Hlavní navigace

Weblogy: úsvit nových médií

Martin Kopta

Po sto padesáti letech existence se masmédia začínají proměňovat pod vlivem velmi mladého společenského fenoménu jménem weblog. Z mýtu o objektivitě médií zůstávají jen cáry. Změna přístupu k informacím od pasivního očekávání k aktivnímu vyhledávání; objektivita směněná za multisubjektivitu weblogů; komunikace mezi novinářem a čtenářem - toť svůdný svět weblogů.

Jsem dalek toho, abych vás přesvědčoval, že weblogy zcela nahradí dosavadní média. Stejně jako rozmach novin ve 30. letech 19. století neznamenal konec šíření drbů, ani později vzniklá média nenahradila zcela ta předchozí. Přesto jsme na prahu soumraku médií v té podobě, jak je známe dosud. Nebo – chcete-li – stojíme na úsvitu médií nových.

Současná média jsou postavena na třech hlavních znacích: malá skupina lidí má kontrolu nad výběrem událostí a volbou informací o nich. Nezávislost či objektivita představují mýtus, kterým se masmédia současnosti ohánějí. Jednak jsou média produktem, který soutěží na trhu, a proto dost dobře nemohou setrvávat v nadhledu a odstupu od reálného fungování světa; jednak jsou média tvořena lidmi, a ti nejsou objektivní už z podstaty.

Na konferenci BlogTalk, která proběhla ve Vídni tento víkend, jsem se ale setkal se dvěma zajímavými koncepty. První, pod značkou We Media (média jsme my), prezentoval sloupkař SilliconValley.com Dan Gillmor. Druhou shrnul profesor Navarrské univerzity Jose Luis Orihuela.

Gillmorův příspěvek vychází z již publikovaných názorů, podle nichž lehkost publikování ve weblozích teprve dává ostré obrysy vizi Internetu jakožto demokratického prostředí, kde je každému dovoleno svobodně se vyjádřit k čemukoli a oslovit tak množství lidí. Některé weblogy znovu určují a posunují hranice žurnalistiky. Ať už tím, že plní roli hlídacích psů demokracie, nebo že se samy pouštějí do sledování témat, která jsou pro média nerentabilní.

Gillmorova We Media vycházejí z představy aktivního (nebo aktivistického) občana. Jen takový se může odhodlat psát pravidelně například zprávy ze zasedání městské rady nebo vyjede do Iráku psát o válce, případně bude komentovat bludy o Evropské unii. Tito nemnozí blogeři narušují zaběhané stereotypy o médiích. Tím, že může blogovat kdokoli, není přístup k ovládání médií omezen jen na placené novináře. Jelikož weblogy nejsou víceúrovňově editované, jsou jejich texty subjektivnější, přímější a otevřenější. A v neposlední řadě blogerovi nikdo nezakazuje nebo nenařizuje témata.

Profesor Orihuela už se snaží shrnovat vlastnosti nových médií ovlivněných weblogy. Své závěry představil přístupnou formou desatera. Weblogy přinesly do světa médií hypertextové odkazy na další zdroje, interaktivitu se čtenářem, přesun od poskytování informací ke sdílení zkušeností, ale především bezprostřednost, nebo lépe nezprostředko­vanost.

Právě nezprostředkovanost informací (non-mediated information) je tím zásadním posunem za dobu 150letého trvání masmédií. Reportážní vstupy, které v reálném čase přenášejí čtenáře přímo do středu dění, včetně emocí „zapisovatele“, to je nová zkušenost, která polidšťuje zpravodajství z vypjatých okamžiků. Zatímco přímé přenosy jsou v médiích vyhrazeny zvláštním příležitostem, ve weblozích jsou téměř normou.

START17

Ačkoli se weblog nemůže stát novým médiem, měl by dostat v online médiích svůj prostor alespoň jako formát nebo rubrika. Bezprostřednost vzbuzuje vyšší důvěru v nezmanipulovanost informace. Pokud se novinář zabývá v online médiu nějakým problémem, pak je weblog zajímavým prostředkem pro přípravu podkladů pro přehledové a shrnující články. Skrze formát weblogu lze do textu vpašovat odkazy na reakce, reflexe a další vývoj. Weblog je narozdíl od uzavřené formy článku kontinuálním textem s hypertextovými, interpersonálními i časovými přesahy.

Weblogy také mění dosavadní způsob získávání k informacím od distribuce k přístupu. Kdy čtenář nečeká, až co mu redakce naservíruje, ale sám aktivně informace vyhledává a srovnává z více zdrojů. Online média, aby nepřicházela o čtenáře, budou nucena podílet se na sdílení informací v kanálech a agregátorech či na klasifikačních ontologiích a sémantickém webu. Hranice mezi čtenářem a novinářem se stírá, stejně jako hranice mezi osobními poznámkami a články. Fulltextové vyhledávání je ohromnou zbraní, která nutí média, aby ke své práci přistupovala zodpovědně.

Anketa

Na webu navštěvuji…

Našli jste v článku chybu?
27. 5. 2003 14:35
nishkam (neregistrovaný)
ted jste me dostal. :-) Jak se poznaji kvalitni autori? V podstate jsou to vsechno stejna pismenka. A jak se pozna kvalitni hudba? Jsou to stejne zvuky jako u nekvalitni, ale jinak poskladane. :-))