Tento pojem, podle mého soudu použitý nevhodně a svědčící o právním diletantismu Mlynářova ministerstva, nebude ve vztahu k § 5 odst. 1 písm. b) vůbec jednoduché vyložit.
Předpokládejme, že si firma ABC sro pronajme webový prostor u firmy ISP sro a na něm uvede, že jí její bývalý dealer Franta Vopička dluží za odebrané, ale nezaplacené zboží dva miliony korun.
Franta Vopička pošle firmě ISP sro doporučený dopis, ve kterém označí tvrzení firmy ABC sro za lež a požádá s odvoláním na ochranu svých osobnostních práv (§ 11 a násl. občanského zákoníku) o odstranění této informace, protože žádné dva miliony za zboží firmě ABC sro nedluží, naopak jemu tato firma visí sto tisíc na nevyplacených provizích.
Nyní se tedy uplatní ustanovení § 5 Mlynářova legislativního paskvilu: ISP sro se musí stát soudcem mezi ABC sro a Vopičkou a rozhodnout, kdo z nich má pravdu. V důsledku nevhodné formulace totiž není třeba, aby byla prokazatelná protiprávnost zveřejňované informace (a pak by měla ISP sro - kromě evidentních případů, jako kdyby někdo nabízel na webu prodej Pražského hradu - možnost chtít od Vopičky pravomocný rozsudek na ochranu osobnosti), ale stačí, aby se poskytovatel služby o protiprávní povaze prokazatelně _dozvěděl_.
Když firma ISP sro dospěje k závěru, že pravdu má ABC sro, ale pozdější rozsudek soudu tuto verzi nepotvrdí, má ISP sro smůlu: bude Vopičkovi platit jako mourovatá, nejspíš společně a nerozdílně s ABC sro.
Když se naopak ISP sro rozhodne alibilisticky informaci odstranit, může ji žalovat ABC sro za to, že jí brání zveřejňovat pravdivé informace o svých dlužnících a tím neoprávněně zasahuje do její právní sféry.
Inu, budou to těžce vydělané peníze, za pronájem webového prostoru...
Názor k článku
Začne v diskusních fórech cenzura?
Tiskni
