Hlavní navigace

Zdroj: Internet. Proč ne?

Pavel Houser

Zatímco ve světě tištěných textů rámcově platí, že co je psáno, to je dáno, stránky na Internetu různě vznikají, mizí, mění adresy i obsah. Proto snaha o přesnou lokalizaci zdroje často naráží na problémy. Což znamená, že pokud někdo uvede "zdroj: Internet", nemusí to být jen počítačový ignorant, ale mohl mít pro to i důvody veskrze rozumné.

Začetl jsem se jednoho večera do knihy Zkratky napříč časem, což je text George Johnsona věnovaný problematice kvantových počítačů. A co nevidím. Autor zde zcela bez zábran používá odkazy a poznámky ve stylu „o tom si můžete najít více na Internetu“, „někde si stáhněte simulační program“.

Samozřejmě – přímo se zde nabízí bonmot, že text o rozmlženém světě kvantové fyziky se bude i v odkazování a citování pramenů chovat značně rozmlženě, až neurčitě. Co byste vůbec chtěli – pokud podle jedné z hypotéz kvantový počítač pracuje tak, že se paralelní větve algoritmu realizují v taktéž paralelních vesmírech, pak je „zdroj: Internet“ přesný až až.

Nechme nicméně podobné slovní ekvilibristiky být a prostě se spokojme s konstatováním, že Zkratky napříč časem jsou dílem exaktního vědce či popularizátora exaktních věd. Uvádět jako zdroj informací Internet je přitom i v tomto druhu literatury kupodivu celkem běžné. Autory těžko podezřívat z toho, že by tak činili z neznalosti toho, jak Internet funguje a co je to zač (což naopak mlčky předpokládáme třeba u novinářů z deníků).

A tak jsem se rozhodl napsat lehkou polemiku s článkem/názorem Mirka Zemana, který pokládá Internet za obecné označení média a tudíž za žádný zdroj. Proč a kdy má podle mě smysl občas psát „zdroj: Internet“?

První důvod je veskrze technický. Zatímco ve světě tištěných textů rámcově platí, že co je psáno, to je dáno (pomiňme profesionální přepisovatele dějin typu Winstona Smithe), stránky na Internetu různě vznikají, mizí, mění adresy i obsah…

Když jsem se teď podíval na seznamy odkazů, které jsem v rámci seriálu Bohatství WWW psal do Computerworldu v roce 1997, zjistil jsem, že jich funguje méně než pětina. Můžete samozřejmě namítnout, že tento jev platí spíše pro minulá stadia vývoje Internetu. V pozdější době se objevily služby, které se pokouší obsah zvěčnit tím, že jej archivují, jsou zde různé cache vyhledávačů – ale to vše je pro naše účely téměř irelevantní. Z URL jako takového se k dokazovanému materiálu už prostě nedostanete.

Druhým důvodem, proč má občas smysl uvádět jako zdroj prostě Internet, může být pokus o jakési zobecnění a odhlédnutí od konkrétních podmínek. Když vám doporučím si stáhnout „odněkud z Internetu“ třeba šachový program, mám na mysli asi následující: Konkrétní adresy se mění, programy odcházejí na smetiště dějin, objevují se nové verze i úplně nový software. Vy máte nějakou verzi operačního systému a nějaký konkrétní hardwaru a oboje také podléhá evoluci. Můj text můžete číst několik let poté, co jsem příslušnou knihu či článek napsal. „Zdroj: Internet“ je pak v tomto případě prostě odkazem, který říká, že ačkoliv nevím přesně, na jakých adresách se šachové programy určené právě pro vás budou za několik let nacházet a jaký vám zrovna bude vyhovovat, mohu rozumně předpokládat, že budou existovat nějaké programy požadovaných vlastností. Totéž pak platí třeba pro fotografie egyptských pyramid, stejně tak bude fungovat rada, abyste si „na Internetu“ našli datum narození Alberta Einsteina.

Pokusím se ještě o další paralelu: Odkazovat se na Internet je jako poradit vám, abyste si o nějakém tématu šli přečíst do nejbližší pobočky městské knihovny. Samozřejmě netuším, jaké knihy v té konkrétní pobočce budou mít a jaké budou navíc aktuálně k dispozici (= nebude je mít půjčené někdo jiný), je ale rozumné předpokládat, že zde někde to datum Einsteinova narození najdete. Coby velký ctitel Borgese si zde neodpustím zmínit jeho povídku Babylonská knihovna; v této knihovně ke každému textu existují další texty lišící se pouze jediným znakem – tudíž vůbec není nutné vyhledat určitou jedinečnou knihu, ale stačí taková, která je jí dostatečně podobná a současně snadno dostupná.

Samozřejmě není nutné volit jen mezi udáním konkrétního URL a vágním odkazem na celý Internet. I zpřesnění původu informace může stále být celkem obecné. Například tzv. seriózní deníky se od sebe nijak zvlášť neliší, zpravodajství je totiž přebíráno především z několika agentur (takže můžete uvažovat i o tom, zda jako zdroj chápat spíše Hospodářské noviny nebo ČTK; přitom si navíc uvědomte, že k původu informace se často prostě nedostanete, o určité analýze víte jen proto, že je zmiňována někde jinde atd.).

Vcelku rozumné mi proto přijde používat polokonkrétní odkazy ve stylu „v prvním zářijovém týdnu se na webech většiny českých deníků objevila informace…“, „světové servery zabývající se vědou píší, že…“, obdobně jako má smysl říct: „večerní zprávy na českých televizních stanicích se soustředily především na…“. Ve všech těchto případech se navíc nemusíte zlobit s tím, abyste specifikovali, který střípek informace pochází odkud přesně, takže se pak můžete dopouštět shrnutí typu „v diskusních fórech webů českých deníků“.

Přitom navíc platí, že ony konkrétní zdroje jsou hyperlinkově provázané mezi sebou, jeden opisuje od druhého, všichni čerpají odevšad, takže byste pak při snaze o přesnost mohli skončit u konstrukcí jako „X píše s odkazem na Y, který čerpal mj. ze Z“; text tohoto druhu by asi nevynikal čtivostí a není se co divit, že v novinách či časopisech raději připustí újmu exaktnosti a za zdroj prohlásí prostě Internet.

Poslední důvod, proč jako zdroj bývá uváděn pouze Internet, je pak zcela banální. Mnoho textů vzniká tak, že je autor nejprve napíše a až zpětně se je snaží zazdrojovat. A ono to nějak nejde a do hry vstupuje lidská lenost.

Kdesi jsem narazil na výrok, podle kterého když vědec napíše „je všeobecně známo“, velmi často tím myslí „kdysi jsem o tom četl, snad v Nature nebo Science, ale jsem líný to dohledávat“. Netřeba dodávat, že ani původ tohoto vtipu na tomto místě nebude podrobněji osvětlen (snad je jeho zdrojem Internet?).

Samozřejmě jsem si vědom limitů všeho, co jsem napsal. Mezi mnoha stránkami o Einsteinovi se jistě najde nějaká, kde datum vědcova narození bude uvedeno chybně. Ani takovéhle elementární informace nejsou na různých místech zcela ekvivalentní. Čím odbornější a specifičtější je určitý problém, tím spíše se budou jednotlivé zdroje odlišovat. Nicméně i v tomto případě se stále lze často odkazovat zčásti obecně – třeba právě na servery spadající do určité kategorie.

UX17_snitker

Je všeobecně známo (= někdo mi to říkal), že v humanitních vědách bývá zvykem posuzovat publikace nikoliv podle vlastního textu, ale podle seznamu citované literatury (druhé v pořadí relevance jsou pak, jak je rovněž tak všeobecně známo, poznámky pod čarou nebo na konci knihy). S přístupem, který zde razím, můžete tedy narazit a asi není použitelný pro studenty knihovnictví či archivnictví.

Chtěl jsem jen říct, že pokud někdo uvede „zdroj: Internet“, nemusí to být jen počítačový ignorant, ale mohl mít pro to i důvody veskrze rozumné (do kteréžto kategorie lze s přimhouřením obou očí snad zařadit i lidskou lenost).

Anketa

Uvádění konkrétních URL má smysl:

Našli jste v článku chybu?
18. 2. 2004 0:03
C (neregistrovaný)
To asi nebude ono, lupa.cz funguje stejně jako třeba computer.cpress.cz i bez toho http
15. 2. 2004 22:41
junix (neregistrovaný)
Aha, tak proto vzdy kdyz zadavam v IE adresu, ktera nezacina www ani ftp a nedam tam http:// (zvykly z normalnich browseru, ze je to default) tak tam najednou naskoci vyhledavani... Pak v tom ma clovek efektivne pracovat :o(