Zákon o el. komunikacích nemá na růžích ustláno

Zatímco poslanci jednali o návrhu zákona o elektronických komunikacích na půdě Sněmovny hned v několika výborech, odborná veřejnost diskutovala o novém zákoně na konferenci tel.con. Jak to na obou místech dopadlo a jaké jsou perspektivy dalšího postupu při přijímání tohoto klíčového nového zákona? Kde jsou hlavní problémy? Jaké dopady bude mít "přechodné období"?

Český telekomunikační trh se v současné době řídí pravidly, která stanovuje zákon č. 151/2000 Sb. (telekomunikační zákon). Sám tento zákon přitom do značné míry vychází z evropského regulačního rámce, který (původní) členské země EU měly implementovat již v roce 1998.

Česká republika tedy tento rámec implementovala s určitým zpožděním, které bylo umocněno ještě tím, že některé důležité nástroje pro rozvoj trhu a jeho liberalizaci byly odsunuty ještě dále v čase (např. volba operátora, odložená až na polovinu roku 2002, resp. počátek roku 2003).

V mezidobí však EU přišla s ještě novějším regulačním rámcem, který tentokráte zahrnuje již celý sektor elektronických komunikací (a ne pouze telekomunikací). Původní členské země jej měly implementovat (převzít do své legislativy) do 15. července 2003, zatímco od nových členských zemí se to očekávalo až k okamžiku jejich vstupu do EU (k 1. květnu 2004).

Zatímco třeba Slovensko to stihlo a jejich zákon č. 610/2003 Sb. „o elektronických komunikáciach“ je účinný od 1. ledna 2004, v Čechách nový zákon o elektronických komunikacích stále ještě nemáme. Ze stávající pětadvacítky členských zemí EU je ČR mezi pěti posledními opozdilci, kteří nový zákon stále ještě nemají.

Pro přesnost: nový zákon ČR nemá v platné (účinné) podobě. Existuje pouze v podobě návrhu, který se právě teď projednává v Parlamentu. Připravilo ho ministerstvo informatiky a po několika „iteracích“ v legislativní radě prošel tento návrh úspěšně skrze vládu a zamířil do Parlamentu. No a ten jej právě nyní projednává.

Tzv. první čtení proběhlo na 35. schůzi, ve dnech 24. a 25. září 2004, a návrh zákona byl přikázán k projednání hospodářskému výboru a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Z vlastní iniciativy se návrhu dále „chopil“ i výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (a jeho podvýbor pro mediální legislativu) a dále výbor pro bezpečnost.

Jak jednaly výbory?

Návrh zákona stihl projednat jako první právě výbor pro bezpečnost, který se pochopitelně zabýval hlavně otázkami odposlechu (hlasové komunikace) a záznamu zpráv (např. emailů). Jeho závěry v podobě usnesení najdete zde. Zajímavé je, že požadavky výboru mají spíše restriktivní charakter, tj. oproti původním návrhům pravomoci bezpečnostních složek spíše „seškrtávají“ než rozšiřují.

Další dva výbory (hospodářský a kulturní) také již začaly návrh projednávat, ale toto projednávání shodně odložily. Hospodářský výbor, ve kterém (nebo možná „u kterého“) se sešlo nejvíce připomínek, jej odložil až na 1. prosince 2004, s poukazem na velký rozsah a komplikovanost zákona. Ke stejnému odkladu přistoupil i kulturní výbor, který jej v mezidobí přikázal k projednání svému podvýboru (pro mediální legislativu).

Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky se k projednávání návrhu ještě nedostala. Je otázkou, kdy se k návrhu zákona o elektronických komunikacích vůbec dostane – podle pozvánky na její včerejší schůzi jej neměla vůbec na programu.

Kdy bude účinnost?

Neurčitost termínu, kdy se k projednání dostane stálá komise, a koneckonců i odklad v hospodářském výboru až do začátku prosince znamenají, že návrh zákona se patrně dostane do druhého čtení (tj. před celou Sněmovnou) až na jejím lednovém zasedání. To znamená, že na avizovanou účinnost nového zákona od počátku roku můžeme zapomenout. Stejně tak asi na účinnost někdy k 1. únoru či k 1. březnu 2005. Reálnější se stává spíše polovina roku příštího.

Jelikož od účinnosti návrhu je odvozeno i zavedení přenositelnosti čísel v mobilních sítích, zdá se být už dnes jasné, že se posune i ta.

O čem se jedná?

Podle dostupných informací se nejvíce připomínek a pozměňovacích návrhů sešlo právě u hospodářského výboru – má jich být na 500. To je skutečně rekordní počet. Pocházet mají z nejrůznějších zdrojů – ponejvíce asi od operátorů, ale v nemalé míře prý i od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). I podle samotných poslanců je prý zákon „nesmírně komplikovaný a zasahuje velké množství oblastí a tedy je nesmírně složité jej projednávat“.

Na svém středečním jednání stihl hospodářský výbor projednat přibližně deset okruhů, mezi které patří například stavební část (zejména věcná břemena), správní řád a zákon o cenách (aneb regulace podle správního řádu vs. podle zákona o cenách), krizové řízení, univerzální služba, přenositelnost čísel v mobilních sítích či otázka financování odposlechů (mají náklady nést samotní operátoři, nebo ty bezpečnostní složky, které budou odposlechy vyžadovat)? Jak se zdá, diskuse o odposleších se už nevede tolik v rovině ano/ne, jako spíše v rovině „kdo to bude platit“.

Ministerstvo informatiky (MI), jakožto předkladatel zákona, slíbilo připravit souhrnné stanovisko k podaným pozměňovacím návrhům do 23. listopadu 2005, kdy začíná listopadová schůze Sněmovny. Její hospodářský výbor se hodlá vrátit k projednávání návrhu na svém zasedání 1. prosince s tím, že prý si na tento bod vyhradí dost času.

Již podané pozměňovací návrhy se pochopitelně týkají jak „telekomunikačních“ aspektů, tak i aspektů „mediálních“ (např. z oblasti digitálního vysílání). Důležité přitom je, že o „telekomunikačních“ aspektech se diskutuje již delší dobu a tyto se nějak řeší – byť jejich řešení asi nebude nijak triviální. Naproti tomu s „mediálními“ aspekty to zatím vypadá všelijak a míra jejich „předjednanosti“ se zdá být výrazně nižší.

Svědčí o tom jak (ne)činnost mediální komise Parlamentu či velmi nedávné kroky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), tak třeba i výskyt naprosto zásadních pozměňovacích návrhů na půdě Parlamentu. Poslanec Karel Sehoř (který je parlamentním zpravodajem k tomuto zákonu) například navrhl spojit „technologického“ regulátora (ČTÚ) a „mediálního“ regulátora (RRTV) do jednoho subjektu, resp. jediného regulátora. To by byla opravdu zásadní změna v dosavadní koncepci zákona, který počítá se zachování dvou oddělených regulátorů.

O takovéto možnosti se pochopitelně diskutovalo již dříve, v době, kdy se teprve rodila celková koncepce nového zákona (na seminářích, které pro odbornou veřejnost pořádalo MI ČR s asociací ČAKK (Česká asociace kompetitivních komunikací)). Stanovisko předkladatele (MI ČR) bylo tehdy takové, že varianta se sloučením ČTÚ a RRTV je „politicky neprůchodná“ (stalo by se z toho obtížně řešitelné politikum). Stejné stanovisko prý měl ministr Vladimír Mlynář i nyní, když měl jako předkladatel reagovat na nově se vynořivší návrh: po věcné stránce s ním prý souhlasil, ale za současné situace jej označil za neprůchodný.

Čeho se bojí operátoři?

Ve stejnou dobu, kdy návrh nového zákona projednávali poslanci ve výborech, se shodou okolností diskutovalo o návrhu zákona i na šestém ročníku konference tel.con 2004. Zde byli zastoupeni ponejvíce operátoři a oproti předchozím ročníkům zde bylo mnohem více slyšet operátory mobilní než operátory pevných sítí.

Oba tábory operátorů přitom eminentně zajímalo, co se bude dít v přechodném období, od nabytí účinnosti zákona do vydání prvních analýz relevantních trhů, podle kterých se bude nový regulátor (staronově pojmenovaný „Český telekomunikační úřad“) rozhodovat.

Důležité je, že příprava těchto analýz, na kterých nový regulačních rámec velmi „bazíruje“, zabere mnoho měsíců. Ve stávající verzi zákona je navrhováno devět měsíců (od účinnosti zákona) a další tři měsíce by pak měl regulátor na to, aby uložil nové povinnosti těm operátorům, u kterých shledá, že mají na příslušných relevantních trzích dominantní postavení (tzv. vyznanou tržní sílu).

Současná podoba návrhu přitom říká, že v mezidobí může regulátor postupovat podle stávajícího zákona o cenách, ale je otázkou, jestli to tak poslanci schválí – a jestli toho regulátor využije. On by pak sice mohl rozhodovat ještě podle „starých regulí“, ale operátoři, kterým by se jeho rozhodnutí nelíbilo, by se nejspíše již domáhali nápravy podle „nových regulí“.

Osobně tipuji spíše na jakýsi „stop-stav“ v rozhodování regulátora, který v ČR ostatně již je – poslední významnější rozhodnutí ČTÚ je ještě z doby, kdy ČR nebyla členem Evropské unie. Z diskuse na tel.con jsem vycítil, že operátoři se popisovaného mezidobí obávají také. Zazněla zde například taková konstatování, jako že při nečinnosti regulátora fakticky reguluje nejsilnější z operátorů (kterýpak asi), či to, že trh si při nečinnosti regulátora sám nachází vlastní cesty a cestičky.

Jako příklad bylo zmíněno bývalé Fórum pro dial-up, které sice o něčem rozhodlo (o potřebě zavedení režimu FRIACO), ale jeho závěry nebyly dodnes naplněny – a trh si mezitím (alespoň z určité, zřejmě dosti významné části) našel jiné řešení pro „always on“ připojení – například GPRS, v některých lokalitách také CDMA, ADSL, nověji také EDGE atd.

Otázkou ovšem je, zda takováto „regulace nejsilnějším“ a samovolné prosazování substitucí (alternativních řešení) je ku prospěchu zákazníka. Může být, ale také nemusí. Obdobné obavy lze mít i o osud konkurence.

Významný je také časový horizont. Než se dočkáme účinnosti nového zákona, bude to nejspíše ještě nějakou chvíli trvat (viz výše). Teprve pak poběží popisovaná lhůta devíti měsíců na vypracování analýz a pak další tři měsíce na uložení povinností operátorům s významnou tržní silou atd. Na Slovensku zkrátili svému regulátorovi dobu pro přípravu analýz na šest měsíců a za tu dobu je z 18 (pro všechny relevantní trhy) stihli udělat jen čtyři.

No, nejspíše bude ještě hodně veselo. Vlastně možná spíše smutno.

Jak je na tom ČTÚ s analýzami?

Přímo na tel.con zazněla i prvotní informace o tom, jak je na tom s nezbytnými analýzami relevantních trhů budoucí regulátor. Problém je prý v tom, že není k dispozici příslušná legislativa (jistě, když návrh zákona je teprve projednáván v Parlamentu) a není prý jasné, co přesně bude po regulátorovi požadováno.

UX16

K tomu si dovolím podotknout: vždyť to přece vyplývá z podstaty nového evropského regulační rámce, který ČR právě přejímá a který je v nejrůznějších materiálech EU podrobně popsán. Nebo snad ČTÚ očekává, že naši poslanci schválí (ohledně analýz) něco zásadně jiného, než co chce EU a co je vstávající podobě návrhu?

V současné době prý na ČTÚ pracují na přípravách analýz nad rámec své pracovní činnosti a jsou u vyhodnocování dostupných informace (statistik, webových stránek). Jedním z prvních formálních kroků, který ČTÚ již činil, bylo uzavření smlouvy s poradenskou firmou CET (Central Europe Trust Company Ltd.) na přípravu metodiky analýz (nikoli na jejich samotnou realizaci).

Anketa

Kdy tipujete, že se dočkáme účinnosti nového zákona?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 11. 2004 20:38
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení e-mail marketingu

  •  
    Jak získat e-mailové kontakty
  • Jak udělat e-mailing více relevantní
  • Jak zavést automatizované kampaně

Detailní informace o školení e-mailingu »

Čtěte dále