Zákon o elektronickém podpisu

Technika jde mílovými kroky a zákonodárství většinou nestíhá čelit novým skutečnostem, ale čas od času se objeví i na tomto poli něco nového, proto můžeme sledovat snahu, která vyústila až v návrh nového zákona. Zákon o elektronickém podpisu je jejím výsledkem. Je pravda, že obchodováni po Internetu už dlouho potřebuje nějakou formu ověřování identity zákazníka, zatím to většina firem řešila vlastním druhem ochrany, teď to vypadá, že by se o toto mohl starat stát. Vznik zákona iniciovalo SPIS(Sdružení pro informační společnost), které tvoří 39 významných firem. Autory zákona jsou doc. Smejkal a doc. Mates.

Úvodem bych chtěl říci, že nemohu posoudit, zda je nutné utvářet pro tento druh činnosti nový zákon… Slyšel jsem, že u nás se to, na co stačí vyhláška řeší zákonem, nevím. Když jsem si chtěl ze stránky, kde je znění navrhovaného zákona uvedeno, uvedený dokument stáhnout, byl jsem nemile překvapen jeho formátem. Bohužel už se stalo tradicí, že ceníky jsou uvedeny ve formátu Excel, ale stále častěji se setkávám s tiskovými zprávami ve formátu Word. Výše uvedené formáty mi např. od formátu HTML nepřijdou moc kompatibilní a na některých platformách prakticky nečitelné. Jde mi zde hlavně o to, že nechápu proč se na webu, který je na formátu HTML založen objevují věci ve formátu např. Word, když jde o obyčejný text… Chtěl bych také připomenout, že nejsem žádný právník, takže nemohu posoudit obsah zákona po právní stránce.

Abych se ale dostal k samotnému zákonu, takže jedná se o dva texty, jeden obsahuje již zmiňovaný zákon, druhý se jmenuje – „Důvodová zpráva“ a obsahuje obohacený a komentovaný text zákona. Zákon neobsahuje žádné technické specifikace, jeho obsahem je „pouze“ stránka „administrační“. Na tomto místě by možná bylo dobré se zmínit o tom, co to vlastně elektronický podpis je. Elektronický podpis se vlastně od normálního podpisu moc neliší, jeho funkce je stejná, jediným rozdílem je forma. Zatímco normální podpis provádíme většinou tužkou na papír, tak elektronický podpis je shluk elektronických údajů připojených ke zprávě, který určuje Vaši totožnost. V zákoně se dále vyskytuje takzvaný zaručený elektronický podpis, který je vždy jednoznačný, takže umožňuje identifikaci osoby. Takový zaručený elektronický podpis připojíte ke své zprávě, někdo ověří, že podpis je opravdu platný a elektronická zpráva s podpisem je na světě. To je v jednoduchosti způsob, na kterém by měl zákonem stanovený systém pracovat.

To hlavní co nám ale zákon dává není možnost elektronického podpisu, ale Úřad pro elektronické podpisy… Jako by těch úřadů nebylo málo, tak nám přibude další úřad, tentokráte podřízený Ministerstvu dopravy a spojů. Člověk by řekl, tak když nám vznikne úřad, tak to bude asi něco dělat. Člověk by si možná myslel, že když vznikne Úřad, tak nám bude ty podpisy potvrzovat, ale to ne. To bude dělat ověřovatel informací, takže co bude dělat Úřad? Úřad bude vydávat licence pro ověřovatele informací a bude je kontrolovat. Nevím jak Vám, ale mně přijde takový úřad jako docela drahá sranda… Ve zprávě se dočteme, že je to vinou neexistence vhodného úřadu. Abych se ale vrátil k tomu, jak vše bude fungovat. Takže pěkně od shora. Nejvýše tedy bude Úřad pro elektronické podpisy, ten bude povolovat činnost ověřovateli informací. Ověřovatel informací má za úkol ověřit zaručený elektronický podpis a pokud dospěje k závěru, že je platný tak vydat tzv. osvědčení. Pokud jde o technologii, bude se pravděpodobně používat tzv. veřejných klíčů.

Na celé věci mě zaujala ještě jedna okolnost. Ověřovatel informací musí být subjekt, který nevykonává žádnou jinou činnost, muže být pouze advokátem, notářem či znalcem. Pokud se chcete stát Ověřovatelem informací, musíte zaplatit poplatek 100 000 Kč, což má zaručit kvalitu daného subjektu. Protože jsem ale nenašel nikde zmínku o poplatku za zřízení či vedení Vašeho zaručeného elektronického podpisu, tak nechápu, jak se bude takový ověřovatel živit? Kromě zmínky o tom, že si takový subjekt může založit normální podnik jsem nenašel nic.

Na celé věci rozhodně spatřuji správné, že se kdokoli může k návrhu vyjádřit. Máte tedy možnost do začátku října vyjádřit svůj názor a poté dojde k diskusi na veletrhu Invex. Tak jak se těšíte na svůj elektronický podpis?

Karel Chvalovský