Podle respondentů průzkumu (jimiž byla bezmála tisícovka uživatelů Internetu), který proběhl počátkem dubna, je nejdůležitějším faktorem přitažlivosti webu jednoduchost navigace. Právě ta nejzásadnější měrou přispívá k tomu, že se návštěvníci na dané stránce zdrží, či zda se dokonce ještě někdy rozhodnou k opětovnému návratu. Konkrétně: na jednoduchost navigace klade největší důraz 78 % dotázaných. Rychlost načítání už má o plných jedenáct procent méně a kvalita obsahu oslovuje 60 % respondentů. Posledními dvěma podstatnějšími faktory zůstávají pravidelná aktualizace (55 %) a struktura obsahu (45 %), následuje hluboký sestup a zbývající položky jako vyhledávací systém, layout hlavní stránky, kvantita obsahu, dále efemérní kategorie estetičnost a konečně zábava, které vesměs získaly mezi 21 a 25 procenty. A ještě jeden závěrečný a nečekaný propad – a je tu animace s 8% (a velký vykřičník zejména pro reklamní agentury a všelijaké multimediální nadšence – smrt hořícím ohňům!!! :)).
Pokud složení respondentů reálně kopírovalo stávající stav uživatelů Internetu, stojí za povšimnutí i menší zájem o pravidelnou aktualizaci. Ta přitom ještě donedávna byla svatou krávou, zásadou numero uno v příručce „Kterak vybudovat úspěšný a hojně navštěvovaný web“. A tak, jak se schopnosti průměrného internetového uživatele, ředěny přílivem novousedlíků, zmenšují, získávají na významu faktory usnadňující orientaci na stránkách a snižující nároky kladené na návštěvníka stránek. Možnost vyhledávání v rámci webu se stává skoro nepodstatnou a možná i postradatelnou výbavou. Sledujte následující čísla: pokud se uživatelé Internetu k požadované informaci ve snesitelné době nedoklikají, web v 83 % případů jednoduše opustí, zatímco pouhých 13 % z nich dá ještě šanci lokálnímu vyhledávacímu systému!
Ještě dynamičtější výsledky ovšem nabídly odpovědi respondentů na podobu ideální informační stránky. Provozovatelům podobných sajtů v současnosti jako by stačilo zaměřit se na pouhé tři faktory – samozřejmě opět jednoduchost navigace (81 %), kvalitu obsahu (58 %) a rychlost načítání (53 %). Ostatní parametry byly odsouzeny do marginálních rolí – personalizace 16 % (i když o něco dále uvedené údaje toto číslo zpochybňují), vyhledávání a snadný tisk 13 %, exkluzivita informací, layout homepage a zábava po 9 %, kvantita obsahu 8 % a estetičnost pouhých 5 %(!). Až si člověk říká, zda respondenti poslednímu výrazu vůbec rozuměli nebo zda alespoň chápali, co označuje. Pokud ano, tak nazdar hodiny aneb „vidím klesání platů webdesignérských převeliké“… Osobně mne překvapilo, že více jak polovina uživatelů – 54 % – využívá personalizace webových stránek (ale jako součást ideálního webu ji požaduje jen 16 %?! pravděpodobně jde o výsledek rovnice „ideální web = můj personalizovaný web!“). Většina z nich (69 %) si personalizaci dokonce nejméně jednou za čtvrt roku aktualizuje. Moje překvapení ale určitě také pramení z toho, že se bez portálů dovedu docela snadno obejít a mám tedy daleko k tomu, abych byl označován za jejich přívržence. Průměrný uživatel na tom bude jinak, ten portály asi čím dál více potřebuje, aby mu (i z výše uvedených důvodů) usnadnily život na netu.
Vysněný online obchod přece jen o něco více odpovídá obecně rozšířeným tezím – jednoduchost objednání 68 %, zabezpečení 65 %, jednoduchost navigace 42 %, méně jak třetina uživatelů pak požaduje podrobné informace o zboží, zákaznické služby či rychlost načítání, minimální zájem je o doporučení na základě zkušeností, vyhledávací systém, layout homepage a o zábavu (?! přiznám, že bych mezi parametry online obchodu očekával spíše šíři nabídky, nežli nabídku humoru…).
I když tyto výsledky jakoby jen dokládaly pravdivost obecně uznávaných pravidel a doporučení, přesto je díky nim možné uvědomit si, jak se pozvolna, ale jistě proměňuje internetová komunita. A také že se dají očekávat větší tenze mezi touhou grafiků po co nejsvobodnějším vyjádření a komerčním tlakem, tolik známé i z jiných médií. A že to nejkomerčnější řešení je zároveň i nejvíce praktické, není shoda okolností, ale pravděpodobně i zákonitost (proč by jinak nejsledovanějšími televizními pořady byly zpravodajské relace?).
A ještě jedna věc člověka napadá: výsledky Andersenova průzkumu na téma „Význam designu webových stránek“ jako by zpětně potvrdily výsledky Českého zavináče v kategorii webdesignér. Kdo by si ale pomyslel, že zrovna Tom Vild bude nejen „Nejlepší internetový designér“, ale zároveň i ten nejkomerčnější!
