Zaměstná ministr Mlynář Lukáše M?

Lukáš M, účastník ověřovací periody projektu, byl při představování charakterizován předsedajícím jako velmi nadaný mladík, který by se jistě dobře uplatnil jako hacker. Ministr ve svém krátkém projevu k účastníkům setkání pak na to mezi jiným reagoval příslibem zaměstnání pro Lukáše za podmínky, že se mu podaří prokázat slabé zabezpečení webového serveru budoucího ministerstva.

Uvedený projekt je tříletý, v současné době končí druhý rok své existence. Navíc je mezinárodní, účastní se ho vedle českých řešitelů i řešitelé z Belgie, Rakouska a Velké Británie. Jeho hlavním úkolem je navrhnout metody, jak zvýšit kvalifikaci neslyšících uchazečů o práci tak, aby mohli Internet nejen využívat, ale potenciálně se i na něm uživit. Cílem nebylo zaměřit se na sluchově postižené s mimořádným nadáním, ale i na průměrně nadané sluchově postižené absolventy základních a středních škol.

Výstupem měla být metodika pro šest výukových programů:

1. Základy práce s počítačem a Internetem.
2. Zvýšení kompetence neslyšících v národním psaném a čteném jazyce.
3. Základy počítačové a internetové psané a čtené angličtiny.
4. Základy počítačové typografie.
5. Vytváření webových stránek.
6. Jak se na Internetu uživit.

Vedle toho se předpokládá unifikace národní, případně evropské terminologie ve znakových jazycích řešitelských zemí. Jde samozřejmě především o terminologii z oblasti počítačů a počítačových sítí.

Navrženou metodiku měla řešitelská pracoviště odzkoušet v rámci ověřovací periody. V České republice trvala deset měsíců a v jejím rámci proběhlo šest kurzů pokrývajících stanovené programy. Kurzy dokončilo devět účastníků s nejrůznějším sluchovým poškozením, od úplné ztráty sluchu až po ohluchlost. Kurzy proběhly v Praze, v moderně vybavené počítačové učebně Federace rodičů a přátel sluchově postižených (FRPSP), která byla připojena k Internetu.

Hmatatelnými výsledky české ověřovací periody jsou závěrečné práce účastníků. Například jejich webové stránky, které sami navrhli a umístili na Internetu. Uvědomíme-li si, že ještě v únoru skoro všichni nic nebo velmi málo věděli o počítačích a Internetu a že tvorba webových stránek byla pro ně naprosto neznámou činností, je výsledek slibný. Navíc dvě webové prezentace mají u některých stránek i anglickou verzi. Seznam odkazů na ně nalezne zájemce na prozatímní adrese.

Ke konci ověřovací periody se všech devět účastníků pokusilo získat evropský počítačový řidičák (ECDL). Výsledek je rovněž překvapující. Čtyři úspěšně složili všech sedm modulů, další uspěli u menšího počtu modulů. Tedy v současné době máme pravděpodobně prvé sluchově postižené, kteří získali základní evropskou kvalifikaci v informačních technologiích pro nespecialisty. Bylo by zajímavé zjistit, kolik úředníků budoucího ministerstva informatiky bude mít takovou kvalifikaci. Připomínám, že Lukáš, jakož i další tři účastníci ověřovací periody projektu, již dnes tuto kvalifikaci má.

Dosažené výsledky zaujaly ministra Vladimíra Mlynáře tak, že slíbil, že v případě opakování podobných výukových akcí pro neslyšící, zřídí cenu pro nejúspěšnější účastníky.

Konec ověřovací periody přinesl několik problémů k zamyšlení.

Prvým je otázka, jak výsledky pilotního projektu uplatnit při výchově širšího okruhu sluchově postižených. Školy, které jsou speciálně určené pro výchovu sluchově postižených, by bylo zapotřebí co nejrychleji vybavit potřebnou technikou, včetně připojení k Internetu, zaškolit učitele a naučit je používat počítače a Internet ve výukovém procesu. Tento požadavek mají jistě všechny školy bez rozdílu, ale pro neslyšící je životně důležitý. Otevírá jim totiž kvalitativně účinnější způsob komunikace, který umožňuje významně snížit jejich izolovanost s okolím a aktivněji se účastnit normálního života. Jestliže výsledky projektu lze uplatnit u neslyšící mládeže prostřednictvím škol, tak řešení tohoto problému pro dospělé (případně i seniory), kteří jsou sluchově postižení, není zatím jasné.

Druhým závažným problémem je, zda získání informační gramotnosti neslyšícími je postačující k získání vhodného zaměstnání. I když podniky jsou motivovány státem při zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností (ZPS) značnými výhodami, praktické zkušenosti ukazují, že tato motivace není příliš funkční. Zda bude působit u neslyšících osob se ZPS, které získaly informační gramotnost, není zatím jasné. Osobně si myslím, že dokud se nestane v České republice běžnou práce na dálku – telework, situace se příliš nezmění. Jestliže už nyní existují zájemci o sluchově postižené pracovníky se získanou informační gramotností, tak upozorňuji, že na webových prezentacích účastníků ověřovací periody většinou naleznou i jejich emailové adresy.