Zaměřeno na východ

Pro naše často malicherné starosti a novinky z domácího trhu mnohdy nestačíme sledovat, co se děje někde trochu dál. A že se toho často děje hodně zajímavého, o tom jistě není pochyb, a to v končinách, kde bychom to před nedávnem ani nečekali. Zaměřme se na Čínu, její ekonomický a zejména informační boom, včetně restrukturalizace páteřní sítě.

V poslední době se informace a novinky z Číny dostávají stále častěji do médií věnovaných telekomunikacím. Není divu, protože Čína pomalu, ale jistě roste (zejména v přeneseném slova smyslu), na její obrovské trhy má zálusk nejeden výrobce, ale musí se také už zcela vážně počítat s konkurencí, která v této zemi vyrostla.

Čína je bezesporu pro běžného Středoevropana tvrdý oříšek, protože nemá šanci si zemi opravdu důkladně prohlédnout a nedorozumí se ani jazykově, ani kulturně. A přitom je tam tolik lákavého a zprávy o vývoji jsou tolik překvapivé, že alespoň maličko nahlédnout stojí za to.

Velké země a mocné říše jsou vždycky fascinující, jistě v dobrém i špatném. Protože tu máme léto a nárok na oddych, omezme se na to dobré a pomiňme pro tuto chvíli otázky demokracie v praxi. I když se nevyhneme docela všem nepříjemným oblastem, které se dotýkají informační společnosti.

Ekonomický boom

Jako bývalý exportér surovin včetně ropy je dnes Čína obrovský spotřebitel (ropu pro vlastní potřebu už musí z poloviny dovážet), proto láká nejrůznější dodavatele. Zajímají ji především dodávky materiálů a komponent (za což loni utratila 500 miliard dolarů), aby se mohly sestavovat a vyrábět produkty na vývoz. V mnoha oblastech průmyslu je Čína ale největším výrobcem: od textilních produktů, hraček až k donedávna nečekanému zboží, jako jsou televize či osobní počítače. Zahraniční kapitál se do země jen hrne: v loňském roce dosáhly přímé zahraniční investice rekordní hodnoty 66,5 miliardy dolarů.

A to vše se docílilo za necelých 25 let, co se Čína otevřela zahraničním investorům, a čtyři roky od vstupu země do WTO (World Trade Organization). Celkový obrázek si teprve uděláme při pohledu na žebříček obchodních velmocí světa za rok 2004: Čína se svými 1200 miliardami dolarů přeskočila Japonsko a dostala se celkově na třetí místo za USA a Německo. Přitom v roce 1978 to bylo šedesátkrát méně, pouhých 20 miliard. Takže Čína už skutečně hýbe celým světem, včetně Evropy, která se vloni stala největším obchodním partnerem země.

V pořadí hrubého domácího produktu (GDP) zemí světa se Čína dostala na druhé místo za USA se 7262 miliardami dolarů, i když na hlavu je GDP pouhých 5600 dolarů, což je méně, než má Brazílie, ale více než v Indii.

Čína zažívá opravdu značný růst. Cílem vlády je udržovat jej na úrovni sedmi procent, která se může zdát „šibeniční“, ale ve skutečností je jen nutnou obranou proti explozi nezaměstnanosti (a souvisejících sociálních bouří). Takto nastavená obří ekonomika se nesmí vymknout kontrole, aby nedošlo k inflaci anebo recesi. A to je docela problém, mimo jiné proto, že země stále výrazně závisí na obchodu.

Vše je ve velkém

Miliarda a tři sta milionů obyvatel (pětina všech obyvatel světa) žije na ploše stejné, jakou zabírají Spojené státy, tedy 9,6 miliónů km čtverečních. Hustota obyvatelstva je v Číně ale 4,5krát vyšší než v USA (135 obyvatel na čtvereční kilometr). Nám bližší (a nečekané) bude ale porovnání s EU: i zde je hustota obyvatelstva nižší než v Číně (Unie se rozkládá na ploše čtyř miliónů kilometrů čtverečních a má 446 miliónů obyvatel, takže hustota je 115 obyvatel na čtvereční kilometr). A ještě jedna perlička: v Číně je 174 miliónových měs­t.

Čína už nepřekvapuje absolutními čísly vybavenými mnoha nulami, i když se jedná o neuvěřitelné (sta)milióny. V současnosti se v zemi odhaduje počet uživatelů pevné telefonní sítě na 315 miliónů a počet mobilních uživatelů na 340 miliónů (tato masa má překonat půl miliardy do tří let). Prodej nejméně čtyř licencí na 3G se zatím opožďuje, přitom plány na restrukturalizaci směrem k 3G a dokonce B3G (Beyond 3G) má ve svém nejbližším plánu i čínský dominantní provozovatel.

Pro zajímavost: někteří provozovatelé umožňují používat jedno jediné číslo pro různé typy koncových zařízení, mobilu, pevného telefonu v práci a doma, takže vyzvání při příchozím hovoru buď všechna, nebo postupně podle nastavení zákazníka.

Mezinárodní úspěchy hi-tech

Donedávna zcela neznámá společnost TCL se díky nákupu části francouzského Thompsonu stala rázem největším výrobcem TV přijímačů na světě. A podobným směrem se neomylně ubírá čínský výrobce počítačů Lenovo Group, který zakoupil PC divizi IBM. Evropa se stala hlavním obchodním partnerem Číny, takže i velcí síťoví výrobci se v Evropě hodně snaží.

Výrobce komunikačních zařízení Huawei je nejvíce mezinárodní společností v Číně (40 procent prodeje pramení ze zahraničí). Chce ztrojnásobit objem svých obchodů s Evropou ve srovnání s loňským rokem na celkových 600 miliónů (mezinárodní obchody celkem mají dosáhnout letos osm miliard dolarů). Pro BT Group a její projektovanou síť 21st Century Network (21CN) bude dodávat přístupovou a optickou přenosovou infrastrukturu.

Huawei bývá trochu neprávem spojován pouze s tahanicemi kolem duševního vlastnictví, narušování patentů a krádeží zdrojového kódu a následnými soudy se Cisco Systems. Vše se ale již loni k oboustranné spokojenosti vyřešilo a Huawei je dnes plnohodnotný konkurent Cisca se zcela vlastními produkty. Huawei zaměstnává kolem 30 tisíc lidí, z nichž skoro polovina pracuje v oblasti výzkumu a vývoje. Společnost vydává přes deset procent obratu na výzkum a vývoj, jen loni to bylo 480 miliónů dolarů. Pro srovnání: jeho konkurent Alcatel vydává 13 procent, Cisco 17 procent a Juniper 25 procent. Právě Juniper má jednu ze svých vývojových skupin usazenu v Číně a své menší směrovače v zemi také vyrábí – aby byl blíž trhu a aby to stálo méně.

Huawei je společnost zcela vlastněná zaměstnanci. Zatím privátní společnost ale zřejmě bude usilovat o změnu, aby prostřednictvím prodeje akcií na světových burzách jednak získávala potřebný kapitál a jednak se stala skutečně mezinárodní. Huawei se na mezinárodní scéně ale daří již dnes: spolu s Alcatelem patří mezi největší dodavatele DSLAM (Digital Subscriber Line Access Multiplexer) na světě.

Firmě Huawei stihli doma za posledních několik let vyrůst silní konkurenti: ZTE a UTStarcom. Z nich relativně nejméně známá společnost UTStarcom je dnes na druhém místě na světě v dodávkách IP DSLAM. Huawei se doma hodně orientuje na dominantního provozovatele, China Telecom, ZTE zato dodává do sítě druhého největšího pevného provozovatele, China Netcom. Tato síť je rovněž velice moderní, protože je založena na využití technologie softswitch.

EBF16

Čínu „objevila“ celá řada předních výrobců komunikační techniky a mnoho z nich zde již působí ve velkém. Vzhledem k objemu místního potenciálního trhu tak nastává zvrat v rozdělení celosvětového trhu: např. pro finskou Nokii zanedlouho objem dodávek na čínský trh překoná trh americký.

Douška na závěr: Čínu včas objevil také můj nakladatel, když na trh loni uvedl překlad Routing and Switching: Time of Convergence? (Post Telecommunications Press, ISBN 7–115–10827–7)!

Anketa

Považujete Huawei za rovnocenného konkurenta Cisco a Juniper?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 7. 2005 15:38

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »