"Dobrý den".
Co vlastně znamená tento syntaktický nesmysl "dobrý den". Proč mi to lidé pořád říkají?
Naštěstí pro vysvětlení tohoto spojení nepoužívám pouze slovník. Ale také domýšlím co tam není, tedy tu rekonstrukci neexistujícího. A tak se nechám zmanipulovat, že většina lidí mi vlastně říká: "Přeji vám dobrý den", i když to "přeji vám", tam vůbec není.
Svět lidské interakce není exaktní matematika. Buď se s tím smiřte, nebo ne - pak ale prosím alespoň nemaťte ostatní lidi.
Mně třeba umřeli s rakovinou všichni příbuzní kromě dvou. Ale všichni umřeli teprve tehdy, když se svěřili do nemocniční péče, a žádný z nich nezemřel fakticky na rakovinu, ale na selhání srdce. Tak nevím. Kdybych se měl řídit jen zkušeností, pak z toho vyvodím nanejvýš to, že ve špitálech zabíjejí lidi s rakovinou, aby ušetřili za drahou onkologickou léčbu. :o)
Říká se tomu životní zkušenost. Každý člověk nad cca 3 roky věku zjistí, že jsou zdroje důvěryhodnější a méně důvěryhodné, stejně jako jsou lidi, kteří jsou pravdomluvnější, jako i baroni prášilové.
Wikipedie je plná nesmyslů i tam, kde by to člověk nečekal, třeba v technických věcech, natož ve věcech humanitních. Ostatně jsou to informace bez záruky psané laiky – někdy hlupáky, někdy odborníky.
Takže životní zkušenost nikde neroste. To je škola života. Ale pokud chcete popřít, že různé zdroje mají různou kvalitu, pak se nebojte, až dosáhnete cca těch 3–4 let, tak na to přijdete.
Ale Google to ví zcela jistě.
„ad hominem“ znamená „k člověku“ nebo „do člověka“ nebo „na člověka“. Stačí si nalistoval libovolný latinský slovník, to snad googlem zvládnete.
Právě jste demonstroval co znamená „domýšlení si co tam není“ aneb rekonstrukce neexistujícího. Tedy vaše fantazie pracovala a vymýšlela si, co už znala. Původ většiny mamipulací.
O útoku totiž ve frázi „ad hominem“ není ani řeči. Pokud chcete mluvit o útoku na člověka, musíte si tam to slovo útok přidat extra, a nebo si ho domyslet ve vaší fantazii, i když tam nebylo.