Hlavní navigace

Vyplatí se dávat na Facebook fotky koťátek? Rady firmám, jak vstoupit na sociální sítě

Anna Filkuková 17. 8. 2012

Podnikáte nebo máte firmu a rádi byste využili potenciálu sociálních sítí, ale nevíte jak na to? Jste v této oblasti začátečníci? Chcete vědět, za co se vyplatí platit a za co ne? Právě vám je určen rozhovor s konzultantem v oblasti sociálních sítí Adamem Zbiejczukem.

Založila jsem si firmu, vyřídila potřebné formality, mám úžasný produkt nebo službu a přemýšlím o propagaci. Jsem samozřejmě obklopena sociálními médii, ale je pro mě jako firmu nutností mít vůbec nějakou firemní stránku na Facebooku?

Možná bych odpověděl protiotázkou – je nutné pro každého mít webovou stránku? A odpověď je velmi podobná. Nutné to není, ale když ji nebudete mít, přicházíte o zajímavou možnost, jak o sobě dát vědět zákazníkům. S tím rozdílem, že v případě malé, lokální firmy můžete FB používat zejména jako místo, kde rozvíjíte vztah s již existujícími klienty. Je to dobře vidět na příkladu některých restaurací, ale podobně může fungovat třeba i květinářství nebo jiní živnostníci. Ale odpověď na původní otázku je: nemusíte jako první krok zakládat FB stránku. Rozhodně to nedělejte, pokud jste v životě FB neviděli, nechcete ho používat ani pro osobní potřebu a přečetli jste si MF Dnes, že byste to „měli“ udělat kvůli byznysu.

Co mám tedy jako úplný nováček na firemním poli sociálních sítí dělat? Jak dál postupovat?

Záleží, co máte za předmět činnosti a jaké jsou vaše osobní zkušenosti se sociálními sítěmi. Možná to bude znít nepatřičně, ale jsem přesvědčený, že pokud jste na Facebooku jako osoba, nejlepší je vyjít právě odsud. Práce je přirozenou součástí vašeho života, tím spíše, jste-li podnikatel. Stejně jako o práci vykládáte kamarádům v hospodě nebo u kafe, není nic špatného mluvit o tom na vlastním profilu na FB. Nechci vás navádět k pořádání soutěží na osobním profilu – to by bylo proti pravidlům – ale zmínit se o tom, že jste spustili svůj obchod / hospodu / živnost – to je přece jenom logické. Na druhou stranu by to neměl být jediný obsah vašeho profilu, to by bylo otravné stejně jako lidi, co se neumí bavit o ničem jiném než o práci, i když sedí s kamarády.

Ať se o Facebook stará člověk, který k němu má blízko a zároveň má pro svou práci přirozené nadšení. Neměl by to tedy být student-brigádník, ale někdo, kdo svou prací žije. Pokud je to majitel, výsledek je obvykle lepší (speciálně v případě malé firmy) – ale musí si uvědomit, že to sice možná nestojí hromadu peněz, ale je tomu nutné obětovat hodně času.

Adam Zbiejczuk je lektorem ve WebExpo Academy a nezávislým konzultantem v oblasti sociálních sítí. Vystudoval žurnalistiku na MU v Brně, pomáhal se spuštěním mBank v ČR (zodpovědnost za online obsah a komunikaci včetně spuštění blogu a diskusního fóra), pracoval v agenturách Ataxo a H1.cz, např. na tvorbě nástroje pro monitoring sociálních sítí Ataxo Social Insider. Aktuálně se snaží rozjet projekt BabelGuide.com – anglicky psaný web o sociálních médiích ve střední Evropě.

Se kterou sociální sítí mám jako nová firma začít? Facebook? Twitter? Google+? S nějakou jinou?

Začal bych s Facebookem, protože Twitteru je třeba „přijít na chuť“ a Google+ bych doporučil jen pro firmy, které mají velmi specifickou cílovou skupinu (primárně technologie, IT).

Google+ se mi líbil – ale dokud tam není to kritické množství uživatelů, moc mě to neláká tam trávit čas. A to je problém. Na druhou stranu, pokud se tam někdo „zabydlí“, tak má možná paradoxně větší šanci prorazit, protože konkurence je nižší. Krásný příklad je Jarda Klimek a jeho server photoextract.com, který díky G+ zažil neuvěřitelný růst a celosvětově „prorazil“.

V souvislosti se sociálními sítěmi se mluví o tzv. „opinion leaderech“. Kdo to je a jak je jako začátečník poznám?

To podle mého názoru není věc sociálních sítí… To je oborová záležitost. Ať už děláte cokoliv, pokud chcete být úspěšní, musíte znát svůj obor. A v něm jsou špičky, lidé, kteří se vyznají. Mohou to být novináři, vaši konkurenti, vaši zaměstnanci – je to různé. Stále častěji bude alespoň část z nich aktivní také online a měli byste o nich vědět. Pak jsou tu ještě lidé, jejichž význam je nad oborem – pokud se vám ozve novinář, budete se asi na jeho dotazy dívat trošku jinak, než kdyby se ptal běžný zákazník. Jak poznáte, že je to novinář, když vám to neřekne? Jak poznáte, že je to člověk, který má na internetu velký vliv? Docela těžko, takže je ve finále rozumné jednat s každým, jako by to byl VIP.

Pokud chcete podobné lidi najít, dívejte se, komu lidé naslouchají. Můžete využívat různé nástroje – např. vyhledavač v historii českých a slovenských tweetů Klaboseni.cz (kde vidíte u uživatelů i jejich profily). Mít tisíc followerů ale neznamená, že dotyčný je expert na všechno. Možná se vyzná v iPhonech, jiný zase píše o vaření a někdo komentuje politiku. Lze ovšem asi říci, že uživatelé s více než 1000 followery mají speciální „pozici“, mnohdy se mezi sebou znají a pokud jich máte hodně na vaší straně, může se to rozhodně hodit.

Jak se díváte na bitvu Facebook vs. Twitter v Čechách? Zaznívají hlasy, že z FB se stává taková sociální síť pro náctileté a na TW se přesouvají hodnotnější a vážnější příspěvky.

Twitter je v českém (a slovenském) prostředí docela speciální věc. Díky Klábosení.cz (vyhledávač a archiv česko-slovenského Twitteru) víme, že uživatelů je dohromady okolo 100 tisíc, ale jádro, tedy lidé s více jako 500 followery, tvoří méně než 2000 uživatelů. Pokud se vám povede je zasáhnout, může to být neuvěřitelně výkonný marketingový nástroj, protože cílíte v podstatě na největší „opinion leadery“ na českém internetu, které jinak takhle hezky nenajdete. Ale rozhodně ne každá firma toto potřebuje. U Twitteru ještě mnohem více platí, že byste jej nejdřív měli znát osobně, a až potom ho zkoušet využívat komerčně. Twitter účet se 20 followery se podle mého názoru nemůže vyplatit provozovat, protože námaha do toho vložená se nikde neprojeví. To je ovšem bohužel případ naprosté většiny firemních Twitter účtů, čest výjimkám.

A jak jsou na tom další sociální sítě? Co třeba Foursquare?

Foursquare je na vzestupu a pro firmy s fyzickými pobočkami se určitě může hodit. Máte-li hospodu, drogerii, knihkupectví nebo posilovnu, podívejte se na Foursquare, co o vás ostatní uživatelé píší. Pokud máte tu „správnou“ cílovku (mladí se smartphony), můžete je nějakým bonusem lehce potěšit a nestojí to skoro nic – a budete ve vašem městě téměř jistě průkopníkem. Až to bude běžné, nebude to zdaleka tak zajímavé, ale zatím je v celém Brně méně než 10 „specials“.

Pokud to firma myslí vážně se sociálními sítěmi, asi jí nebude stačit základní webový klient nebo přístup pro Twitter a Facebook. Jaké nástroje a proč bys doporučil pro správu sociálních sítí a komunikaci na nich?

Pokud to firma myslí vážně, tak tohle ji zas tak trápit nemusí. A úplně to stačí. Pro práci s Facebookem i Twitterem existují samozřejmě různé nástroje, ale jejich využití vidím zejména v agenturách, které potřebují spravovat účty řady klientů najednou, vytvářet pěkné statistiky a podobně. Pokud reprezentujete pouze svou vlastní firmu, tak je myslím moc nepotřebujete.

Pokud ve firmě plaveme v sociálních médiích, jaké zdroje nám doporučíte k získávání informací a k výuce?

Asi bych doporučil sledovat tyinternety.cz, zajímavé informace najdete také na facebook.com/socialnisite, facebook.com/socialmediamaniac nebo facebook.com/marketing – ale nejlepší je sledovat stránky firem z vlastní branže, které to dělají dobře. Nebo úspěšné a vámi oblíbené značky, ať už u nás nebo v zahraničí. Povedené kampaně najdete třeba na Facebook-studio.com, existuje i česká stránka Facebook Marketing, která je oficiální a občas tam něco zajímavého taky najdete. Ale nemám univerzální recept, to si musí každý najít sám. A doporučuji i Dana Dočekala a jeho články věnované sociálním sítím na pooh.cz – určitě je dobré vědět, jak se to dělat nemá.

Doporučil byste nám řešit sociální média vnitrofiremně nebo si najmout externího specialistu?

Už jsem to opakoval hodněkrát a stojím si za tím: vyplatí se možná s nějakým „social media expertem“ poradit, absolvovat kvalitní školení, číst odborné blogy, ale rozhodně bych tuto aktivitu „neoutsourcoval“. Jen vy sami nejlíp znáte svou práci, svoje zákazníky, jejich přání a problémy. To nejde ničím nahradit. Je ovšem zapotřebí stanovit si cíle – nemá smysl trávit půl dne na Facebooku, když se tam budu bavit se dvěma lidmi, to není efektivní. Když chybí plán a cíle, není možné vyhodnotit, jestli to funguje.

Pokud si začínající firma vybere externího správce sociálních sítí, jaké finance by si měla představit, řekněme na měsíční platbu? Za co je obvyklé platit a za co ne?

Neplaťte hlavně nikde nikomu za „přivedení fanoušků“ – v 95 % případů jde o velmi pochybný business, který vám nijak nepomůže. Pokud se s takovou nabídkou setkáte, ptejte se na reference, podívejte se, jestli se to uvedeným firmám vyplatilo. Se správou to je velmi různé. Záleží na objemu práce, můžete platit několik tisíc korun až několik desítek tisíc korun (ale to je skutečně málo časté). Můžete angažovat nějakého velkého fanouška a platit mu nějakým způsobem „v naturáliích“. Agentura pro vás může fungovat také v režimu, kde vás upozorňuje na nové možnosti, přináší nápady, ale jejich realizace je primárně na vás.

Jaké byste doporučil české korporátní Twitter účty ke sledování?

Jsou jistě příklady, jak fungovat dobře – mBank (@mbank_cz), Air Bank (@air_bank), ale líbí se mi i Twitter účet nakladatelství Jan Melvil (@janmelvil) a knihkupectví Martinus.sk (@martinus_sk – relativně nově i @martinus_cz). Zajímavé (po všech stránkách) je také sledovat účty mobilních operátorů (ať už ty „hlavní“, nebo ty určené zákaznické péči).

A mimo firemní sféru, které soukromé Twitter účty stojí za pozornost?

Doporučuji se podívat po oblasti svého zájmu – Klaboseni.cz je dobrý rozcestník (hledejte podle klíčových slov v profilech, dívejte se, kdo sleduje koho). Svůj osobní seznam doporučení jsem udělal jako Twitter list – jmenuje se „Best of CZ/SK Twitter“, ale je to samozřejmě velmi osobní výběr, kde míchám hrušky s jablky, takže tam najdete jak Marka Prokopa (největší český odborník na SEO), tak Michala Hromase (kuchař), Jaroslava Rudiše (spisovatel) nebo Filipa Rožánka (novinář). Pro podnikatele bych doporučil ještě Roberta Vlacha, zakladatele serveru navolnenoze.cz.

Po české scéně sociálních médií prolétla diskuse o možnosti placených reklamních tweetů na soukromých twitter účtech, nicméně nikdo se toho seriózně neujal. Jaký máte názor na tento způsob reklamy?

Smysl to má, fungovat to může, ale nevěřím v „poptávkový“ server. Spíš barter založený na osobních vztazích. Sám nemám problém tweetovat o výrobcích, místech a podobně, se kterými jsem byl spokojen. Pokud takto podpořím firmu kamaráda a on mi za to dá něco se slevou, nemyslím si, že by bylo něco v nepořádku a je pak na každém, jak otevřeně se k takové věci přihlásí.

Chtěla bych do firmy přinést víc informací o sociálních sítích. Existují u nás nějaké studie ve spojitosti s komerčními aktivitami?

Existují. V českém prostředí toho tolik není, ale monetizace fanoušků je reálná věc  jako příklad můžu uvést třeba e-shop s custom oblečením Bastard.cz. Ale i jinde je propojení FB podstatné: traffic z Facebooku sice nemá přímou úměru s počtem fanoušků (důležité je, nakolik jsou aktivní a podstatným faktorem je také kvalitní zapojení social pluginů do webu, tedy „Líbí se mi“ tlačítka), ale tvoří podle segmentu až desítky procent návštěvnosti, a to se projevuje i na prodejích.

Kde vidíte sociální sítě v Čechách za pět let? Jak se změní?

CIF16

Podle mého názoru se zatím pohybujeme v určitém období „sociálního idealismu“, a to se postupně změní. Ve velkých korporacích se bude se sociálními sítěmi pracovat mnohem analytičtěji a vše se bude měřit. Vyplatí se nám dávat na Facebook fotky legračních koťátek? V kolik hodin a kolik fotek pro největší zásah?

Zároveň si myslím, že sice Facebook udělal řadu správných kroků, aby se vyhnul osudu svých předchůdců – je už dnes natolik zasíťovaný, že nové služby už se neobejdou bez FB loginu, ale doba, kterou uživatelé stráví na Facebooku samotném, se bude snižovat. Facebook je ve své podstatě podle mě ideální sociální síť pro důchodce. Mladší věkové skupiny jej budou používat jako login, jako e-mail, jako adresář  ale nikoliv jako primární sociální síť na trávení volného času.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

120na80.cz: Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

DigiZone.cz: Skylink: Cinemax 2 nejspíše až 2017

Skylink: Cinemax 2 nejspíše až 2017

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Vitalia.cz: Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Tohle všechno se dá usušit

Tohle všechno se dá usušit

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští