Další právní pohled na tuto problematiku je na adrese :
http://hn.ihned.cz/index.php?p=50b000_detail&article[id]=12309320&article[area_id]=10022630&article[sklonuj]=off
Myslím, že věc je poměrně jasná. S použitím jakýchkoliv pracovních nástrojů, pomůcek, techniky, jakož i nehmotných statků, (výrobních postupů, kontaktů, SW apod.) pro soukromé použití musí zaměstnavatel výslovně souhlasit.
Řeči o pohodě na pracovišti, vzdělávání, případně doškolování, či vyrovnaném vztahu zaměstnavatel - zaměstnanec jsou socialistické okecávání zneužívání cizího majetku.
Poskytování možnosti určitým způsobem shora uvedené prostředky použít v omezené míře i pro soukromé účely zaměstnanců je blahovůlí zaměstnavatele.
Co se ochrany soukromí týká. Můj bývalý kolega pracuje u nadnárodní společnosti, kde přijímá e-maily jak pod adresou obchod@firma.cz, tak pod jmeno@firma.cz. Veškerá příchozí i odchozí e-mailová korespondence je směrována na evropskou pobočku do Německa, zde monitorována a 100% archivována. Při jakémkoliv jednání s obchodními partnery, dodavateli, odběrateli apod. se v rámci firmy jedná v místnosti, kde není žádný pevný telefon, je zákázáno přinášet mobilní telefony i jakoukoliv jinou reprodukční, nebo komunikační techniku (kýmkoliv i zaměstnanci mateřské firmy) a celé jednání je zvukově nahráváno. V určitých případech i videozáznamem.
Řeči o tom, že v podobné firmě bych nepracoval jsou komické. Je to otázka ceny za mou práci, pokud jako zaměstnanec dostávám 50K měsíčně, samozřejmě že nebudu účtovat 4 hodiny práce v sobotu a shora uvedená pravidla akceptuji. Jedná se totiž o smluvní vztah mezi mnou a zaměstnavatelem. V Americe na to mají takové krásné přísloví, které se netýká jenom pracovněprávních vztahů. "You pay, I go!" A vo tom to je :-)