Hlavní navigace

WebTop100 2004: české korporátní weby opět propadly

Václav Štrupl

Tento víkend došlo k uveřejnění výsledků letošního ročníku projektu WebTop100. Průměrný výsledek necelých 57 bodů ze 100 možných mluví sám za sebe – český korporátní web opět dokázal, že ho čeká ještě vskutku dlouhá cesta, než dosáhne kvality, informační hodnoty a přístupnosti, obvyklých ve vyspělém světě.

Co je to WebTop100 a kdo za tím stojí


WebTop100 je projekt zkoumající korporátní weby vybraných českých společností. Ty jsou hodnoceny na základě předem stanovených kritérií a následně seřazeny do žebříčku podle dosaženého počtu bodů. Na organizaci tohoto projektu se společně podílí profesionální poradenské centrum v oblasti tvorby www Dobrý web, sdružení Tuesday Business Network a časopis eBiz.

Kromě žebříčku je součástí WebTop100 také konference, určená primárně pro zástupce firem a webové vývojáře. Ta se bude konat 29. září a její hlavní náplň utvoří série zajímavých přednášek zaměřených na internetový marketing. Mezi přednášejícími nebudou chybět známá jména, za všechny jmenujme odborníka na internetové obchodní strategie a marketing Marka Prokopa.

Které firmy jsou do žebříčku zařazeny

Stejně jako v loňském roce, i letos poskytl základ pro hodnocení jeden ze žebříčků organizace Czech Top 100. V prvním ročníku WebTop100 byl jako zdrojový seznam firem využit žebříček 100 nejvýznam­nějších českých firem. Ten se však neosvědčil, protože mnoho z těchto korporací nevěnuje internetu patřičnou pozornost nebo jeho úlohu zcela ignoruje. Letos proto posloužil jako výchozí bod žebříček 100 obdivovaných firem. Přes všechna očekávání se však ani jejich weby neukázaly v příliš dobrém světle.

Co se hodnotilo

U hodnocených webů se zkoumalo celkem 32 aspektů rozdělených do pěti skupin. Web mohl získat maximálně 100 bodů, z čehož činí 15 bodů grafika (první dojem, kreativita, jednota a čitelnost), 10 bodů technické řešení (např. nezávislost na Flashi a JavaScriptu nebo použitelnost v alternativních prohlížečích) a 25 bodů shodně informační hodnotu (obsah, kontakt, novinky), použitelnost (navigace, informační architektura, fulltextové vyhledávání, mapa webu) a marketingové nástroje (umístění ve vyhledávačích a katalozích, doména, newsletter). Přehled všech hodnotících kritérií naleznete na stránkách projektu WebTop100.

Vítězové a poražení

S trochou nadsázky by se dal za hlavního poraženého označit český korporátní web jako celek. České weby si neudělaly dobrou vizitku a ani prezentace vítěze, společnosti Ravak, nebyla s 85 dosaženými body bez chyb. Na druhém místě skončil web společnosti Linet a pomyslnou bronzovou medaili si odnášejí internetové stránky bankovní skupiny ING.

1 RAVAK, a.s. www.ravak.cz 85
2 Linet, spol. s r. o. www.linet.cz 83
3 Bankovní skupina ING www.ing.cz 81
Český Telecom www.telecom.cz 81
5 T-Mobile Czech Republic a.s. www.t-mobile.cz 80
Eurotel Praha, spol. s r.o. www.eurotel.cz 80
7 Česká Televize www.czech-tv.cz 79
8 Komerční banka, a.s. www.kb.cz 78
Česká spořitelna, a.s. www.csas.cz 78
10 Plzeňský Prazdroj, a. s. www.prazdroj.cz 77

Zatímco kvalitní weby by se daly téměř spočítat na prstech jedné ruky, na ty špatné byste potřebovali rukou minimálně tři páry. Vítězství v pomyslné kategorii Nejhorší web roku získal pro rok 2004 web společnosti Moravia Steel, a.s., těsně následovaný prezentacemi akciových společností Český porcelán, Stavby silnic a železnic a Rybářství Třeboň. Prohlížení prezentací z poslední desítky připomíná bohužel spíš než hodnocení webů prestižních a úspěšných společností exkursi do internetového pravěku.

Silná a slabá místa firemních webů

Silných míst korporátních prezentací není mnoho. Za zmínku stojí snad jen grafika, která sice ve většině případů neoslní, ale také neurazí, což se dá v porovnání s ostatními hodnocenými aspekty považovat za úspěch. I když mají na západ od nás položené státy stále náskok, například weby České televize, T-Mobilu nebo Českého Telecomu se jim kvalitou grafického zpracování pomalu ale jistě blíží. Mezi grafické obludy patří naopak prezentace státního podniku Lesy české republiky a akciové společnosti Stavby silnic a železnic, které nezískaly ani pět bodů.

A jaké jsou slabiny firemních webů? V podstatě všechny ostatní hodnocené aspekty. Kromě již tradičně nekvalitního technického zpracování chybí webům hlavně využívání marketingového potenciálu Internetu. Nástroje pro komunikaci se zákazníky a podporu prodeje jako newsletter nebo funkce doporučení stránky známému u nás stále nepatří mezi samozřejmé součásti korporátních webů a jejich kvalitně zpracovanou a funkční podobou se pyšní jen několik z nich.

UX17_snitker

Velkou slabinou je také použitelnost, informační hodnota a obsah obecně. Když například společnost jakou je Sazka, a.s. uvádí na celém webu jako kontakt jediný email, něco je evidentně špatně. Ani ostatní firmy si však nevedly o mnoho lépe a jen málo z hodnocených webů by se dalo označit jako obsahově bohaté.

Co se dá očekávat aneb jak bude zítra

I když většina hodnocených webů propadla, nic není ztraceno. I přes mnoho nedostatků mají některé firmy nakročeno správným směrem a pokrok oproti loňskému ročníku je znát. Důkazem budiž fakt, že hned několik firem v době hodnocení své weby vylepšilo, případně přišlo s úplně novou prezentací. Doufejme, že tento trend vydrží, a příští rok bude také díky projektu WebTop100 český korporátní web zase o stupínek výš.

Anketa

Co podle vás nejvíc chybí webům firem v ČR?

Našli jste v článku chybu?
14. 9. 2004 10:50
yaleman (neregistrovaný)
Me osobne neprijde vyber jazyka na linet.cz jako "jedno bezmyslenkovite kliknuti" Pokud je na cele strance jeden maly obrazek a pak dva male napisy cz a en, navic nepodtrzene tak nevim kolik procent lidi napadne ze to je vyber jazyka. Spis mi to pripada jako ze stranky se predelavaji. Take bych si rad precetl body ktere dostaly jednotlive prezentace v jednotlivych kategoriich a ne jen celkove body a poradi. Nevim jestli jsem jen nehledal spatne ale zatim jsem je nenasel. A jako p…
13. 9. 2004 19:42
J.K. (neregistrovaný)
Nějak jste zapomněl vyvrátit připomínku, že kdyby u nás měl někdo implmentován automatický výběr jazyka, tak byste si toho určitě nevšiml. A to právě já jsem kritizoval. Kdo "rozumí jenom grafice", tak ať se nevymlouvá, že technické prvky hodnotí jen na 10%. (Konec konců Mirka Spáčilová má také kuráž rozumět celé filomvé tvorbě, tak proč někdo jiný by totéž neměl dělat o celém WWW?)