Hlavní navigace

YouTube je výborný zdroj hudby. A veřejný nepřítel muzikantů číslo jedna

2. 6. 2014
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Pokud potřebujete rychle najít nějakou písničku, máte po ruce skvělý zdroj: YouTube, byť vlastně vůbec o hudbě být nemá.

Nejde si toho nevšimnout. Když rychle hledáte nějakou hudbu, je jedním z nejlepších míst k jejímu nalezení paradoxně YouTube. A co víc: dost často tam skladbu najdete včetně použitelného „videoklipu“, který se dá jednoduše nasdílet či pustit komukoliv. Samozřejmě, pokud jste fajnšmekři a jde vám o kvalitní nahrávku, YouTube v tomto ohledu hodně často selhává.

Všimli si toho nakonec i v Pando Daily a v The music world may have found itself a new big villain: YouTube rozebírají něco, co je uživatelům Internetu už dávno jasné. YouTube je pro objevování hudby a rychlé nalezení něčeho, co chcete nasdílet na Facebook, fantastickým nástrojem. 

S vlastními sociálními možnostmi a tvorbou playlistů se navíc dá dobře používat i jako hudební přehrávač. Byť je samozřejmě nutné dodat, že má v poslední době zdatné konkurenty – třeba ve Spotify taky není příliš problém najít prakticky cokoliv. Ale YouTube přeci jenom obsahuje víc obsahu, obzvlášť pokud to, co hledáte, je vzácnější či obskurnější.

Nepodepíšete? Zablokujeme vás

Zajímavých je na tom několik věcí. Především to, že YouTube mělo být o videích, nikoliv o hudbě. A pak také to, že YouTube se patrně pro muzikanty a vydavatele postupně stává dalším (nebo spíše novým) „veřejným nepřítelem číslo jedna“.

Po několika letech usilovného boje proti online hudbě dokázala vydavatelství jakž takž zvládnout všechny ty služby typu Spotify, Rdio či Pandora – tedy alespoň takovým způsobem, že z nich dokáží získat slušné peníze (často jsou až tak efektivní, že některé služby nemohou v žádném případě přežít).

Pando Daily tak zmiňuje, že v rámci jednoho soudního sporu týkajícího se Pandory v předkládaných dokumentech objevily důkazy o tom, že se služba stala obětí dohody mezi nahrávacími společnostmi a vlastníky hudebních licencí. Snaha vyždímat co nejvíce peněz ze služeb, které pouze reagují na proměňující se trh, vede k tomu, že tyto služby nejsou ekonomicky udržitelné.

Ale zpět k YouTube – právě tahle služba se totiž pro hudebníky stává nepřítelem číslo jedna. Paradoxně ale ne proto, že by snad obsahovala záplavu „nelegálně“ umístěné hudby, ale spíš kvůli tomu, jak údajně v rámci snah získat obsah pro chystanou vlastní streamovací hudební službu tlačí na malé hudební skupiny a nezávislé vydavatele.

Píše o tom britský Guardian v článku YouTube subscription music licensing strikes wrong notes with indie labels. Zmiňuje obvinění sdružení nezávislých labelů (Worldwide Independent Network), že YouTube předkládá malým vydavatelům a umělcům předpřipravené smlouvy a vyhrožuje jim, že pokud se nebudou účastnit připravované hudební služby od Googlu, budou jejich hudební videa na YouTube blokována.

YouTube, největší streamovací služba na hudbu na světě

Vzhledem k výše popsané roli, kterou dnes YouTube hraje při poslouchání či objevování muziky, má k „vyjednávání“ velmi silnou pozici.

AccuStream odhaduje, že skoro 35 % přehrání na YouTube se týká hudebních videí. Což by v praxi znamenalo něco přes 400 milionů uživatelů měsíčně, kteří si na YouTube pouštějí hudbu. A to je o řád více, než mají největší hudební služby (Pandora nějakých 70 milionů, Spotify přes 40 milionů).

BRAND24

I z tohoto hlediska dává spuštění hudební služby od Google významně zahrnující využití YouTube velký smysl. Google navíc umí hudbu i video online obalit reklamou a zajistit si tak aspoň nějaké příjmy. 

Prozatím nicméně paradoxně platí, že YouTube přináší hudebnímu průmyslu méně peněz, než Spotify. Tedy pokud věříme tomu, co se tvrdí v médiích, protože najít pro toto tvrzení ověřitelný poklad je v podstatě nemožné.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).