S velkými UPSkami krizové zkušenosti nemám, takže nemohu mluvit úplně z první ruky. Všechny UPSky jsou podle mých zkušeností dimenzovány na provoz po určitou minimální dobu: řekněme 10-20 minut. Baterie jsou vybíjeny velmi vysokým proudem v poměru ke kapacitě. Offline UPSky mají poddimenzované chladiče. Chlazení by měly mít bez problému online UPSky, což je i případ sálových UPS s výkonem řádově v desítkách kW - ale s baterkami jsou na tom velké UPSky podobně jako malé. Jednak jde o stejnou technologii akumulátorů, druhak může "velká" skříňová UPSka dokonce obsahovat hromadu klasických malých 8Ah akumulátorů, prostě protože jsou levnější a s danou kapacitou se dají snáz poskládat na odpovídající napětí a výkon.
U malých UPSek mě nikdy nepřekvapí, když baterka lehne rychleji než by si UPSka myslela - a že už jsem to několikrát viděl.
Inteligence malých UPSek kulhá (IQ tykve), velká UPSka by měla mít lepší odhad a hlášení poklesu napětí.
Olověná baterka po několika letech provozu už neutáhne tolik, jako zamlada. Dodavatelé velkých UPS a stejnosměrných telekomunikačních zdrojů dnes často standardně nabízejí "bezúdržbové" zapouzdřené olověné akumulátory, a slibují jim životnost řádově 20 let (na základě katalogových listů výrobce akumulátorů), přestože daný model pochopitelně nikdo nikdy takto neotestoval - jedná se o životnost projektovanou/extrapolovanou. Drby z oboru říkají, že lepší spolehlivost je dlouhodobě dosahována s "dolévacími" bateriemi, za jejichž stav a údržbu je někdo konkrétní odpovědný. A to se bavíme o profi staničních bateriích s kapacitou v desítkách až stovkách Ah, ne o malých 8Ah cihličkách.
Konec konců, jestliže UPSka vyčerpala skoro celou kapacitu, a pak korektně naskočil generátor, nelze míti UPSce zazlé, že to takřka okamžitě vzdala, když generátor po pár minutách zase chcípnul.
Poznámka o stejnosměrných zdrojích, které přežily, mi připomněla vyprávění veteránů z oboru. Telekomunikační "stejnosměrný zdroj" o jmenovitém napětí -48V má pro konkrétní jmenovitý odběr (výkon) řádově větší kapacitu baterek (časovou výdrž), než srovnatelná UPSka. Můžeme to chápat jako věc tradice - stejnosměrný zdroj pro telefonní ústřednu je stavěn na delší provoz bez dobíjení, třeba až několik dní.
Pokud jsou z takového zdroje napájeny počítače, ať už přímo nebo přes trvale běžící "střídač" (invertor) na 230V, prakticky nehrozí překvapivý okamžitý výpadek - baterie jsou vybíjeny poměrně rozumným proudem a bývají pečlivěji opatrovány údržbou, než baterie v "počítačové" UPSce.
Pro uživatele hostingových služeb je stejnosměrný telekomunikační zdroj taková fajnová online UPSka se superdlouhou výdrží. Bohužel je to luxus i cenově.
Cvičení krizových stavů je taky trochu problém. Třeba ten generátor: jestli ho testovali při venkovní teplotě 25C, nebo v noci při 20C, a on jim musel nakonec běžet při 33C, tak mě problém zase tolik nepřekvapuje.
Kromě toho fatální krizový stav někdy nejde bezezbytku nasimulovat, z organizačních nebo technických důvodů. Třeba při testování RAIDu na chování v kritické situaci prakticky není možné nasimulovat širší spektrum možných závad (RAID řadič, elektronika disku, fyzická ztráta sektorů) - prakticky můžete jenom zkusit za chodu vyrvat disk a vyměnit ho za jiný. Přitom odpojení disku za chodu je prakticky poměrně nepravděpodobná závada...
Názor k článku
Výpadek TTC ochromil 200 tisíc e-mailových schránek Seznamu
