Požaduji od svých zaměstnanců, aby pracovali podle potřeby přesčas, a to i nečekaně. Požaduji, aby penzum práce plnili kdekoli, v práci nebo doma, když to jde a jim to více vyhovuje. Můj šéf totéž požaduje ode mě.
Komunikace je základem výměny informací a nezbytnou pomůckou pro výše zmíněnou činnost.
Proto považuji - zejména v případě jednoho dvou e-mailů nebo soukromých místních telefonátů denně - za nesmyslné tyto evidovat a eventuálně trestat - celý mechanismus nedůvěry a postihu je obvykle výrazně dražší, než ztráta - nejhorší ztrátou je pocit spolunáležitosti k podniku.Pokud jde o placení spojovacího času u e-mailů - dovedete si představit tu agendu sítání desetin sekundy za přenos?
Podniky se ostatně neptají, zda člověk v zájmu firmy neemailuje z domova, zda pro firmu nepracuje na soukromém počítači a se soukromým spojením.
Místo kontrolních mechanismů na blbosti by firmy měly přemýšlet, jak hodnotit skutečný výkon pracovníků.
Nebude-li zaměstnanec psát e-maily, může si přece číst noviny nebo psát SMS- ten čas prostě profláká, bude-li chtít a dovolíme mu to.
Už aby všechny firmy měly neomezené připojení na internet, pak by snad tyto hnidopišské a advokáty živící nápady ustaly. Umím si představit, že pro firmu může být užitečné dohodnout s providerem spojení nižší cenu a většině svých zaměstnanců pak zaplatí trvalé připojení k internetu, což zvedne jejich kvalifikaci i vazbu k podniku (a firma to odečte z daní).
Názor k článku
Za soukromé maily hrozí výpověď
