se ale údajně neměly navyšovat – právě díky zefektivnění a možným přesunům.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).