Zhroutí video Internet?

V posledních několika měsících nás masírují různé renomované konzultační firmy odhady, kdy masivní distribuce multimediálního obsahu zhroutí Internet. Argumentem je obvykle excelový engineering, který aproximuje nárůst objemu kapacit v páteřních sítích a porovnává ho s předpokládáným nárůstem provozu způsobeném distribucí videa. V lepších případech berou analýzy do úvahy také nárůst kapacity klientských přípojek.

Výsledkem těchto analýz je poznání, že ISP a telekomunikační operátoři mají strkat více peněz do svých sítí (a případně kupovat další analýzy). Pokud tyto informace vezme do úvahy management telekomunikačních společností, tak splnily svůj účel. Horší je to v případě, že se těchto analýz (či lépe jejich veřejně dostupných exec summaries) chopí novináři. Výsledkem jsou „zaručené” zprávy o kolapsu Internetu, které musí pohnout srdcem každého uživatele, kterému leží budoucnost Internetu na srdci.

Ačkoliv občas na hlavě nosím také občas konzultační klobouk, mám dojem, že by konzultační společnosti měly po sobě pořádně číst závěry, které píšou, a až následně je publikovat. Osobně se nedomnívám, že k nějakému kolapsu dojde, z následujících důvodů:

Internet je dynamická infrastruktura a každá akce plodí reakci. Pokud se objeví potřeba přenášet data z místa A do místa B, je konkrétní operátor schopen provést posílení příslušné datové cesty – pokud je někdo ochoten toto propojení zaplatit. Pokud není taková služba schopna chozrasčotu (samofinancování), tak holt připojení poběží pomalu. Rodina TCP/IP podporuje docela slušně paketový multiplexing. Mimochodem, víte, že s autonomním systémem YouTube je možné se přímo propojit v Praze (pokud jste dost velký ISP)?

Internet se stále vyvíjí a pokud se objeví fenomén, který má potenciál způsobit problémy v globální infrastruktuře, poměrně rychle je nalezena odpověď. Příkladem může být velmi rychlé vyvinutí a nasazení čtyřbajtových čísel autonomních systémů. Nevýhodou je fakt, že tato řešení jsou hledána až na poslední chvíli a na věrozvěsty možných potíží se hledí skrz prsty optikou „teď zrovna děláme něco důležitějšího“.

První odpovědí na fenomén videa je vytvoření sítí doručování obsahu (Content Delivery Networks – CDN). Tyto sítě jsou překryvnými infrastrukturami, které umožňují efektivněji distribuovat zátěž. Ať již takovou síť provozuje telekomunikační operátor (například Level3) nebo funguje na neutrální bázi (například Akamai nebo české NACEVI), je založena na tom eliminovat potřebu velkých datových toků na páteřní (a v některých případech i přístupové) síti. Potenciál dalšího rozvoje CDN ještě existuje. Nejde jen o běžné navyšování kapacity, ale pokud se podaří současnou generaci CDN vzájemně propojit podobně, jako jsou propojeni poskytovatelé Internetu, dojde k dalšímu nárůstu špičkové kapacity poskytované tímto ekosystémem.

Mimochodem, na území tak malého internetového trhu už působí tři CDN – největší distribuční síť Akamai obsluhuje český Internet farmou připojenou kapacitou 10 Gbit/s, NACEVI nedávno ohlásilo 20 Gbit/s a stream.cz také nebude připojen zanedbatelnou kapacitou.

Druhou odpovědí je zlepšování algoritmů distribuce peer-to-peer sítí. Dokud byly P2P prostředkem guerillového boje proti mediálním koncernům, bylo jejich autorům v podstatě jedno, jak efektivně se chovají k přenosové síti. Poté, co distribuci P2P „mentálně“ adoptovali potenciální dodavatelé mediálních koncernů, začali se vážně zabývat ohleduplností distribuce vůči přenosovým sítím. Veřejné distribuční sítě založené na P2P protokolech zatím pracují pouze s blízkostí v rámci konkrétních prefixů, nicméně vývoj spěje k pokročilejším formám distribuce (například optimalizaci na základě údajů o směrování poskytovaných z RIR nebo přímo ze směrovacích tabulek).

Spotřeba uživatelů neporoste donekonečna i přesto, že se v diskusi jistě ozve spousta uživatelů na téma, kolik filmů by natahali, kdyby měli doma k dispozici přípojku o kapacitě 1 Gbit/s. On celý prodej internetové konektivity je taková hra. ISP nabízejí za mohutného povzbuzování médií kapacity v řádech jednotek (desítek, stovek) megabitů za sekundu. Na přenos rozumně vypadajícího video obsahu v televizním (nebo HD) rozlišení potřebujete právě ony jednotky Mbit/s.

Jistě můžete namítnout, že je možné napsat datově náročnou aplikaci (například online hru), která sebere řádově stovky Mbit/s, ale předmětem diskuse bylo video.

Většina studií poukazuje na fakt, že zvýšení kvality YouTube může vyvolat skokový nárůst ve spotřebě konektivity. To sice může, nicméně netriviální část (můj odhad je více něž 80 %) komunitního obsahu video serverů je tvořena balastem, který lepší rozlišení nevylepší.

CIF16

Věřím, že laskavý čtenář jistě v diskusi doplní další důvody, proč Internet nesloží pár přenesených petabytů videa.

Co je nicméně špatné, že diskuse na toto mediálně vděčné téma zakrývá skutečné problémy, kterým musí Internet čelit. Příkladem může být internetová neutralita, rozvoj IPv6 (v souvislosti v vyčerpáním IP adres) nebo diskuse o filtrování obsahu.

Anketa

Jaký je váš názor? Je video ve vysokém rozlišení hrozbou pro Internet?

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 4. 2008 11:18

Školení: Právo pro e-shopy

  •  
    Jak provozovat e-shop v souladu se zákonem.
  • Jak přistupovat k vrácení zboží a spory se spotřebiteli.
  • Jak v souladu s právem marketovat e-shop.

Detailní informace o školení Právo pro e-shopy »