Hlavní navigace

Wi-Fi se rozjíždí, UMTS možná zpomalí

1. 8. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

ČTÚ tento týden oznámil své záměry ohledně provozování Wi-Fi sítí v pásmu 5 GHz. Na obzoru je generální licence, která sice neumožní provoz zařízení dle standardu 802.11a, ale povolí zařízení na bázi 802.11h. Naproti tomu u UMTS se možná dočkáme ročního odkladu termínu, do kterého musí operátoři své 3G sítě spustit - z 1. ledna 2005 na počátek roku 2006.

O vzájemném vztahu Wi-Fi a UMTS již bylo napsáno opravdu mnoho. Nejvíce asi o tom, zda si vzájemně konkurují, nebo se naopak doplňují. Tyto diskuse a polemiky samozřejmě nemají žádný definitivní a „oficiální“ závěr a každý na to může mít svůj vlastní názor. Můj je takový, že vztah Wi-Fi k mobilním sítím obecně se postupně překlápí z komplementárního (doplňkového) do konkurenčního. Asi nejvíce to platí právě pro vztah Wi-Fi k připravovaným mobilním sítím 3. generace, na bázi UMTS. Za zajímavou a příznačnou považuji v tomto ohledu následující informaci (zdroj):

Podle interní zprávy Deutsche Telekomu lze více jak 90 procent služeb, původně očekávaných od UMTS sítí, poskytovat lépe skrze bezdrátové sítě WLAN a Wi-Fi.

Za hlavní a podstatný rozdíl mezi Wi-Fi a UMTS osobně nepovažuji jejich technické řešení, ale celkovou filosofii jejich nasazování do praxe. Připomíná mi to tradiční rozdíly mezi striktně regulovaným a značně těžkopádným „světem spojů“, usilujícím o apriorní dokonalost (garantované, ale drahé služby), a plně liberalizovaným a pružným „světem počítačů“, který je zaměřený hlavně na efektivnost a své podstatně lacinější služby poskytuje spíše na principu „best effort“ (tj. maximální snahy, ale nezaručeného výsledku). S tím souvisí i skutečnost, že „svět spojů“ se rozvíjí velmi pomalu, za cenu obrovských nákladů, a příležitost dává jen opravdu velkým a silným hráčům. Naproti tomu „svět počítačů“ je výrazně dynamičtější a efektivnější a dává šanci i podstatně menším hráčům.

„Svět spojů“, do kterého řadím i UMTS, samozřejmě má i své nesporné přednosti. Právě díky regulaci, individuálním licencím a existenci „velkých hráčů“ zde lze budovat celoplošné pokrytí, vyřešit jednotné účtování, vyhnout se vzájemnému rušení mezi různými sítěmi atd. Jinými slovy: není problém zde poskytovat garantované služby – ovšem za cenu vyšších nákladů, daných jak vlastní režií tradičních telekomunikačních operátorů, tak i vysokou cenou za samotné licence k provozování UMTS sítí. Se službami, které by v takovéto garantované podobě měly být nabízeny, je to ale poněkud komplikovanější. Snad to moc nepřeženu, když řeknu, že představa o budoucích službách UMTS sítí je stále dosti vágní a vzniká spíše podle zájmu provozovatelů těchto sítí než na základě reálné poptávky.

Naproti tomu sítě Wi-Fi se o možnosti svého využití obávat nemusí. Lze je chápat také jako formu zpřístupnění služeb jiných sítí (např. Internetu), které již existují a mají svůj repertoár služeb, jež také skutečně poskytují. Nové aplikace a služby pro Wi-Fi tedy není nezbytně nutné vymýšlet, i když určité novoty a specifická řešení přeci jen vznikají – například možnost telefonování přes Wi-Fi.

V úvahu je ovšem třeba vzít i koncepční negativa „světa počítačů“, která se plně projevují i u Wi-Fi: např. vysokou potenciální roztříštěnost, danou tím, že tyto sítě může provozovat velký počet subjektů, bez individuální licence a ve sdíleném pásmu. To obvykle znamená špatnou či vůbec žádnou provázanost těchto sítí, absenci podpory roamingu, specifické a individuální účtování za poskytované služby, možné problémy s překryvem a rušením atd. Na druhou stranu zde vzniká podstatně větší prostor pro působení konkurence, přičemž jednotlivé subjekty zde mohou „vstupovat do hry“ podstatně snáze, s výrazně menšími investicemi. To vše pak podporuje podstatně větší dynamiku, resp. rychlejší vývoj.

Tento týden se v České republice objevily dvě zajímavé informace, které dokreslují výše naznačený trend rychlého vývoje v oblasti Wi-Fi sítí, a naopak značné těžkopádnosti a zpomalování v oblasti UMTS. O co jde?

ČTÚ a pásmo 5 GHz

Dnes nejrozšířenější technologie Wi-Fi, na bázi standardardu IEEE 802.11b, pracují v bezlicenčním pásmu 2,5 GHz, rychlostí 11 Mbit/s. Rychlejší jsou Wi-Fi sítě na bázi standardu IEEE 802.11a, které již pracují rychlostí až 54 Mbit/s, ovšem v pásmu 5 GHz. Právě k provozu v tomto pásmu se nyní vyjádřil regulátor, který řekl v zásadě toto:

  • Budu postupovat v souladu s doporučením EK z 20. února 2003 a umožním provoz zařízení Wi-Fi a HiperLAN v pásmu 5 GHz bez nutnosti individuálních licencí (tj. na bázi generální licence, kterou regulátor připraví a vydá).
  • Provoz v pásmu 5 GHz ale bude vyžadovat použití tzv. mitigačních technik, konkrétně dynamické volby kmitočtu (DSF) a automatické regulace výkonu (TPC).
  • Návrh generální licence bude zveřejněn v září 2003.

Co toto v praxi znamená? Mj. to, že provoz takovýchto zařízení bude možný až po vydání generální licence (ne dříve). Dále to fakticky znamená, že ani po vydání generální licence nebude možné používat zařízení na bázi standardu 802.11a. Sdělení regulátora na to explicitně upozorňuje:

Provoz zařízení bez mitigačních technik (např. standardu IEEE 802.11a) nebude přípustný.

Důvodem je skutečnost, že standard 802.11a nemá právě ony dvě požadované techniky (dynamické volby kmitočtu, DSF, a automatické regulace výkonu, TCP), které snižují možnost vzájemného rušení jednotlivých systémů. Požadavek na jejich podporu existuje již delší dobu, zřejmě nejen ze strany evropských zemí, a tak se již dokončuje nový standard, který je zahrnuje: 802.11h (označovaný také jako „evropský standard“). Jeho přijetí se očekává ještě v tomto roce. Lze také předpokládat, že jeho praktické naplnění, v podobě konkrétních produktů, bude relativně rychlé.

Mlynář a UMTS

Zatímco ve světě Wi-Fi se věci posouvají viditelně kupředu, v oblasti UMTS by tomu mohlo být spíše opačně. Ministr informatiky Vladimír Mlynář zmínil v interview pro BBC možnou změnu v licenčních podmínkách pro tuzemské držitele UMTS licencí. Konkrétně by se mělo jednat o jednoroční odklad spuštění jejich sítě.

Vše přitom souvisí se snahou vlády „zpeněžit“ okamžitě dosud nezaplacenou část udělených UMTS licencí. Jak známo, Radiomobil (dnes T-Mobile) a Eurotel získali každý po jedné licenci již v roce 2001, za cenu cca 3,5 miliardy s tím, že každý z nich zaplatil jednu miliardu okamžitě a zbytek budou splácet postupně (v průběhu deseti let). Jednou variantou, kterou vláda zvažovala, bylo odprodat dosud nesplacenou část jako pohledávku. To by znamenalo, že stát by dostal od kupce pohledávky určité peníze hned a operátoři by pak spláceli zbytek svého dluhu tomuto kupci, a nikoli již státu. Alternativou bylo vzít si bankovní půjčku, krytou právě touto pohledávkou (tj. peníze by státu dala banka a operátoři by pak peníze spláceli bance). Nakonec se ale obě tyto varianty ukázaly jako neschůdné, z jednoho prostého důvodu: kvůli existenci žaloby T-Mobile na podmínky obsažené v licenci (zdroj). Pohledávku, zatíženou žalobou, zřejmě nelze odprodat, resp. vzít si na ní bankovní úvěr.

BRAND24

Stát proto hledá jiné možnosti, jak přijít ke zbývajícím penězům za licence dříve, a ne až v průběhu deseti let. Jednou z možností, o které se zmínil právě Vladimír Mlynář, je přímá dohoda s operátory na rychlejším splacení zbytku ceny. Výměnou za to, že by zbytek sami splatili ihned, by pro operátory mohl být výše zmiňovaný jednoroční odklad povinnosti spustit svou UMTS síť. Stávající podmínky totiž ukládají oběma operátorům spustit první část své UMTS sítě, konkrétně v části Prahy, nejpozději k 1. lednu 2005. V případě odkladu by se jednalo až o 1. leden 2006, což je pro operátory jistě příznivější – vzhledem k celkovému vývoji v oblasti UMTS, situaci v sektoru telekomunikací, problémy s investicemi atd.

Zda na takovouto nabídku oba operátoři přistoupí (a jak se k ní postaví třetí operátor), či zda se prosadí nějaká jiná varianta, není v tuto chvíli známo. První reakci ze strany Eurotelu přinesla zpráva ČTK:

Generální ředitel Eurotelu Terrence Valeski uvedl, že zatím firmu nikdo oficiálně nekontaktoval. Případné odložení spuštění UMTS za dřívější splacení licencí by však podle něj mělo pozitivní dopad na ekonomiku služby. Odklad by tak podle něj znamenal odložení investic a možnost vytvoření přijatelnějšího podnikatelského záměru pro UMTS na příštích pět let.

Jak hodnotíte možný odklad zavedení UMTS o jeden rok?

  • V žádném případě, nepřipustit ...
    4 %
  • Dalo by se o tom uvažovat.
    1 %
  • Klidně, je to jedno.
    39 %
  • UMTS je mrtvé ...
    56 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).