Všechny vaše hlasy náleží nám

Dva roky po té, co Phil Zimmermann nabídl svým programem PGP (Pretty Good Privacy) každému člověku možnost uhájit své soukromí v elektronické poště, obvinila jej americká justice z porušení embarga na vývoz šifrovacího softwaru. Dnes tento „bezpečnostní guru“ přichází s obdobou PGP pro internetovou telefonii. Obstojí státní orgány v nelehké době před novou výzvou „bezpečí vs. svoboda?“

Program PGP spatřil světlo monitoru už v roce 1991, avšak své největší slávy se dočkal až s explozí obliby e-mailové komunikace v pozdějších devadesátých letech. Do poměrně průhledného systému elektronické pošty, v níž si jinak obsah může bez větších potíží číst kromě příjemce a odesílatele i kdokoliv „na cestě,“ zavedl osvědčený systém asymetrického šifrování s párem veřejného a soukromého klíče. Díky definování otevřeného standardu OpenPGP se navíc PGP postupně stalo nejrozšířenějším kryptovacím systémem na světě.

Úspěch však mívá i své stinné stránky, a tou v případě PGP byla nechuť amerických úřadů přiznat právo na svobodnou a soukromou komunikaci všem lidem na Internetu. Podle zákona o exportu „citlivých“ technologií se tehdy Phil Zimmermann dopustil „zločinu“, když dal PGP volně k dispozici na Internetu, tedy i občanům „špatných“ zemí. Trvalo tři roky, než ministerstvo spravedlnosti vzdalo svůj nerovný souboj s novým médiem a uzavřelo případ bez Philova postihu.

Od té doby se na Internetu ledacos změnilo: e-mail zůstává nejdůležitější formou komunikace mezi dvěma účastníky, avšak dech nabírá stále více i internetová telefonie se všemi důsledky pro své okolí. Díky snadnosti instalace a obsluhy netlačí své uživatele k mnoha úvahám o technickém pozadí a tím i bezpečnosti výměny informací. Lidé, navyklí z pevné sítě zkrátka „zvednout sluchátko a mluvit“, nejsou ostatně ani na podobné úvahy zvyklí – odposlech? Proboha, proč?

Má-li však VoIP nahradit svého pevného předchůdce, bude muset v bezpečnosti přidat. Firmy a jednotlivci, jimž na důvěrnosti (a důvěryhodnosti) komunikace záleží, na tu chvíli jistě nemusí čekat (neboť možnosti šifrovaného přenosu skrze VoIP již existují), avšak pro masové rozšíření jsou nutné ty samé ingredience, jež zapříčinily i rozmach samotného VoIP: snadnost instalace a provozu, zřetelné výhody z jeho používání. A Phil Zimmermann má za sebou dost zkušeností a úspěchů, aby byl tou pravou osobou pro podobný úkol.

Podrobnosti o svém novém dítku zatím Phil Zimmermann tají, avšak údajně nepůjde o systém s veřejnou správou klíčů, která by nutila každý z komunikujících uzlů přechovávat svůj soukromý klíč. Program je zatím ve fázi prototypu se stále existujícími chybami ne-bezpečnostního charakteru a představen má být na konferenci BlackHat v Las Vegas tento týden. Pokud se Philu Zimmermannovi podaří své sliby dodržet, mohlo by jít o podobný průlom v bezpečné komunikaci jako v případě PGP pro e-mail?

Patrně ne, VoIP ani dnes přece jen není tak klíčovou složkou Internetu jako e-mail v té době. Dozajista však bude zajímavé sledovat reakci zástupců „protiteroris­tického tažení“ na další překážku na cestě za úplným dohledem nad informacemi, proudícími po všech světadílech. Čím více bude internetová telefonie přebírat otěže hlasové komunikace, tím více bude sílit i tlak na její kontrolu. S každou další explozí v západním městě se ozývají hlasy s požadavky na omezení všech ostatních práv ve prospěch toho na život. Vynutí si úřady přístup do elektronické komunikace „zadními vrátky“? Pokud ano, bude Phil Zimmermann jistě tím posledním, kdo jim bude ochotně pomáhat v bourání posledních ostrovů svobody. Ostatně, nahlédnuto z druhého extrému, jsou podobné úvahy stejně zbytečné. Podle každého správného internetového paranoika mají vládní úřady už dávno pod dohledem každé vaše slovo včetně toho zašifrovaného pomocí PGP. Názory těchto lidí je občas zajímavé poslouchat, nejsem si však jist, nakolik je jejich život odlišný od toho, kterým tak rádi straší ostatní…