Vypni s Janem Šrůtkem nejen o špehování kutilů

Na pátek si pro vás občas připravíme povídání s někým inspirativním a zajímavým. Vypneme. A přeladíme. Dnes s Janem Šrůtkem, který pracuje v Londýnské agentuře specializované na user experience.

Jan Šrůtek rozhodně není na fotce dole. Na fotce níže je anonymní pařan ze série Gamers fotografa Mr. Toledana, který nafotil lidi při hraní počítačových her. Zachytil stav absolutního pohlcení, kdy ztrácíme pojem o čase a prostoru. Podle mého to dobře vystihuje stav flow, který popsal ve stejnojmenné knize sociolog s krkolomným jménem Csikszentmihalyi. Flow Interactive, sídlící v Londýně, je největší evropská specializovaná user experience (UX) agentura, která nese název právě po této knize. Jan Šrůtek tam nějaký čas pracuje jako UX konzultant.

Anonymní pařan

Anonymní pařan

Honza je pozoruhodný člověk. Když jsem se s ním prve setkal, sbíral od lidí screenshoty pracovních ploch, aby zjistil, jak se liší jejich zvyky. Navrhoval jsem mu tenkrát, ať je nechá zvětšit a udělá výstavu. Následně mi sdělil, že v televizi se dívá jenom na reklamu, aby zjistil, co je nového v oboru, a pak mě zasvětil do toho, jak Amazon optimalizuje zákazníkovo chování při nákupu. Nedávno mě zase upozornil na zavedení virtuálního asistenta na letišti v Lutonu. Čili Honza je ideální osoba na vykopnutí guestbloggerského sloupku VYPNI na Lupě, který si klade za cíl představit zajímavé lidi a témata s nimi spojená.

Mohl bys stručně představit, co teď vlastně děláš?

JŠ: Pokusím se jednou větou. Zkoumám, navrhuji a testuji (převážně) digitální produkty s cílem o dosažení designu, který je užitečný, chtěný, použitelný a příjemný. Používám termín ´produkt´ pro produkty a služby, protože hranice mezi nimi se stírá.

S čím za vámi klienti chodí?

JŠ: V některých případech má klient pouze hrubou vizi budoucího produktu a chce ověřit s cílovými zákazníky, jestli by takový produkt byl žádoucí, a případně komerčně úspěšný. Zde však musím zdůraznit, že neděláme marketingový výzkum, ale designový výzkum. Tzn. snažíme se zjistit, jaké potřeby tato cílová skupina má, jaké jsou její cíle a motivace v rámci dané domény, a jak pro ně zamýšlený produkt nejlépe navrhnout. Na druhé straně spektra jsou projekty, kde klient má již fungující produkt, který se snaží zlepšit z hlediska použitelnosti či přesvědčivosti tak, aby lépe plnil obchodní cíle.

To mi zní trochu jako focus groups. V čem je rozdíl?

Focus groups slouží převážně k zjišťování preferencí a názorů. Pro designový výzkum nás ale většinou zajímá spíš reálné chování a motivace. Proto je moc nepoužíváme, i když skupinový výzkum s pozměněnou metodologií občas provádíme také – zejména v počáteční fázi návrhu. Slabá stránka focus groups je ale spolehlivost dat z nich získaných. K testování použitelnosti jsou pak naprosto nevhodné. Pokud vám někdo bude nabízet testování použitelnosti vašeho produktu pomocí focus groups, utečte a raději se obraťte na odborníky.

Pozorujete zvýšený zájem o vaše služby?

JŠ: Zájem o User-Centered Design a User Experience služby se v posledním desetiletí rozhodně raketově zvýšil. Firmy si uvědomují, že špatně použitelný web, na kterém nejsou návštěvníci schopni nalézt daný produkt, či kontaktní údaje, znamená v lepším případě ušlý zisk, v horším třeba i bankrot.

Jaká tlačítka na webu teď frčí? Nechci to zlehčovat, zajímají mě trendy ve vzhledu, funkcionalitě a uživatelském chování.

JŠ: Tlačítka? No samozřejmě čím větší tím lepší! Ale vážně, takhle zobecňovat se moc nedá. Je důležité si uvědomit, že co funguje pro vašeho konkurenta, nemusí fungovat u vás, protože každý produkt je nějakým způsobem unikátní. Proto je důležité testovat. Co však můžu říci s klidem v srdci je, že tlačítka jako ´Klikněte sem´ opravdu nejsou nejrozumnější řešení.

Můžeš zmínit nějaké vaše projekty, které stojí za pozornost?

JŠ: Ze zajímavějších projektů můžu zmínit můj nedávný projekt testování multiplayerové hry pro globálního producenta. Opravdu to prověřilo naše schopnosti v oblasti uživatelského testování a myslím, že všichni v týmu díky tomu povýšili na další level.  Zkuste si moderovat testování se čtyřmi křičícími účastníky najednou za zvuků výbuchů a kulometné palby. Nahrávali jsme při tom jedenáct různých video kanálů a streamovali video vývojářům v High Definition přes půl Evropy.

Před pár měsíci jsme testovali pračky a vysavače, které nám klient poslal z druhé strany zeměkoule leteckou poštou, a dále jsme také například špehovali zákazníky v supermarketu pro kutily.

Jaké jsou vlastně hlavní rozdíly mezi návrhem digitálních a tradičních produktů? 

Pokud to velmi zjednoduším, tak u digitálních produktů se zaměřujeme hlavně na použitelnost s ohledem na lidské kognitivní procesy a omezení. Tzn. Je to pochopitelné, naučitelné, nevyžaduje to velkou zátěž na paměť? Kdežto u tradičních produktů se musí brát v potaz jak kognitivní tak fyzické aspekty uživatelů. Takže jde o to jestli je to správně velké, dosažitelné, viditelné/sly­šitelné, příjemné na omak, atd. To je doména klasické ergonomie (ve Státech známá jako Human Factors).

Když jsme se viděli naposled, mluvil jsi o tom, že Flow by se měla zaměřovat na optimalizaci pro mobilní zařízení. To je po nástupu iPadu asi ještě aktuálnější, ne? 

JŠ: Nemohu prozradit mnoho, ale rozhodně je pravdou, že produkty a aplikace pro mobilní zařízení od smartphonů po tablety zkoumáme, navrhujeme a testujeme čím dál více. Nemít produktovou strategii pro mobilní zařízení dnes hraničí se šílenstvím. Trh se navíc hýbe velmi rychle, takže vezměte tempo návrhu a vývoje klasických webů a znásobte ho dvěma. Nebo radši čtyřmi.

Navštěvuješ ještě vůbec český web? Zaujalo tě zde něco v poslední době?

JŠ: Na české weby teď moc nechodím, abych se přiznal. Nicméně český webdesign je na výborné úrovni. Větší české komerční weby jsou obecně z hlediska použitelnosti ucházející, ale co se týče webů veřejných služeb, tak to je bohužel tragedie. To je obrovský rozdíl oproti UK, kde státní správa provozuje mnoho skvělých informačních webů.

Jaké zdroje ale i povedené weby bys doporučil lidem, kteří se o použitelnost a informační architekturu zajímají?

JŠ: Není vůbec od věci začít klasickými knihami od Dona Normana, Steve Kruga, Jakoba Nielsena a Alana Coopera. Dále je k nalezení mnoho různých seznamů user experience knih online.  Webů jsou samozřejmě spousty. Z hlediska obsahu je podle mne jeden z nejlepších UXmatters.com (designem je trochu slabší, tak se neděste). Dále bych doporučil online semináře UIE.com. Pokud jste na Twitteru, tak se můžete nechat zásobovat nepřetržitých proudem linků od @IATV.

A konečně, Vypni je páteční sloupek, takže co se chystáš dělat o víkendu?

UX16

JŠ: Tenhle víkend musím máknout na prezentaci, kterou plánuji na ´nekonferenci´ UX Camp Europe, která se koná v půlce června v Berlíně.  Jinak se plánuji zajít podívat do Toweru na klenoty. V Londýně se člověk nenudí a říká se, že “If you’re bored of London, you’re bored of life.“

Poznámka na konec: Zítra se koná český UX Camp v pražském Hubu. Honza tam sice nebude, ale o UX se, jak doufám, dozvíme něco dalšího.

Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »