Zdroj: Internet

Dnes je běžné, když vám kupříkladu v televizi prezentují na obrazovce graf, u něhož je napsáno třeba "Zdroj: Hospodářské noviny" nebo "Zdroj: Lidové noviny", nebo když v rozhlase říkají: "Jak napsala Mladá fronta Dnes". Na tom by nebylo nic neobvyklého. Neobvyklé však také bohužel není, když se jako zdroj uvádí "Internet".

V pondělním vydání zpravodajského týdeníku Týden (fuj, to je ale slovní spojení…) mě zaujal článek Lucie Tvarůžkové „Obchod s paragrafy o lobbyingu“. A to jednak svým obsahem – což není z hlediska zaměření Lupy příliš relevantní – a jednak boxíkem vysvětlujícím, co že to vlastně onen lobbying je.

Co v něm (v boxíku) bylo napsáno, si již přesně nepamatuji. Mám však za to, že zde autorka rozvíjela nabízející se paralelu mezi významem slova „lobby“ ve smyslu foyeru a významem slova „lobby“ ve smyslu zájmové skupiny; každopádně to není podstatné. Podstatnější je, že jako zdroj informací v tomto boxíku byl uveden „Internet“, a není to poprvé, kdy na to v českém tisku narážím.

Nepřipadá vám to přinejmenším zvláštní? Vždy jsem si myslel, že novinář uvádí v médiích zdroj ze dvou důvodů: aby bylo zřejmé, odkud kterou informaci vzal, a hlavně proto, aby tento zdroj dodal informaci určitý punc důvěryhodnosti. Jinak se k ní čtenář postaví, pochází-li z Blesku, a jinak, pochází-li z Mladé fronty Dnes (ačkoli poslední dobou… no nic).

Zajímalo by mě, jak by se asi offline novináři tvářili, kdyby v internetových článcích bylo uvedeno například „Zdroj: noviny“ nebo „Zdroj: televize“. Klepali by si na čelo? Internet přece není nějaká homogenní masa informací stejné kvality, jimž onen punc důvěryhodnosti dodává právě skutečnost, že jsou na Internetu.

Ba co dím. Pokud jde o důvěryhodnost a kvalitu informací, je to prostředí záludnější než všechna ostatní dohromady. Obsah novin, rozhlasu, televize a dalších médií je více či méně regulován a jejich vydavatelé a šéfredaktoři si dávají setsakra pozor, co vydávají. Obsah Internetu naproti tomu není regulován vůbec (což konstatuji, ne že bych po tom volal…).

„Pro média je strukturálně čím dál tím obtížnější rozlišit pravdivé od falešného. I zde situaci ještě zhoršil Internet, neboť moc publikovat je dnes decentralizovaná, takže každá fáma, ať už je pravdivá, či falešná, se stává informací. Někdejší šéfredaktorská kontrola se rozsypala,“ píše ve své knize Tyranie médií Ignacio Ramonet, mimochodem ředitel prestižního Le Monde Diplomatique.

To je také důvod, proč by výraz „Internet“ neměl být uváděn jako zdroj informací. Internet je přece mediální prostředí jako každé jiné. Existují v něm více důvěryhodné zdroje, méně důvěryhodné zdroje a nedůvěryhodné zdroje, mezi nimiž je třeba rozlišovat.

Je proto Internet špatný zdroj informací? To jistě ne. Ovšem člověk se při práci s ním musí aktivně informovat, nikoli „se nechat informovat“. Informovat se unavuje, ale je to cena, kterou člověk platí za používání Internetu.

EBF16

Jako příklad tohoto principu mohou posloužit weblogy – pokud si přečtete jeden, dostanete většinou pouze kusé a subjektivní informace. Avšak když přečtete několik weblogů věnovaných stejnému tématu, často získáte objektivnější náhled na celou událost (problém, věc…) než z rádobyobjek­tivního článku v novinách.

Závěrem dlužno poznamenat, že ve skutečnosti nepíšu tento příspěvek proto, že bych byl nějaký žurnalistický purista – je mi celkem lhostejné, co kdo kde uvádí nebo neuvádí za zdroj. Jen mi to zkrátka přišlo trochu… zvláštní. :-)

Anketa

Je podle vás správné uvádět v médiích jako zdroj Internet?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 1. 2004 18:39

Školení: Práce s leady v digitálním prostředí

  •  
    Jaké online kanály používat pro získání leadu
  • Jakým způsobem pracovat s leady
  • Jak vyhodnocovat a optimalizovat efektivitu

Detailní informace o školení Práce s leady v digitálním prostředí »