Hlavní navigace

Změna času je zase tu. Změna, kterou vlastně vůbec nepotřebujeme

Daniel Dočekal 25. 3. 2016

Poslední březnový víkend budeme opět zbytečně o hodinu posouvat hodiny. Stovku let staré schéma ale bohužel ne a ne odejít.

Dvakrát do roka mají média skvělou příležitost vytáhnout znovu stejné příběhy. Dlouhé roky se třeba mohla spolehnout na to, že zabere historka pekaře, který bojuje proti změnám času v podobě letního a „zimního“. Bohužel, ačkoliv dnes jde spíš o škodlivou a nákladnou aktivitu, posouvání hodin se stále dodržuje.

DST (Daylight Saving Time, jak je letní čas označován v angličtině) vznikl někdy před sto lety s cílem šetřit energii. Dnešní realita je ta, že svět není stejný a funguje jiným způsobem. Třeba i v tom ohledu, že dnešní denní rytmus je radikálně jiný, než ten před stovkou let. A energie spotřebováváme zcela jinak. Nehledě na onu letitou otázku, zda změna času, posun o hodinu, náhodou neškodí našemu zdraví více, než je zdrávo.

Když nic, tak můžete protestovat na Twitteru

Ale protože jsme dnes podstatně modernější, můžete proti změně času protestovat na sociálních sítích. Na stopdst.com k tomu najdete dostatek materiálu, ale také odpovídající hasthtag #stopDST.

Uvádějí tam i některé argumenty, které samozřejmě můžete a nemusíte brát vážně. Třeba to, že mezi lety 1986 a 1996 došlo v pondělí po změně času k 17% nárůstu nehod na silnicích.  

Píší tam také, že změna času ve skutečnosti energii nešetří, ale podle studie z roku 2006 vedla v americké Indianě ke zhruba jednoprocentnímu růstu spotřeby elektřiny. A ztracená hodina spánku může podle studie z roku 2014 zvýšit riziko infarktu o 25 %.

Věřte – nevěřte.

Historie letního času

V roce 1918 letní čas zavedly Spojené státy a nastartovaly tak bohatou historii zmatků, kdy některé státy USA posun nedodržovaly a bylo obtížné se shodnout i na společném začátku a konci. K tomu nakonec došlo zákonem v roce 1966, který se dočkal aktualizace v roce 2007. Tehdy se doba posunu prodloužila o pět týdnů.

Nejednotnost začátku a konce se projevuje stále, například v USA přešli na letní čas v neděli 13. března (a zpět se budou vracet 6. listopadu), zatímco v Česku (a Evropské unii vůbec) k tomu dojde až 27. března a návrat bude 30. října. A aby to celé bylo dokonalé, na světě jsou země, kde se žádný letní čas (zimní čas ve skutečnosti neexistuje, posun se děje v létě, zimní čas je ten „normální“, v našem případě tedy středoevropský) neřeší.

Kořeny posunu na letní čas jsou ale ještě starší, například už v roce 1895 jej navrhovali na Novém Zélandu. V Evropě se letní čas objevil podle všeho poprvé v Rakousku-Uhersku a Německu ve válečném roce 1916. Každoroční posun na letní čas se v Československu objevil až v roce 1979.

Letní čas a počítače

Z hlediska počítačů je přechod na letní čas poměrně komplikovaná a problematická záležitost, nejenom proto, že je nutné, aby tvůrci operačních systémů zajistili přísun aktualizací s ohledem na proměnlivé začátky a konce (o rozdílech mezi zeměmi raději ani nemluvit). 

Jedním z mála řešení eliminujících vliv posunu času je to, že zařízení své vnitřní hodiny řídí podle UTC, tedy času na nultém poledníku a posunutý čas pouze odpovídajícím způsobem předkládá uživateli. Mírné komplikace do toho navíc zanášejí časové zóny a některé výjimky v nich obsažené.

V tomto ohledu pomáhá IANA a tamní Time Zone Database využívaná v řadě operačních systémů i aplikacích. Jakkoliv vám tohle všechno může připadat vlastně velmi snadné, přečtení historie Daylight saving time na Wikipedii (české heslo Letní čas není tak bohaté na informace) vás rychle vyvede z omylu, zejména pokud poskočíte dolů k sekci Computing, tedy té věnované řešení v počítačové oblasti.

EBF16


Autor: Wikipedia, podle licence: CC BY-SA 3.0

Z Wikipedie nakonec pochází i mapa výše, na které je podstatné to, že modré oblasti používají letní čas, zatímco oranžové ho používat přestaly a červené ho nikdy nepoužívaly. 

Vyvolává to dost zásadní otázku: proč tedy vlastně ten prokletý letní čas konečně nezrušit?

Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Podnikatel.cz: Vrcholový řídící zaměstnanec za 75 tisíc

Vrcholový řídící zaměstnanec za 75 tisíc

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

DigiZone.cz: Skylink: Cinemax 2 nejspíše až 2017

Skylink: Cinemax 2 nejspíše až 2017

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Vitalia.cz: Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Tohle všechno se dá usušit

Tohle všechno se dá usušit

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink