Hlavní navigace

Vytunelovaný Akční plán či přeskupené rezervy?

Jiří Peterka 21. 5. 2001

Budování informační společnosti a realizace SIP zřejmě nemají u vlády příliš vysokou prioritu. Proto když si nově zřízené kraje řekly o peníze na svou informatizaci, vláda sáhla právě do prostředků Akčního plánu. Na úkor informatizace krajů tak bylo zkráceno budování ISVS, zdravotnictví on-line, veřejných služeb knihoven a dalších.

S finančními prostředky na realizaci Státní informační politiky (SIP) a jejího Akčního plánu to nikdy nebylo růžové. Například v roce 2000 bylo z původně alokovaných 500 milionů korun postupně ukrajováno tolik, že fakticky zbyla jen polovina (250 milionů). Z této poloviny si pak největší sousto (160 milionů) ukousnul Český úřad zeměměřičský a katastrální, na svůj projekt informačního systému katastru nemovitostí. Na program dosažení informační gramotnosti, který je i v rámci Státní informační politiky vždy uváděn jako priorita č. 1, bylo v roce 2000 vyčleněno „pouze“ 40 milionů. Z nich většinu (30 milionů) získaly knihovny, v rámci programu „veřejné informační služby knihoven“ (VISK).

Pro letošní rok došlo k výraznému skoku právě v oblasti informační gramotnosti, kde bylo přiděleno 1,7 miliardy korun na realizaci Státní informační politiky ve vzdělávání (o tomto tématu určitě ještě hodně uslyšíme).

Kromě informační gramotnosti však má naše Státní informační politika ještě dvě další prioritní oblasti – elektronický obchod a informatizaci státní správy. Soudě podle počtu projektů, které jsou obsaženy v Akčním plánu realizace SIP, jednoznačně vede informatizace státní správy, zatímco podpora rozvoje elektronického obchodu je cosi na samotné hranici bezvýznamnosti. Pro letošní rok přitom byla na informatizaci státní správy a na elektronický obchod požadována rovná 1 miliarda korun, a to formou tzv. rezervy v položce Všeobecná pokladniční správa v kapitole 398 státního rozpočtu. Při schvalování rozpočtu v parlamentu bylo z této částky ukrojeno „jen“ necelých 114 milionů na jiné účely, jako určitá „úlitba“ politickým bohům a jejich choutkám. Zbylých 886,5 milionů pak představuje jediné centrální peníze, které jsou určeny k realizaci obou zmíněných prioritních oblastí Státní informační politiky (pak již mají jen jednotlivé resorty ve svých rozpočtech peníze na své rezortní projekty, včetně peněz na informační gramotnost v rozpočtové kapitole pro MŠMT).

Tím, kdo oněch 886,5 milionů pro letošní rok fakticky rozděloval mezi jednotlivé projekty, byla Rada vlády pro státní informační politiku, které předsedá ministr Karel Březina. O tom, že to nebylo jednoduché, svědčí i zápis z jednání rady ze dne 17. března, kde se uvádí, že se „jedná o konsensuální návrh po mnoha jednáních, která představují desítky hodin meziresortní práce“. Současně se v zápise uvádí: „Návrh zobrazuje jednak nutnosti a jednak vyhovuje prioritám, které byly předvídány ve vládním dokumentu, který byl schválen minulý rok.“

Kde vzít 198 milionů a nekrást

O měsíc později řešila vláda problém zabezpečení krajů, včetně jejich potřeb na poli informačních technologií (vybavení počítači). Prvním krokem v tomto směru bylo rozdělení 22 milionů do krajů, pro pokrytí nejnaléhavějších potřeb. Dalším, již systematičtějším krokem, měla být 1. etapa informatizace krajů, jejíž náklady byly vyčísleny na 198 milionů. Den před zasedáním vlády, které se mělo tímto problémem zabývat, se ministr Březina na setkání s novináři vyjádřil v tom smyslu, že získání oněch 198 milionů rozhodně nebude jednoduché, protože státní rozpočet s nimi nepočítá. Jinými slovy, oněch 198 milionů bude třeba někomu vzít.

Jednání vlády skutečně jednoduché nebylo. Poprvé, 18. dubna, skončilo odložením (viz zápis), a teprve následující jednání vlády dne 25.4.2001 skončilo konkrétním výsledkem. Ten je ovšem stojí opravdu za to:

Peníze na 1. etapu informatizace krajů se mají vzít z peněz na Akční plán!!

Jinými slovy, požadovaných 198 milionů pro kraje se má ukrojit z 886,5 milionu, které ve státním rozpočtu zbyly na realizaci projektů Akčního plánu. Příslušné usnesení (č. 398/2001) explicitně říká, že tyto peníze se mají vzít „z kapitoly Všeobecná pokladní správa z rezervy na realizaci státní informační politiky, za předpokladu restrukturalizace navrhovaných výdajů na programy Akčního plánu realizace státní informační politiky“. Aby to dostalo punc určité logičnosti, usnesení požaduje zařadit „informatizaci krajů“ jako jeden z projektů přímo do Akčního plánu, a to dokonce jako jeho prioritu!

Podle zápisu z jednání vlády to nebylo jednomyslné rozhodnutí – zatímco všechny ostatní body programu byly vždy schváleny všemi přítomnými, zde bylo ze 16 přítomných pro 13 a dva byli proti (zbývající jeden ministr se zřejmě zdržel hlasování). Zajímavé je, že podle zápisu šlo o návrh předložený ministrem vnitra a vedoucím Úřadu vlády (tj. pány Grossem a Březinou). Z dostupných pramenů ale není patrné, kdo vlastně navrhl vzít peníze z beztak již velmi chudého přídělu na realizaci státní informační politiky – zda vláda pouze akceptovala původní znění návrhu ministrů Grosse a Březiny, nebo jej na poslední chvíli zásadním způsobem změnila. Dva hlasy proti a jedno zdržení se, v jinak vzácně jednotném sboru, naznačují spíše tuto druhou variantu.

Vláda jako celek tím ale dala najevo, alespoň podle mého názoru, jakou prioritou jsou pro ni otázky informační společnosti a státní informační politiky. Aby mi bylo správně rozuměno: Nechci se zde pouštět do debat o smysluplnosti zavedení krajů, to by bylo na delší povídání, do jiného média a také pro jiného autora. Beru existenci krajů jako fakt, stejně jako to, že ke svému fungování potřebují určité zdroje. Rozumím i tomu, že když je státní kasa prázdná, je nutné někde ubrat, resp. někomu něco vzít. Kritizuji to, že ten, kdo zřízení krajů prosadil, na jejich potřeby nepamatoval. Především ale kritizuji systém priorit, podle kterých vláda jedná (ne který deklaruje) – informační společnost je v tomto systému zřejmě někde zcela vespod, v roli jakési nepříliš významné rezervy, kterou je možné v případě potřeby vhodně „skrouhnout“, aniž by to přineslo nějaké významnější záporné efekty pro společnost jako takovou. Pravdou je, že v horizontu „do voleb“ se to skutečně ještě nemusí až tak moc negativně projevit, a dále v čase naši současní státní kormidelníci zřejmě nedohlédnou.

Další státní zakázka

Citované usnesení vlády č. 398/2001 ze dne 25.4.2001 pře­depisuje i konkrétní způsob realizace 1. etapy informatizace krajů. Bude se to řešit formou veřejné zakázky, ovšem nikoli takové, která by byla otevřena každému. Vláda zde využila výjimku, kterou jí skýtá paragraf 49 písmeno 2 bod a (a bod 3, písmeno a) zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato výjimka umožňuje vládě v případě naléhavé potřeby uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy zaslané třem zájemcům o veřejnou zakázku. Provést má ministr Gross ve spolupráci s ministrem Březinou do 20. května!

Kdo přijde zkrátka

Rozhodnutí vlády o zkrácení finančních prostředků na jednotlivé projekty musela následně provést Rada vlády pro státní informační politiku. Přesněji, KVAP (Koordinační výbor pro Akční plán) navrhnul konkrétní řešení a Rada vlády jej na svém zasedání 10. května schválila (viz zápis). Výsledek ukazuje následující tabulka, ze které vyplývá že nejvíce dostaly „zabrat“ projekty budování ISVS (Informačních systémů veřejné správy) a krizového řízení, které byly zredukovány na polovinu (o 80 resp. 40 milionů). Dále přišly zkrátka projekty „Veřejné informační služby“, „Veřejné informační služby knihoven“ a „Zdravotnictví on-line“ (shodně po 15 milionech) a některé další.

Ještě další změnou pak bylo sloučení dvou dosavadních projektů z oblasti elektronického obchodování, konkrétně „Zelené knihy o elektronickém obchodu“ a „Programu legislativních změn na podporu EO“.


Návrh rozdělení VPS 2001 na projekty (v mil. Kč), originál zde

Účel

Původní výše

Návrh změny

Výsledná částka

341 – Úřad pro veřejné informační systémy

Zelená kniha o elektronickém obchodu a program legislativních změn na podporu EO

2,0

0

2,0

Budování ISVS podle zákona č. 365/2000 (Portál; Referenční rozhraní; Komunikační infrastruktura; Bezpečnost IS ve veřejné správě; Metasystém ISVS atd.)

314 – Ministerstvo vnitra

168,02

80

88,02

Informatizace krajů 1. Etapa

198

Vzdělávání pracovníků v IS

3,5

0

3,5

Reinženýring VS a Informační systém VS

20,0

10

10,0

Krizové řízení

84,6

40

44,6

Veřejné informační služby

32,5

15

17,5

Základní registr obyvatel

35,1

10

25,1

313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí

Kontaktní místa VS

10,0

0

10

Elektronické identifikátory

20,0

0

20

336 – Ministerstvo spravedlnosti

Rejstřík trestů

1,05

0

1,05

Sbírka listin

59,05

0

59,05

322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu

Integrovaný systém pro podnikání a export

24,5

0

24,5

334 – Ministerstvo kultury

Veřejné informační služby knihoven

120,0

15

105

317 – Ministerstvo pro místní rozvoj

IS o veřejných zakázkách

1,0

0

1

Monitoring územního plánování

4,5

0

4,5

IS strukturálních fondů

16,0

0

16

315 – Ministerstvo životního prostředí

Portál životního prostředí

2,5

0

2,5

327 – Ministerstvo dopravy a spojů

Inteligentní doprava

8,0

3

5

336 – Ministerstvo zdravotnictví

Zdravotnictví on-line

125,0

15

110

344 – Úřad průmyslového vlastnictví

IS duševního vlastnictví

9,45

0

9,45

346 – Český úřad zeměměřičský a katastrální

Národní geografická infrastruktura (Základní báze geografických dat ZABAGED)

46,13

0

46,13

Základní registr prostorové identifikace

15,0

5

10

Základní registr nemovitostí

20,0

5

15

304 – Úřad vlády

Oběh dokumentů

5,6

0

5,6

374 – Správa státních hmotných rezerv

Krizový management

10,0

0

10

307 – Ministerstvo obrany

Elektronický aukční systém

6,0

0

6

345 – Český statistický úřad

Základní registr ekonomických subjektů

37,0

0

37

Celkem

886,5

198

886,5

Našli jste v článku chybu?

21. 5. 2001 22:53

Pet (neregistrovaný)
K čemu potřebuje armáda aukční systém za šet milionů????
Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček