Hlavní navigace

Zákony musí být digitálně přívětivé. Otestovat by to na sobě měli sami ministři

4. 4. 2017
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Tomáš Prouza na konci března skončil ve funkci státního tajemníka pro evropské záležitosti i digitálního koordinátora. Tady je jeho „glosa na rozloučenou“.

Když se podíváme na technologický vývoj uplynulých let, vidíme, že digitální technologie tvoří a nadále budou tvořit čím dál větší část našich životů. Byť dnešní svět zcela neodráží to, jak nové tisíciletí vykreslil slavný film Návrat do budoucnosti, v mnoha ohledech se scénáristé a autoři trefili. 

Digitalizace jde dopředu. Je na nás, abychom na tento dynamický vývoj dokázali reagovat. Zachytit rychlý digitální svět je z pozice státu sice obtížné, nikoliv ale nemožné. Ignorováním vývoje moderních technologií bychom si akorát zavařili na postupnou ztrátu konkurenceschopnosti. 

Základem je zakotvení digitálních aspektů již na počátku, a to při tvorbě legislativy. Již dnes tvoříme zákony podle určitých pravidel, mezi která patří také vyhodnocování dopadů navrhovaného předpisu na různé sociální a ekonomické oblasti. Je na čase, abychom při vytváření zákonů dávali větší důraz právě i na digitalizaci. Proto jsem v minulém roce zahájil z pozice koordinátora digitální agendy práce na systematickém začlenění prvků digitalizace do tvorby legislativy. 

První krok už máme za sebou. V loňském roce se nám podařilo rozšířit pracovní komise Legislativní rady vlády, včetně té, která hlídá dopady navrhovaných předpisů, o IT odborníky. Tím však naše práce teprve začíná. Pokud chceme, aby budoucí legislativa uměla reagovat na novou éru digitalizace, musíme zajistit, aby byla digitálně přívětivá.  

Nejsme v tom sami. I ostatní státy řeší, jak vytvořit příznivé legislativní podmínky pro podporu služeb eGovernmentu či sdílené ekonomiky. Vidíme to například ve Velké Británii, která vytvořila integrovaný systém státem poskytovaných služeb a standardy pro tvorbu digitálních služeb. Služby veřejné správy jsou dostupné přes jeden webový portál shromažďující služby různých věcně příslušných úřadů. Cíl je jasný – zajistit, aby občané nemarnili svůj čas a rychle a srozumitelně zařídili to, co potřebují. Tématu, jak psát legislativu odpovídající dnešním digitálním trendům, se věnuje i Evropská komise, která pro tento účel vytvořila svůj vlastní návod, který musí dodržovat všechny útvary Komise, pokud vytváří novou směrnici či nařízení. I zde hledáme inspiraci. 

A co máme konkrétně v plánu my? Dnes se ministerstva musí při tvorbě zákonů zamyslet nad různými dopady navrhované regulace. Vytváříme proto spolu s experty a ministerstvy praktický návod pro legislativce, jak při vyhodnocování těchto dopadů nezapomenout ani na digitální technologie, resp. na to, jak nový zákon ovlivní život občanů, podnikatelů a úředníků v digitální ekonomice.

Jedním z hlavních principů metodiky, kterou chystáme, je zajištění komunikace státu s občany i mezi úřady primárně elektronickou cestou, při zachování možnosti klasické listinné podoby dokumentů nebo osobního vyřízení. Online služby při tom musí být co nejvíce srozumitelné a uživatelsky přívětivé. 

Dalším cílem je, aby resorty využívaly v co největší míře již zavedených informačních systémů, sdílely informace a dokumenty v elektronické podobě a využívaly již jednou získaná data o občanech a podnikatelských subjektech ze státních datových fondů, jako jsou základní registry. Podobně se bude hlídat, aby stát tam, kde je to možné, publikoval data v otevřeném formátu tak, aby byla dále využitelná. 

Analýza dopadů by měla také obsahovat, jaké úspory a zefektivnění zavedení digitálních technologií veřejné správě, podnikatelům a občanům přinese. Předkladatelé návrhů zákonů budou muset brát v potaz také vazbu na kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí a osobních údajů. Občané a firmy by přitom měli mít možnost kontrolovat, jak s jejich údaji stát nakládá, a stejně tak by měli možnost sledovat průběh vyřizování svých žádostí a postup ve správních řízeních. To vše samozřejmě online. Při elektronizaci všech těchto procesů je nutné myslet i na ty skupiny obyvatel, které jsou hendikepované, a zajistit přístupnost digitálních služeb a dokumentů také těmto osobám. 

ebf 24 - tip duben

Základním smyslem je využít digitalizaci k usnadnění každodenního života, snížení administrativní zátěže pro firmy a občany, ušetření času, zvýšení komfortu a odbourání oné pomyslné zdi mezi občanem a úředníkem za přepážkou. Digitalizace by měla především sloužit k odstranění zbytečné zátěže.  

Věřím, že námi zaváděný postup uspěje v legendárním britském testu – ve zkoušce srozumitelnosti a uživatelské jednoduchosti. Ta spočívá v tom, že navrhovaný systém otestuje před ostrým provozem nejprve příslušný ministr. Pokud to zvládne na jedničku, má nová služba zelenou.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor do března 2017 působil ve funkci státního tajemníka a koordinátora digitální agendy ČR.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).