Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnancům číst poštu
Diskuse o dotknutelnosti či nedotknutelnosti pracovní korespondence představovala zejména zde, na Lupě, desítky a desítky článků. Jedna strana zastává názor, že zaměstnanec používá prostředky zaměstnavatele a zaměstnavatel má na čtení pošty právo, druhá strana argumentuje listovním tajemstvím. Po čtyřech letech tahanic se k věci vyjádřil ÚOOÚ.
V posledních dnech se to začalo jenom hemžit kauzami, které z virtuálního světa přetekly do světa reálného. Nejpikantnější z nich byla internetová sebevražda, jež dokázala, že mnozí čeští novináři jsou buďto hlupáci (i když to je vzhledem k úrovni článku na Lidovkách velký eufemismus) a nebo jim vyhovuje vytváření obrazu Internetu jako místa plného hackerů, pornografů a šílenců. Vyjma toho se ze záhrobí vynořila další dvě témata, která se na českém Internetu přetřásala v prvním případě před dvěma a v druhém případě dokonce před čtyřmi lety. Zatímco v případě tzv. dialerů je postoj internetové populace konzistentní (negativní), u možnosti zaměstnavatele číst poštu zaměstnanci již vůbec jednoznačně nebylo.
Na Lupě jsme o dotknutelnosti či nedotknutelnosti pracovní korespondence diskutovali nesčetněkrát a vydali stohy článků. Ve stručnosti: Jedna strana zastávala názor, že zaměstnanec používá počítač, připojení a server zaměstnavatele, a tudíž má zaměstnavatel právo dopisy číst. Druhá strana zastávala názor, že zaměstnanec sice používá počítač, připojení a server zaměstnavatele, ale listovní tajemství je listovní tajemství. Vtipné je, že spor původně nevzniknul kvůli prohlížení či neprohlížení elektronické pošty, ale hlavně z důvodu, že zaměstnanci používají pracovní adresy (zejména v pracovní době) pro vyřizování osobních záležitostí.
Předevčírem přinesla ČTK zprávu, která obsahovala stanovisko předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Karla Neuwintra: „Pokud elektronická pošta přijde do vaší osobní emailové schránky, tak samozřejmě zaměstnavatel ji, stejně jako váš osobní dopis v psacím stole, číst nemůže.“ Podle Neuwintra je dokonce protiprávní, aby zaměstnavatel vyžadoval po pracovnících souhlas s kontrolou obsahu elektronické pošty (ČTK zde používá tajemného termínu mailová pošta). Byly by tím porušeny Listina základních práv a slobod i mezinárodní smlouvy, dodal Neuwirtův náměstek Josef Nejedlý. Pokud by zaměstnavatel informace o mailech zaměstnanců shromažďoval či dokonce zpracovával, mohl by být sankcionován, uvádí dále ČTK.
Již tento odstavec skýtá mnohá neurčitá či zajímavá tvrzení. Prvního si povšiml šéfredaktor Inside Petr Koubský ve své pravidelné glose na serveru SWNet. Poznamenává, že není příliš jasné, co to vlastně ta osobní emailová schránka má být, a uvádí jako příklad petr@seznam.cz, pkoubsky@softnov.cz a sefredaktor@inside.cz, což jsou všechno jeho emailové schránky, ovšem u poslední z nich už je takřka jisté, že o osobní emailovou schránu nejde. Stejně nejasná je pro mě i pasáž o „shromažďování či dokonce zpracovávání“ informací o mailech zaměstnanců, protože za takové shromažďování by se docela dobře dal považovat například log či záloha poštovního serveru.
Kontakty? Setkání? Předplaťte si celoroční členství v NetClubu
Chcete být v centru dění, v internetové komunitě? Setkávat se s těmi, jejichž názory hýbou českým internetem? Předplaťte si členství na každoměsíčním setkání NetClubu a potkávejte se s zajímavými lidmi. Bližší informace zde.
Letošní druhý NetClub proběhne v únoru s Erikem Taberym, šéfredaktorem časopisu Respekt, který lidé buďto milují, nebo nenávidí.
Zaměstnavatelé mají podle Neuwirta právo zjišťovat, jak pracovníci využívají pracovní dobu, ale musí pro toto monitorování používat „férové a legitimní prostředky“. Za takové férové a legitimní prostředky ve zpravodajské relaci Události v České televizi Neuwirt onačil například sledování hlavičky mailu, tj. v zásadě adresáta a subjektu, čili odkud kam je elektronická pošta posílána. Zaměstnavatel vám pak na konci měsíce může položit stejnou otázku, jakou vám možná pokládá nad telefonním účtem. Tedy je slečna XY (případně obráceně) naší obchodní partnerem a bylo legitimní vyměnit si s ní denně deset dopisů? Jejich obsah samotný je však chráněn listovním tajemstvím.
Na celé věci je však jeden paradox. Žijeme ve společnosti, kde cena informace často přesahuje cenu hmotného statku. Záležitost proto nabírá zcela jiný rozměr v okamžiku, kdy člověk pracuje ve firmě, kde přijde do styku s citlivými informacemi a zaměstnavatel by si rád pohlídal, že tyto citlivé informace nikdo nevynáší za hranice závodu. V takovém případě by mi jako zaměstnavateli nemožnost kontroly elektronické pošty zaměstnanců (kdy zaměstnavatel nesmí ani vyžadovat souhlas) přišla nelogická. Je to vlastně podobné jako v masném závodě – vrátný zaměstnance rovněž kontroluje, jestli nevynáší z podniku pod kabátem šišku salámu. Kdo žádnou nemá, prohlídka mu nevadí.
Kurz: Jak na firemní Facebook prakticky - Praha, Brno

- Jak efektivně propojit Facebook s firemním webem.
- Jak měřit a vyhodnocovat zapojení firmy do sociálních sítí.
- Řešení krizové situace v sociální síti nebo jejím prostřednictvím
- Jak podnikat na Facebooku v souladu s pravidly
Detailní informace o školení Facebooku »
Přehled názorů
Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.
20. výročí Internetu v Č(SF)R
Ústecký kraj: kdo má nejrychlejší Internet
Co se v roce 2012 nejspíše nestane