Zábavné novinové články

Nelegální software

Lidovky otiskly, ne doslova, ale velmi pod®obně, jak je asi zvykem, tiskovku nechvalně proslulé BSA, která se sama definuje jako „volná platforma, jíž se účastní jednotlivé pobočky členů BSA, kteří mají o spolupráci v ČR zájem“ (co se asi kromě zřízení funkce mluvčího od roku 2001 změnilo?).

Celá zpráva, zabírající v novinách úctyhodný prostor, mohla být odbyta konstatováním, že soudní verdikt ukládá odpovědnému manažerovi zaplatit čtvrt milionu korun za nelegální programy nalezené v jeho firmě. Není to ani první případ, ani ten největší (musel by být více než milionový a mimo firemní oblast je max. „pokuta“ dokonce 2,47 mil. korun).

Místo toho je článek ukázkovým příkladem PR, plným citací a informací převzatých od jednoho zdroje. Jaká je opravdová škoda za loňské softwarové pirátství, když BSA ji vyčíslila na 17 milionů korun? Třetina? I tak by to nebylo málo, krást se nemá, a číslovka 127 udávající počet evidovaných případů dokládá, že orgány nespí. Může solidní (když už ne erudovaný) novinář nechat článek pouze s jednostrannými informacemi?

Většina nevyhovuje všem

Hospodářské noviny otiskly pěkný článek o chystaném přechodu Applu k procesorům od Intelu. To byla ověřená informace. Menší štěstí měl Radek Bábíček, který ještě neoficiální zprávu v minulém Computeru označil za asi tak pravděpodobnou, jako že všichni uživatelé Linuxu přejdou jako jeden muž na okenní systém. Za to si vysloužil rýpnutí odcházejícího šéfredaktora (Richard Sláma míří do časopisu Jak na počítač). Ale přestřelka může pokračovat, protože mohl myslet různé linuxové okenní manažery pro Xka, ne hned ta Okna, která by pro mnohé milovníky příkazové řádky znamenala jistý konec.

V příloze Podnikání HN bylo ale také něco zábavného. Už titulek článku Většina webů bank nevyhovuje všem prohlížečům lákal k přečtení sloupku o testu validity bankovních webů. Hned v úvodu je zajímavá myšlenková zkratka. Validita prý je schopnost stránek zobrazit se v různých typech prohlížečů. Následuje odvážné tvrzení: stránky, které nejsou stoprocentně validní, není možno kvalitně zobrazit v prohlížečích vyjma Internet Exploreru (IE).

Řadu jmenovaných dalších kvalitních prohlížečů, které se poslední dva roky na úkor IE rozšiřují a mezi nimiž kupodivu není konkrétně uveden Firefox, zakončuje Kongueror. Asi nějaká novinka. Ale kdo pojmenuje nový produkt tak podobně názvu konkurenčního (nejen) prohlížeče Konqueror?

Ani závěr nezklamal a udržel vysokou vtipnost každého odstavce. Možná prý budou časem prohlížeče zobrazovat jen validní stránky. A pokud banky své weby neupraví, budou přístupné jen z IE. Vizionářů je spousta, a přesto myslím, že tato úvaha podepsaná značkou (zul) mezi ostatními odhady budoucího vývoje vyniká.

Náš zákazník, náš pán

Původně jsem v závěru chtěl rozvést myšlenku, která je velmi rozšířená. Informují-li noviny stejně špatně i v ostatních oblastech, jen to nepoznám, protože jim nerozumím, je česká žurnalistika na bídné úrovni a lidé, kteří chtějí mít všeobecný přehled, zprávám nemohou věřit a musí se poohlédnout po důvěryhodnějších zdrojích. Následovat měla chvála elektronických médií a především komentářů pod články, které nezřídka odhalí úplně nový pohled na diskutované téma a v případě nutnosti opraví původní zprávu.

Tak jednoduché to ale není. Problém s trivializací informací mají masová média odjakživa. Jejich úkolem, ať se nám to líbí, nebo ne, není snaha vzdělávat publikum, ale „popadnout svět v jednom okamžiku, obrousit, zjednodušit, jak jen to jde, a naservírovat“. Zpráva musí být pochopitelná i pro naprosté laiky, což jim můžeme těžko vyčítat.

Povrchní zpracování témat samozřejmě neomlouvá faktické chyby, jak jsem na ně upozornil, odbornou kvalitu ale musí člověk hledat jinde. Jako východisko lze nabízet internetová média a komentáře k jejich článkům, ale i tato úvaha je jen poloviční. Copak servery jako iDnes nebo Novinky a komentáře jejich čtenářů mohou být vzorem pro tištěné noviny? Nemohou, protože píší pro podobné masové publikum.

Pro odborné informace tedy budeme nadále chodit tam, kde kvalitu určují vzdělaní čtenáři, třeba i psaním příspěvků do diskuze. Tuto možnost pořád vidím jako silnou zbraň elektronických médií, na rozdíl od těch papírových, kde by se nejspíš nic nestalo, pokud bych jim poslal reakci na dnes zmíněné články. Přidáváním hodnotných komentářů můžeme své oblíbené periodikum vylepšovat. Jako se to děje například zde na Lupě.