Hlavní navigace

Zlatý padák už nebude utajován

Jiří Peterka 29. 4. 2002

Podmínky exkluzivní zakázky Českého Telecomu pro celou veřejnou správu budou zveřejněny. Rýsují se již také obrysy technického řešení. Pro hlasové služby vzniká zvláštní VPN (virtuální privátní sítě), a pro datové přenosy obdobný privátní intranet jako pro projekt Internet do škol, s centrálním připojením na veřejný Internet.

Již koncem roku 2000 jsem zde na Lupě psal o tom, jak chce stát věnovat Českému Telecom bez výběrového řízení lukrativní zakázku na poskytování telekomunikačních služeb v celém veřejném sektoru, v rámci budování jednotné komunikační infrastruktury pro informační systémy veřejné správy (KI ISVS, což je jeden z úkolů Státní informační politiky a jejího Akčního plánu). Bylo to těsně před formálním ukončením monopolu Českého Telecomu (k 1.1.2001), a fakticky to znamenalo zavedení nové exkluzivity – proto jsem to tehdy nazval „zlatým padákem“ (po vzoru štědrého odstupného pro nejrůznější manažery).

Od té doby již uběhlo něco vody, a tak je čas na malou rekapitulaci. Zvláště pak po páteční akci pro novináře na půdě Úřadu pro veřejné informační systémy(ÚVIS), která se uskutečnila právě k tomuto tématu, a zazněly zde určité nové informace. Například o tom, že stát konečně odkryje karty a zveřejní, co a za jakých podmínek s Českým Telecomem vlastně dohodl.

První představa

Úplně první a zřejmě neoficiální představa o zlatém padáku, kterou jsem popisoval v článku Zlatý padák pro odcházející monopol (v prosinci 2000), byla značně všeobjímající. Rozuměl jsem jí tak, že Český Telecom by měl převzít prakticky úplně všechno, včetně počítačů a informačních systémů:

  • "Komunikační infrastruktura by zahrnovala poskytování hlasové fixní a mobilní služby, datových a multimediálních služeb, včetně všech typů terminálů – standardní pevný telefon, mobilní telefon, PC, atd.
  • Komunikační infrastruktura bude zajišťovat služby uvnitř jednotlivých subjektů státní správy, mezi nimi a mezi nimi a okolním světem,
  • Požadavek na komplexní řešení (…) umožňuje integrovat dnešní systémy státního a veřejného sektoru do celkového řešení, včetně možnosti zajištění provozu těchto systémů ze strany ČESKÉHO TELECOMU, a.s.
  • ČESKÝ TELECOM, a.s. může poskytovat jednotlivým subjektům státní správy a samosprávy komplexní outsourcing všech komunikačních systémů, vnitřní kabeláže a dohledu serverů a PC, a to samostatně či ve spolupráci s renomovanými partnery, integraci stávajících systémů, případně převzetí příslušných technických pracovníků státní správy, zajištění housingu ve vlastních prostorách s ostrahou apod."

V březnu 2001 vláda svým usnesením č. 271/2001 celou zakázku skutečně „přiklepla“ Českému Telecomu, ovšem bez výběrového řízení, přímým oslovením jediného subjektu. Stalo se tak na základě paragrafu 50, bodu 1 písmene b zákona č. 199/1994 Sb. o veřejných zakázkách, který říká, že přímé oslovení jednoho zájemce je přípustné:

v případě specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku".

Podle tehdy dostupných signálů (viz článek Zlatý padák se otevřel) měl být rozsah zakázky výrazně menší a měl (zřejmě) zahrnovat jen přenosové okruhy a služby datových sítí. Později se ukázalo, že skutečný objem je výrazně větší a zahrnuje mj. i hlasové služby.

Rámcová smlouva a prováděcí smlouvy

Po vládním rozhodnutí z března 2001 byla ustavena mezirezortní komise, která dostala za úkol připravit celé předivo smluvních vztahů s jediným předem vybraným dodavatelem. Základní představa byla (a dodnes je) taková, že stát jmenuje koordinátora (jímž se stal ÚVIS), a ten uzavře s Českým Telecomem Rámcovou dohodu, specifikující základní pravidla celé zakázky. Tím se otevře prostor k tomu, aby k ní přistupovaly i další subjekty, které uzavřou s dodavatelem dílčí prováděcí smlouvu na odebírané služby. Koordinátor měl ještě předtím uzavřít s Českým Telecomem „základní prováděcí smlouvu“, jež by se týkala realizace společných („nadresortních“) částí komunikační infrastruktury veřejné správy.

Návrh Rámcové smlouvy byl připraven a v červenci 2001 jej vláda přijala, svým usnesením č. 789/2001. Současně s tím pověřila ÚVIS rolí koordinátora (i podepsáním Rámcové smlouvy za stát, v termínu do 30.9.2001) a schválila také ustavení Řídícího výboru, který bude dohlížet na plnění Rámcové smlouvy a dopracovávat smluvní vztahy.

Rámcovou smlouvu i s dodatky se podařilo podepsat až s určitým zpožděním, 23.10.2001 (vláda uložila učinit tak do konce září). Následovat mělo uzavření Základní prováděcí smlouvy (mezi ÚVIS a Českým Telecomem), která by upravovala budování společných částí celého projektu (komunikační infrastruktury veřejné správy). Na tuto smlouvu pak měly navázat dílčí prováděcí smlouvy jednotlivých rezortů, jimiž by také ony přistoupily k Rámcové smlouvě a zajistily si dodávku služeb pro své potřeby.

Základní prováděcí smlouvu se dosud nepodařilo uzavřít. Důvodem jsou zřejmě chybějící finance – tato smlouva měla pokrývat společné části celé infrastruktury, placené z centrálních peněz. Ty se ale v rozpočtu na rok 2002 nenašly. Proto byl později uzavřen 1. dodatek k prováděcí smlouvě, který umožnil uzavírat dílčí prováděcí smlouvy i bez Základní prováděcí smlouvy.

Podle informací, které zazněly minulý pátek na půdě ÚVIS na setkání s novináři, zatím přistoupilo ke smlouvě asi 90 subjektů z veřejné správy (z potenciálu odhadovaného na asi 14.000). Současně se zde řeklo, že podmínky byly upraveny tak, aby k Rámcové smlouvě a jejím podmínkách (včetně cenových) mohlo přistoupit více subjektů – pokud jsem správně porozuměl, má nyní tuto možnost každý, kdo využívá veřejné financování.

Jedním takovým, o kterém je známo, že k Rámcové smlouvě přistoupil, je školství, přesněji projekt Internet do škol. Ten měl být celý původně řešen výhradně mezi státem a generálním dodavatelem (a ve sféře jejich vzájemných smluvních vztahů). Později však z něj byly „vyjmuty“ veškeré komunikační služby a tyto byly převedeny pod Rámcovou smlouvu mezi ÚVIS a Českým Telecomem. Fakticky to znamená, že školství i jednotlivé školy (pokud si pořizují něco tzv. nadstandardního) jednají přímo s Českým Telecomem a „nakupují“ za ceny a podmíneky vyplývajících z Rámcové smlouvy pro KI ISVS.

Podmínky budou zveřejněny

Jak také zaznělo na pátečním setkání, Rámcová smlouva má „utajující“ ustanovení, kvůli kterému nemohou být smluvní vztahy a Českým Telecomem nabízené podmínky zveřejněny. I původně však byl návrh určen značně širokému okruhu subjektů z veřejné správy, a tyto k ní musely mít přístup (např. skrze WWW stránky na webu ÚVIS, chráněné jménem a přístupovým heslem). Nyní, když se okruh jeho adresátů ještě dále zvětšil (na každého, kdo je financován z veřejných peněz), už skutečně nemá rozumný smysl hrát si na nějaké utajování. Minulý týden proto Řídící výbor rozhodl vypustit dodatek o utajení a vše zveřejnit, včetně dodatků cenových podmínek. Stát by se tak mělo do dvou týdnů (a vše zřejmě bude přístupné na webu ÚVIS).

Jaký je přínos?

Až budou příslušné smluvní vztahy a nabídky plně zveřejněny, bude možné si udělat vlastní obrázek o jejich obsahu a výhodnosti. Sami představitelé ÚVIS dnes uvádí, že celkový přínos odhadují na 10procentní úsporu nákladů oproti předchozímu stavu (díky tomu, že jde o velkou zakázku, na kterou Český Telecom dává množstevní slevu a všem zúčastněným subjektům poskytuje podmínky, jaké jinak mají jen největší zákazníci). Zajímavé je, že ještě nedávno vedení ÚVIS (a shodně s nimi i ministr bez portfeje Karel Březina) hovořilo o úspoře ve výši 20procent. Škoda jen, že nikdo nedokáže vypočítat, jak velkou úsporu a pokles cen by vyvolalo posílení konkurence, a ne její faktické potlačení tím, že se udělí zvláštní forma exkluzivity Českému Telecomu.

Jistým signálem může být výběrové řízení na hlasové služby, které před nedávnem vypsal kraj Vysočina. Zde, na rozdíl od „zlatého padáku“, proběhl standardní proces, a tak zájemci museli s cenami dolů. Výsledky jsou dostupné na Internetu (zde): nejvýhodnější podmínky včetně nejnižších cen podle výběrové komise nabídl Aliatel, druhý se umístil Contactel, a teprve třetí (poslední) skončil Český Telecom. Konkrétní obsah nabídek zveřejněn nebyl, ale osobně nepředpokládám, že by Český Telecom nabídnul něco jiného, než co nabízí právě skrze Rámcovou smlouvu všem subjektům veřejné správy.

Podobné výběrové řízení, na hlasové služby pro sebe i všechny organizace zřizované krajem, již vypsal také Plzeňský krajský úřad, který dnes využívá služeb Českého Telecomu pro pevné hlasové služby a Eurotelu pro mobilní. Cílem má být snížení nákladů. Tomu rozumím tak, že i Plzeňský kraj považuje za možné získat ještě výhodnější podmínky, než jaké mu nabízí Rámcová smlouva s Českým Telecomem.

Co obnáší „zlatý padák“?

To, co Český Telecom nabízí pod svou Rámcovou smlouvou, jeho zástupci charakterizovali těmito třemi body:

  • Komoditní služby
  • Komunikační prostředí pro hlasové služby
  • Prostředí pro datové propojení subjektů

První bod, neboli komoditní služby, zahrnuje například klasické hlasové služby. Proč ale stát udělil Českému Telecomu takovouto formu exkluzivity právě na hlasové služby? Proč raději neotevřel prostor pro působení konkurence? Nebo se snad bál nějaké nekompatibility? Třeba že by se nedalo telefonovat ze sítě jednoho providera do sítě jiného providera?

Je libo paušál 350 korun, bez hovorného?

Zajímavý je druhý bod, komunikační prostředí pro hlasové služby. Český Telecom totiž nabízí subjektům z veřejné správy, že je zapojí do hlasové VPN (virtuální privátní sítě). Oproti přímému připojení k veřejné telefonní síti by to například znamenalo samostatné číslování (specifický číslovací plán), a také možnost zavedení specifických tarifů pro volání uvnitř VPN. Představitelé ÚVIS se v pátek pyšnili tím, že se jim podařilo dojednat s Českým Telecomem paušální zpoplatnění za hovory v rámci této VPN (pokrývající celou Českou republiku): 350 korun měsíčně. Za tuto částku tedy budou moci úředníci volat libovolně dlouho a libovolně často.

Zkuste si to dát do souvislosti s vlastním účtem za telefon, který platíte jako soukromé osoby. Líbil by se vám měsíční paušál 350 korun, za který byste mohli volat bez omezení místně i meziměstsky? Máte smůlu. Stát se stará o sebe a o své náklady, ne o vás.

Veřejný intranet

Za nejzajímavější považuji třetí bod z „nabídky“ Českého Telecomu, prostředí pro datové propojení subjektů veřejné správy. Nejde o nic jiného, než o privátní síť obdobnou tolik kritizovanému školskému intranetu. Jejich „podobnost“ by měla jít tak daleko, že fakticky půjde o dvě sítě VPN, realizované nad společnou přenosovou infrastrukturou. Logicky to tedy budou dvě zcela oddělené sítě, se samostatnými adresovými prostory a bez vzájemné „přímé viditelnosti“, ale fakticky budou provozovány na stejných aktivních prvcích (přepínačích, směrovačích), vlastněných a provozovaných Českým Telecomem.

Z páteční diskuse na půdě ÚVIS se zástupci Českého Telecomu jsem vyrozuměl, že i další aspekty „komunikační infrastruktury ISVS“ jako kdyby z oka vypadly problematickému školskému intranetu: také zde půjde o uzavřenou privátní síť celorepublikového dosahu, která má být připojena k Internetu jedním centrálním spojem. Právě u projektu školského intranetu přitom vzbudilo velké vášně to, že ministerstvo školství se nevyjádřilo jednoznačně a konkrétně ohledně toho, zda bude na centrálním propojení s Internetem realizovat nějaká přístupová omezení (v zadávací dokumentaci požadovalo možnost účinné filtrace). Když jsem se na stejnou otázku ptal v pátek na ÚVISu, odpověď byla taková, že určitá základní omezení budou realizována centrálně, tj. pro celý intranet a tudíž i veřejnou správu připojenou k této privátní síti s tím, že jednotlivé rezorty si ve své kompetenci budou moci realizovat další dodatečná opatření. Žádné podobnosti samozřejmě nebyly k dispozici.

Nechá si ale něco takového veřejná správa líbit? Dá se zavřít do privátního intranetu, jehož propojení se světem veřejného Internetu bude ovládat někdo jiný (nejspíše ÚVIS)?

Jen pro upřesnění, co se odehrává kolem školského intranetu: zde se objevil záměr „uzavřít celý prostor“ vzniklý díky školskému intranetu a realizovat jeho „řízenou komercionalizaci“. Tu by měla zajišťovat obecně prospěšná společnost (OPS), která by fakticky převzala do svých rukou vládu nad celým prostředím a rozhodovala o tom, co se v něm bude či naopak nebude dít, i za jakých podmínek (podrobněji zde).

Anketa

Nechá se státní správa "uzavřít" do privátního intranetu?

Našli jste v článku chybu?

6. 5. 2002 0:54

MK (neregistrovaný)
"Skolska VPN" neni zadna VPN. Je to reseni, ktere NENI zalozeno na principech VPN (Virtual Private Network - tak jak je definovana v IP). Je to soustava digitalnich okruhu (at jiz vedenych pevnymi datovymi okruhy nebo ISDN) o kapacitach 64 Kb/s, ktere konci nekde v nejakem koncentratoru. Takove reseni bylo mozno postavit na nasem uzemi tusim nekdy od roku 1994, nejpozdeji v roce 1996.

3. 5. 2002 10:20

Jan Pasch (neregistrovaný)
Za (na první pohled) zdánlivě logickými argumenty o technicky dokonalém a účelném řešení VPN pro školství a veřejnou správu lze vysledovat jediné: mít monopol, mít každého v hrsti a ještě si to nechat zaplatit ze státní kasy.
Státní správa a samospráva, podobně jako školství, jsou oblastmi, které jsou tu od toho, aby veřejnosti (občanům)sloužily. A protože se jedná o služby veřejné a ve veřejném zájmu, jsou placeny z veřejných prostředků. Významná část takových veřejných služeb spočívá v zachá…
DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Na poslední chvíli šokuje výjimkami v EET

Měšec.cz: Nenechte se ošidit, když vám staví dům

Nenechte se ošidit, když vám staví dům

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Měšec.cz: Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

Europlatby: někde bez poplatku, jinde i 350 Kč

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Měšec.cz: Finančním poradcům hrozí vracení provizí

Finančním poradcům hrozí vracení provizí

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět