Názor k článku
Život s krvelačným X

Dokud chceme dokument pouze zobrazovat, tak si do jisté míry můžeme dovolit ignorovat v něm chyby. Koneckonců ten text v tom najde i ten nejhloupější parser a vždycky se to nějak zobrazí. Mohli bychom asi diskutovat do nekonečna, jestli je lepší, když se zobrazí něco špatně, nebo když se to nezobrazí vůbec.

Z dlouholetého programování mám ale takovou zkušenost, že čím striktnější programovací jazyk, tím spolehlivější výsledný program. Je lepší, když se to kvůli chybě rovnou nespustí a programátor chybu opraví, než když se to tváří, jako že v pořádku a v tu nejhorší možnou chvíli to začne produkovat nesmysly. To je problém třeba JavaScriptu, kde zprávy o chybách většina prohlížečů dovedně skrývá a člověk pak může jen doufat, že se jeho data zpracovala, když vidí v rohu obrazovky ikonku že "stránka obsahuje chyby".

Stejně tak můžeme jásat, že si omezená množina nám známých prohlížečů s chybami poradí konzistentně. Ale to neznamená, že když si příští rok někdo zobrazí naši chybnou stránku na svém zánovním PDA ve v té době módním prohlížeči, že ji uvidí stejně. Autoři toho prohlížeče totiž sice možná vzorně implementovali všechny standardy, ale nikde nenašli, co s nestandardy. Proto je striktnost sázka na jistotu a je dobré k ní autory kódu nutit.