„A dodržují to, protože vědí, že striktní přístup je vyvážen stoprocentní kompatibilitou a přenositelností.“
Ke stoprocentní kompatibilitě stačí jasně daná pravidla s minimem nedefinovaných stavů. Drakonismus netřeba. Pokud parser přelouská i Babičku, nic se neděje, pokud ji louskají všichni podle stejných pravidel. Bez drakonismu jsou mírnější důsledky, pochybí-li ten, kdo louská.
„Všichni s tím počítají a zařídili se podle toho (ba i u toho XML už si na to zvykli)“
Určitě? V červenci přestanou mnoha lidem fungovat některé RSS kanály (včetně toho na Pixy.cz), jelikož spousta čteček čte externí DTD ze serveru Netscapu. Ta zmizí.
Velmi často narážím na XML dokumenty s českými znaky, které jsou dodávány s MIME typem „text/xml“ (jako RSS kanál na Pixy.cz), jehož výchozí kódování „us-ascii“ jde přebít pouze běžně neuváděným parametrem charset v HTTP hlavičce a nejsou tedy správně sestavené. Je to zatím ta nejvíce tolerovaná fatální chyba.
„Mají snad nějaké problémy exporty do formátů PDF či JPG, které taky vyžadují striktní syntaxi a na chybě zkolabují?“
Nemají, protože jsou nástroje s nimi pracující takřka bezchybné. U minulého článku jste vy sám psal: „Myslím si, že zcela univerzální XML parser, který by byl bezchybný a zvládl všechny myslitelné obskurnosti syntaxe DTD, ani neexistuje.“ — V tom jste sice pravdu neměl, ale fakt je, že XML procesory v prohlížečích chybují. Nikoliv pouze na obskurnostech DTD.
„Že by stejně nemohly fungovat WWW stránky, je úplně scestné tvrzení.“
Mohly by fungovat. Přechod na toto fungování by však přinesl řadu problémů, kterými současná praxe netrpí.
„všechny prezentace dělané ve Flashi právě tak fungují a nikomu to nevadí“
Zotavení se z poškození bývá u binární směsi nemožné. Půlka programu je vždy k ničemu, půlka dokumentu nemusí být.
„Spor mezi anarchistou a standardizátorem je z principu neřešitelný.“
Minule jsem byl demagog, teď jsem anarchista, příště budu terorista :-)
Smysl standardizace chápu a nezpochybňuji.
