Hlavní navigace

Změny v podmínkách operátorů: stejnou novelu zákona si vykládají každý jinak

 Autor: Isifa
Jiří Peterka 3. 2. 2014

Zatímco T-Mobile a Telefónica snižují smluvní pokuty na pětinu zbývajících paušálů i neplatícím zákazníkům, Vodafone neplatičům nadále účtuje plnou výši. A není to jediný rozdíl.

Nejpozději tuto sobotu, 8.2.2014, nabývají účinnosti změny vyvolané tzv. Husákovou novelou.  V tomto článku si rozebereme, jak konkrétně dopadlo zapracování této novely do smluvních podmínek tří našich největších mobilních operátorů (T-Mobile, Telefónica a Vodafone), pokud jde o výši smluvních pokut při předčasném ukončení smluvního vztahu, uzavřeného na dobu určitou. A to pro rezidenční zákazníky.

Hned na úvod si dovolím vyjádřit názor, že naši největší operátoři se s implementací novely vyrovnali „různě“. Tedy každý trochu jinak – s tím, že asi největší rozdíl je v tom, jak řeší situaci, kdy jim zákazník soustavně neplatí: T-Mobile a Telefónica i v takovém případě snižují své smluvní pokuty na pětinu (součtu měsíčních paušálů za všechny zbývající měsíce), zatímco Vodafone „našel způsob“, jak místo pětiny nadále požadovat plnou výši. A to díky tomu, že neplatícím zákazníků smlouvu nevypovídá, ale odstupuje od ní.

Jinou důležitou skutečností je to, že když u Vodafone jako zákazníci sami předčasně vypovíte svůj úvazek a zaplatíte smluvní pokutu ve výši jedné pětiny (za všechny zbývající měsíce), standardně („pokud není domluveno jinak“) tím poskytování dosavadních služeb nekončí a vy pouze přecházíte z nižší (zvýhodněné) ceny na vyšší (standardní) cenu.

Další rozdíly pak jsou v tom, kde a jak naši největší operátoři ponechali různě nejasná a neurčitá místa, či napsali příslušnou část svých smluvních podmínek natolik nepřehledně a složitě, že vyžaduje upřesňující výklad.

Na druhou stranu je třeba konstatovat i to, že vina je také na straně samotného zákona: ona „Husákova novela“ je ohledně smluvních pokut a jejich výše místy dost neurčitá, ne-li přímo nejasná. Proto ani operátoři to neměli úplně lehké a museli se s nejasnými formulacemi zákona nějak „poprat“.

Co přesně říká zákon?

Pojďme tedy začít tím, co přesně k výši smluvních pokut říká zákon č. 127/2005 Sb., ve svém §63/1p (když mluví o tom, co všechno musí být popsáno ve smlouvě mezi poskytovatelem a jeho zákazníkem): 

p) výše úhrady v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, výpovědí ze strany účastníka nebo podnikatele nebo dohodou obou smluvních stran, přičemž výše úhrady nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek

Povšimněme si, že zákon explicitně zmiňuje jak možnost výpovědi ze strany zákazníka (účastníka) či dohodou obou stran, tak i možnost výpovědi ze strany operátora (podnikatele). Požadavek na omezení výše smluvní pokuty (přesněji: úhrady) se tak týká všech těchto možností – a tedy i situace, kdy k ukončení smlouvy dochází výpovědí ze strany operátora.

To se obvykle týká případů závažného porušení smluvních podmínek ze strany zákazníka, jako například situace, kdy zákazník neplatí: pokud je v prodlení se splacením dlužné částky delší než X dnů (např. 90 dnů), nebo pokud nezaplatil několik po sobě jdoucích vyúčtování. Ale může se jednat i o další důvody. Většinou by to ale měly být situace, kdy je příčina, resp. vina na straně zákazníka.

Dále si povšimněme, že příslušná pasáž zákona rozlišuje mezi službami a (koncovými telekomunikačními) zařízeními. O „zastropování“ smluvních pokut ve výši jedné pětiny (za všechny zbývající měsíce) pak hovoří jen u služeb, ale nikoli u zařízení. U těch není výše smluvní pokuty (úhrady) omezena, ale způsob jejího stanovení by ve smlouvě měl být popsán. 

Asi největší nejasnost je pak u samotných služeb, u kterých je výše smluvní pokuty (úhrady) „zastropována“ na onu jednu pětinu, po všechny zbývající měsíce do konce původně sjednané doby – ale z čeho? Z měsíčních paušálů, nebo z minimálního měsíčního plnění?

Znamená to, že si operátor (podnikatel) může vybrat a do svých smluvních podmínek si dát tu variantu (paušály či minimální plnění), kterou si sám zvolí? Tedy nejspíše tu, která je pro něj nejvýhodnější? Nebo by měla být volba na zákazníkovi (účastníkovi), podle toho, co je pro něj nejvýhodnější?

T-Mobile

Pojďme nyní konkrétně k tomu, jak vše vyřešil T-Mobile ve svých nových Všeobecných podmínkách, účinných již od 26.1.2014 (konkrétně v bodech 8.2 a 8.3). V nich rozlišuje mezi dvěma různými situacemi, jak ostatně dělal i dříve, v předchozích smluvních podmínkách:

  • neplacení ze strany zákazníka (pokud nezaplatí řádně a včas tři po sobě jdoucí vyúčtování, nebo je v prodlení s úhradou dluhu déle než 90 dnů):  pak  je zákazník povinen zaplatit „smluvní pokutu ve výši 20% součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání Smlouvy“.
  • ukončení smlouvy před uplynutím sjednané doby určité, a to z jiných důvodů než je neplacení: pak je zákazník povinen zaplatit „úhradu ve výši úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které Vám bylo poskytnuto za zvýhodněných podmínek“ a současně „úhradu ve výši 20% součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby jejího trvání, nebo 20% součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy

Povšimněme si, že v prvním případě (neplacení ze strany zákazníka) jsou zmíněny jen měsíční paušály, zatímco o zařízení (ani o minimálním měsíčním plnění) zde není ani slovo. Asi to souvisí s tím, že v případě neplacení ze strany zákazníka může operátor  ukončit smluvní vztah výpovědí (bod 2.6.1.), a že ani zaplacení smluvní pokuty zákazníka „nezprošťuje povinnosti uhradit jiné dlužné částky“.

Zajímavé je, že ve srovnání s dřívějšími Všeobecnými podmínkami  tato první část (týkající se neplacení) nedoznala změny, protože i dříve byla formulována stejně. Samozřejmě až na samotnou výši smluvní pokuty, která klesala postupně: k 1.9.2014 na polovinu, a nyní (k 26.1.2014) na jednu pětinu.  

Podstatné změny doznala až druhá část (ukončení smlouvy z jiných důvodů, například výpovědí ze strany zákazníka). Zde se původně hovořilo o „finančním vypořádání nákladů vynaložených při uzavření Smlouvy“, a nikoli o smluvní pokutě či jen úhradě při předčasném ukončení smlouvy (o které dnes mluví zákon). Navíc se ono původní „finanční vyrovnání“ odvozovalo jen od měsíčních paušálů, a o minimálním plnění zde ještě nebyla řeč. Stejně jako zde původně nebyla zmínka o poskytnutých zařízeních.

Nově to ale vypadá, jako kdyby T-Mobile tuto druhou část doslova okopíroval ze zákona, se všemi jeho nejasnostmi a neurčitostmi, a raději se ani nesnažil jej nějak vyložit či upřesnit. Zákazník se tedy dopředu nedozví, jak (a z čeho) bude počítán jeho doplatek za poskytnuté zařízení. Bude doplácet celou cenu (nedotovaného) zařízení? Nebo rozdíl mezi dotovanou a nedotovanou cenou? Nebo nedotovanou cenu, navýšenou třeba o nějaké marketingové náklady operátora?

A pokud jde o služby, bude zákazník doplácet pětinu za každý zbývající měsíc ze svého paušálu, nebo z minimálního měsíčního plnění, nebo si snad bude moci vybrat?

Telefónica

Relativně nejpřehlednější je situace u Telefóniky. Přesněji: bude, od 8.2.2014. A to i přesto, že Telefónica vlastně nemá smlouvy na dobu určitou, a dlouhodobé úvazky svých zákazníků řeší formou tzv. Speciálních nabídek. Fakticky to ale vyjde nastejno – byť formálně se nejedná o výpovědi smlouv, ale o (předčasné) ukončování speciální nabídky.

Telefónica přitom rozlišuje stejné dvě situace jako T-Mobile: k předčasnému ukončení speciální nabídky může dojít jak ze strany operátora (zejména pokud je zákazník v prodlení s placením déle než 65 dnů), tak i ze strany zákazníka (účastníka) na jeho žádost. V obou případech jsou ale podmínky stejné a bez takových neurčitostí, jaké lze najít v podmínkách T-Mobile:

  • pokud jde o služby, zákazník musí doplatit jednu pětinu měsíčních paušálů za všechny zbývající měsíce
  • pokud jde o poskytnuté zařízení, zákazník musí doplatit rozdíl mezi jeho zvýhodněnou cenou a standardní cenou dle ceníku O2.

Vodafone

Český Vodafone se ještě nepříliš dávno pyšnil jednoduchými smluvními podmínkami, i absencí dlouhodobých závazků a písemných smluv jako takových. Jenže: kdeže ty časy jsou.

S příchodem „panických tarifů“, a následně tarifů RED, zavedl i Vodafone smlouvy s úvazkem na dobu určitou (na 24 měsíců), se smluvními pokutami „v plné výši“ za všechny zbývající měsíce. Přitom se nejednalo o plnou výši měsíčních paušálů, ale o plnou výši sjednaného minimálního měsíčního plnění.

Ovšem nyní, resp. od 8.2.2014, se právě v souvislosti s implementací Husákovy novely situace značně zkomplikovala, tedy alespoň podle mého názoru. Nové „Podmínky služeb a zboží za zvýhodněnou cenu“, účinné právě od 8.2.2014, podle mé interpretace říkají toto:

  • Vodafone uzavírá se zákazníkem dvě smlouvy: jednu smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, a druhou o poskytování zvýhodněných podmínek na dobu určitou. Logika by přitom měla být taková, že z první smlouvy (na dobu neurčitou) vyplývá určitá základní cena za službu poskytovanou bez časového úvazku (například 874 Kč měsíčně za tarif Red), zatímco z druhé smlouvy (na dobu určitou) vyplývá zvýhodněná nižší cena při dlouhodobém úvazku (například 699 Kč za stejný tarif Red, při úvazku na 24 měsíců).
  • Druhou smlouvu (o poskytování zvýhodněných podmínek na dobu určitou) může zákazník kdykoli vypovědět, a zaplatí přitom „paušální odškodnění“ (smluvní pokutu) v zákonem předepsané výši jedné pětiny minimálního měsíčního plnění za všechny zbývající měsíce (do konce původního úvazku). Pokud ale není dohodnuto jinak, výpovědí druhé smlouvy nekončí smlouva první, nýbrž pokračuje dál. To fakticky znamená, že pokud zákazník vypověděl svůj úvazek na dobu určitou, v rámci kterého platil (například) za tarif Red zvýhodněnou cenu 699 Kč, zaplatí „paušální odškodnění“ ve výši X * 1/5 * 699 Kč (kde X je počet zbývajících měsíců), ale stále mu bude běžet první smlouva, podle které mu Vodafone bude nadále poskytovat tentýž tarif Red za jeho plnou (nezvýhodněnou) cenu ve výši 874 Kč.

To, že jde fakticky o dvě smlouvy, a že výpovědí smlouvy na dobu určitou ještě standardně nezaniká smlouva na dobu neurčitou, podle mé interpretace vyplývá z celkové konstrukce nových Podmínek služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, a nejmarkantněji asi z následující pasáže Podmínek:

Nebude-li dohodnuto jinak, zaniká uplynutím výpovědní doby pouze závazek Vodafonu poskytovat u daného Čísla dohodnutá zvýhodnění a závazek zákazníka k Minimálnímu měsíčnímu plnění, jak vyplývaly ze Smlouvy; Vodafone tak bude na daném Čísle i nadále poskytovat služby elektronických komunikací na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací

Povšimněte si rozlišování obou smluv podle malého a velkého písmenka: Smlouva (s velkým počátečním písmenem) je ta, která se týká zvýhodněných (nižších) cen, uzavírá se písemně a na dobu určitou, a může být vypovězena ze strany zákazníka (byť  jen na speciálním formuláři, který musí být doručen do sídla Vodafone), pokud zákazník zaplatí ono „paušální“ odškodnění. Pokud si ale zákazník nedohodne jinak, smlouva (s malým počátečním „s“), na poskytování služeb elektronických komunikací, bude běžet i nadále, a na jejím základě bude Vodafone pokračovat v poskytování svých služeb, ovšem již za nezvýhodněné ceny.

Pohled Vodafone je ale (podle jeho vyjádření ) jiný. V tom smyslu, že od 8.2.2014 se vlastně nic nemění, a že smlouva je jen jedna:

Dnes zákazník uzavírá smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, většinou na dobu neurčitou s výpovědí 1 měsíc. Tato smlouva není uzavírána písemně. Písemně je smlouva uzavírána pouze v případě, že je na dobu určitou (nikoliv v běžném smyslu, protože po uplynutí doby určité zákazníkovi není poskytování služeb ukončeno, tzn. číslo zrušeno, jen dochází k ukončení závazku a zvýhodnění a zákazník již nemá uzavřenou písemnou smlouvu). Po uplynutí doby určité jsou zákazníkovi služby poskytovány jako jiným zákazníkům bez písemné smlouvy (tzv. bez závazku), tedy dle Všeobecných podmínek a Ceníku.

……

I v současnosti na tyto smlouvy hledíme takto. Pokud tedy uplyne doba určitá (písemná smlouva zaniká), nedochází k ukončení poskytování služeb (zákazník může nadále telefonní číslo využívat, nicméně za standardních podmínek). Tuto informaci nyní jen více zdůrazňujeme, abychom předešli případným nedorozuměním.

No, u řádného uplynutí úvazku na dobu určitou (bez jeho automatické obnovy) je smysluplné, aby poskytování služeb pokračovalo dál za standardních podmínek. Ale jakou to má logiku v případě předčasné výpovědi?

Přijde vám logické, aby někdo předčasně ukončoval svůj úvazek (díky kterému platí nižší cenu), zaplatil za to nenulovou smluvní pokutu („paušální odškodnění“), a to nikoli kvůli svému „odchodu“ ale kvůli tomu, aby mohl dále pokračovat ve využívání stejných služeb – ovšem již za vyšší (nikoli zvýhodněnou) cenu? Vodafone to asi za logické považuje, a tak úplné ukončení poskytování služeb je u něj pouze „na žádost“ (viz ono „nebude-li dohodnuto jinak“):

Pokud si zákazník přeje nejen ukončit závazek, ale chce úplně ukončit poskytování služeb (deaktivovat SIM kartu) a toto nám sdělí, dojde k ukončení poskytování služeb po uplynutí výpovědní doby. Nicméně, pokud zákazník vypoví pouze písemnou smlouvu a nepřeje si úplné ukončení služeb, nemusí nám to výslovně sdělovat. Chceme tak předcházet negativním dopadům na zákazníky, kteří si často přejí pouze ukončit svůj závazek, ale nechtějí přijít o telefonní číslo. Vyhneme se tak ukončení poskytování služeb, kdy by zákazník často nenávratně o telefonní číslo přišel, aniž by to výpovědí zamýšlel. Dodávám, že zákon nás k tomuto řešení nenutí, naopak předpokládá, že možnost výpovědi má být poskytnuta tam, kde zákazník vypovídá smlouvu o poskytování služeb celkově. Vodafone  však umožňuje vypovědět závazek bez zrušení služeb (snažíme se zabránit nežádoucím důsledkům a nevratným dopadům na zákazníka).

Pamatujte tedy na to, pokud budete chtít od Vodafone předčasně odejít. Při podávání výpovědi mu musíte explicitně říct, že si přejete také ukončit poskytování služeb.

Při neplacení plná výše, nikoli pětina

Na závěr to asi nejpodstatnější: jak vyplývá i z předchozího rozboru, pokud T-Mobile i Telefónica vypoví smlouvu sami, ale z důvodů „na straně zákazníka“ (typicky kvůli neplacení), nově si účtují jen jednu pětinu (zbývajících paušálů či minimálního plnění). Vodafone si ale ve stejných situacích hodlá nadále účtovat jako smluvní pokutu plnou výši minimálního plnění za všechny zbývající měsíce:  

Pokud dojde v průběhu 24 měsíců …. k porušení Smlouvy podstatným způsobem, tj. pokud dojde k porušení čl. 5.3 všeobecných podmínek pro poskytování služeb elektronických komunikací anebo pokud zákazník bude i přes upozornění Vodafone v prodlení s úhradou Vyúčtování po splatnosti, je zákazník povinen uhradit Vodafonu smluvní pokutu ve výši součinu částky Minimálního měsíčního plnění a počtu pravidelných zúčtovacích období zbývajících do konce sjednané doby trvání závazku u daného Čísla.

Jak je ale možné, že při výpovědi za strany zákazníka si Vodafone (dle požadavku §63 zákona) účtuje pouze jednu pětinu, zatímco při výpovědi ze své strany si účtuje plnou výši – když zákon hovoří o jedné pětině i v případě výpovědi ze strany podnikatele (operátora)?

Jak je možné, že se Vodafone takto zásadně liší od T-Mobile a Telefóniky, které by jistě také raději účtovaly neplatičům jako smluvní pokutu plnou výši, místo jedné pětiny?

MIF16

Vysvětlení, které se mi od Vodafone dostalo, je založeno na rozdílu mezi výpovědí smlouvy (o které hovoří tzv. Husákova novela, v souvislosti s onou jednou pětinou) a odstoupením od smlouvy. Vodafone v případě neplacení smlouvu nevypovídá, ale odstupuje od ní:

Ve všeobecných podmínkách mluvíme o výpovědi, tzn. v podmínkách jsou uvedeny konkrétní situace, ve kterých můžeme smlouvu vypovědět (tzn. ukončit poskytování služeb na konkrétním telefonním čísle).
Občanský zákoník uvádí, kdy lze od smlouvy odstoupit (pokud je smlouva porušena podstatným způsobem) – toto platí pro obě smluvní strany. To znamená, že může dojít k situaci, kdy je dle zákona možné od smlouvy odstoupit (porušení je podstatné) a zároveň se jedná o situaci, kdy lze smlouvu vypovědět. Okruh situací není shodný, ale může se překrývat.
Novela zákona o elektronických komunikacích míří na ukončení smlouvy výpovědí (bez důvodu) či dohodou smluvních stran. V těchto případech můžeme v případě ukončení požadovat pětinu závazku. Vodafone prohlašuje, že bez důvodu smlouvu vypovědět nemůže, přenechává tedy toto právo jen zákazníkovi. Nicméně pokud dojde k porušení smlouvy podstatným způsobem ze strany zákazníka (např. nehrazení vyúčtování), pak Vodafone může od smlouvy odstoupit. Pro stejné situace si Vodafone ponechal právo požadovat smluvní pokutu (v plné výši závazku). Je to ochrana Vodafone před nepoctivými zákazníky, kteří nedodržují smlouvu. Vodafone tak může požadovat úhradu celé výše závazku a zároveň smlouvu ukončit.
Pozn.: Prakticky tak nastane to co nyní. Zákazníkovi bude naúčtována smluvní pokuta a smlouva (závazek) bude ukončena. Tzn. jen v případě ukončení smlouvy ze strany VF z důvodu porušení podmínek zákazníkem bude účtována celá smluvní pokuta. V jiných případech by pokuta účtována být neměla.

Hodnocení tohoto přístupu již raději přenechám povolanějším, znalejším v oblasti práva. Jen si dovolím znovu podotknout, že s tím přišel pouze Vodafone, zatímco T-Mobile a Telefónica nikoli.

Našli jste v článku chybu?
120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: Dostal malý pivovar ze Slovenska do Tesca

Dostal malý pivovar ze Slovenska do Tesca

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Root.cz: Bezpečný router Omnia právě dorazil

Bezpečný router Omnia právě dorazil

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

Vitalia.cz: Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

DigiZone.cz: RRTV: licence pro Šlágr TV

RRTV: licence pro Šlágr TV

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír