Hlavní navigace

Za sledování televize bez hranic. Bitva s geo-blockingem za­čala

David Slížek

Proč divák třeba z Česka pořád nemůže na internetu sledovat Netflix z Německa, britskou BBC nebo další zahraniční vysílání?

Internet je bez hranic jen zdánlivě. Jakmile chcete například sledovat zahraniční videoslužby (nebo ČT ze zahraničí), narazíte rychle na neviditelné bariéry, které vás nepustí dál (pokud nevíte, jak je obejít). Příčinou je fragmentace autorských zákonů a licenční smlouvy provozovatelů s majiteli autorských práv.

Evropská komise má v plánu tzv. geo-blocking zrušit (nebo aspoň výrazně omezit). Jedním z prvních kroků je vypsání tzv. veřejné konzultace, ve které vyzvala firmy, státní instituce i jednotlivce, aby Komisi do 16. listopadu poslali své názory na současnou situaci a její plánované změny.

Konzultace se týká směrnice 93/83/EHS ze dne 27. září 1993, která upravuje autorská práva při družicovém vysílání a kabelovém přenosu. Říká například, že při satelitním vysílání stačí získat práva pouze v zemi, odkud se vysílá, a pak je možné vysílat do celé Evropy (licenční poplatek samozřejmě může zohlednit, pro jak velký trh je vysílání určeno). A kabeloví operátoři mohou při vysílání zahraničních kanálů získat práva prostřednictvím kolektivních správců práv.

Jenže: tato pravidla se týkají jen kabelových a satelitních operátorů. Dnes ale stále více vysílání probíhá přes internet, a právě tam uživatelé paradoxně narážejí do mezistátních bariér. Komise proto zvažuje rozšíření pravidel ze směrnice i na internetové vysílání.

Hollywoodský kartel

Konzultace není jediným krokem, kterým EK na geo-blocking útočí. Už před měsícem napadla uzavírání licenčních smluv platných exluzivně pro určité území mezi britskou televizí Sky a šesti velkými hollywoodskými filmovými studii (Disney, NBCUniversal, Paramount Pictures, Sony, Twentieth Century Fox a Warner Bros.).

Podle antimonopolní komisařky Margrethe Vestager ve vzájemných smlouvách omezují přístup zahraničních diváků k placenému vysílání přes satelit a na internetu a tím porušují evropská pravidla na ochranu hospodářské soutěže.

Jde o předběžné tzv. sdělení výhrad (Statement of Objections), které ještě zdaleka není konečným verdiktem. Obviněné společnosti dostaly lhůtu na vyjádření, teprve poté evropští úředníci rozhodnou. Spor se může táhnout i celé roky.

Nejde tak o to, že firmám potenciálně hrozí pokuta ve výši 10 % jejich ročního obratu, ale spíš o tlak na změnu současné praxe. Ta umožňuje majitelům práv uzavírat exkluzivní smlouvy s konkrétními vysílateli v jednotlivých zemích a domlouvat se na územních omezeních vysílání.

Komise situaci na trhu zkoumá už od roku 2014 a obdobná vyšetřování probíhají i proti vysílatelům v dalších zemích (francouzský Canal Plus, italský Sky Italia, německý Sky Deutschland nebo španělské DTS).

Našli jste v článku chybu?
25. 8. 2015 13:51

Pokud se Netflix rozhodne vysílat jen v USA (nebo třeba v Angole), tak do toho samozřejmě orgánům EU nic není (a taky podobné situace skutečně nijak neřeší).

Problém je ale v situaci, kdy se nějaká služba chce nabízet jen v některé zemi EU a ostatní aktivně blokuje. Tím se láme idea jednotného trhu EU a myslím si, že zkoumání této situace je zcela na místě.

25. 8. 2015 14:53
fd (neregistrovaný)

Na jednu stranu ... na druhou si uvedomte, ze pokud budete cokoli prodava do libovolne zeme v ramci EU, tak taktez musite chte nechte resit pravni system te ktere zeme. Protoze v ramci EU plati, ze pravo, podle ktereho se smlouva ridi, urcuje zakaznik.

Jako bonus pak jeste musite resit DPH a dalsi podobne vychytavky. Takze, to, ze nekdo nabizi sve sluzby jenom nekde, je pomerne pochopitelne.

Samozrejme z pohledu internetoveho, je to nesmysl, muzou byt preci radi za kazdeho zakaznika at uz je k…