Změny vnímání (bezbariérového) webu

Ačkoli má letošní ročník akce Březen - měsíc Internetu slogan "Internet ležící, spící ...?", na poli přístupnosti webu se překvapivě právě letos pohnuly ledy, když Mlynářovo ministerstvo začlenilo do návrhu novely zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, podmínku bezbariérového dálkového přístupu k veřejné části informačních systémů státní správy. Přijde mi sice škoda, že přístupnost se omezuje jen na veřejnou část informačního systému, ale někde se začít musí.

Otázce přístupnosti byl věnován program jedné ze sekcí sobotní konference Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. Radek Pavlíček ze SONS, který na konferenci představoval nová pravidla projektu Blind Friendly Web, si posteskl nad úrovní povědomí informatiků veřejné správy o přístupnosti webu. Zatím jsme na začátku cesty.

Nejdříve musejí být nastaveny požadavky na přístupnost informačních systémů státní správy, pak se musí rozběhnout systém seminářů a školení pro webmastery a webdesignery tvořící weby pro státní správu, a pak se třeba přihodí, že se o přínosech přístupnosti přesvědčí i tvůrci webů komerčních. Tak to probíhalo ve Spojených státech při zavedení kritérií bezbariérovosti do informačních systémů federálních vládních institucí - známých jako Sekce 508 (viz tři roky starý článek "Amerika.gov: Pryč s bariérami"). My ale zatím nemáme ani tu základní představu, jak si ministerstvo bezbariérovost informací představuje.

Zástupce Web Accessibility Initiative W3C Shadi Abou-Zahra, který na konferenci vystoupil s prezentací "Nové trendy v prosazování přístupnosti webu", si s pohledem "člověka zvenčí" liboval v české možnosti vyhnout se slepým uličkám, po kterých se v minulosti při prosazování bezbariérového webu vydávaly jiné země. Zdůraznil především fakt, že i samotná WAI nyní připravuje velké změny.

Zatímco v době, kdy se začínaly připravovat současné standardy přístupnosti (rok 1997), byl nejčastějším způsobem prezentace informací na webu formát HTML a k webu se přistupovalo přes prohlížeč, dnes je web tvořen mnoha různými formáty, ať už jde o multimédia (SMIL, SVG, Flash, QuickTime), nebo textové formáty odvozené z XML (RSS). Proměnil se ale také hardware - stále více uživatelů volí pro přístup k webu jinou techniku, než jsou počítače (mobily, PDA). K tomuto "novému webu" uživatelé nacházejí cesty i jinými způsoby než dříve. Podíl ne-prohlížečů na přístupu k webu se zvyšuje.

User-agentem webu se stává multimediální přehrávač (např. Windows Media Player), čtečka zpráv (FeedReader, Tinderbox) nebo instantní messenger (ICQ). Právě tomuto novému stavu čelí W3C novou generací standardů přístupnosti pro obsah (WCAG 2.0, ATAG 2.0). Ty už jsou připravovány obecněji a nevážou se natolik těsně k prezentaci informací v HTML prostřednictvím prohlížeče.

O tom, že přístupnost neznamená jen doplnění alternativních textových popisků k obrázkům, přesvědčil účastníky konference Jiří Menšík z občanského sdružení Petit, které se zabývá výrobou pomůcek pro ovládání počítače - někdy i velmi zvláštních. Mezi nejběžnější typy pomůcek patří uzpůsobené klávesnice, které vedou prst ke klávesám skrz otvory v plexisklovém krytu (takový možná znáte z domovních zvonků), klávesnice s velkými klávesami, s barevným odlišením kláves nebo zjednodušené klávesnice s nižším počtem kláves. Extrém v tomhle případě představují rozhraní pro ovládání počítače palcem od nohy - kdy Jiří Menšík demonstroval psaní emailů s jediným tlačítkem.

Konference INSPO 2004 a problematika přístupnosti informačních systémů pomalu přestává být doménou pouze organizací postižených a NGOsociální sféry. S tím, jak informční společnost dospívá, se problémy přístupu k informacím začínají týkat většího počtu lidí. A nemusí vždy jít o uživatele postižené zdravotně, ukazuje se, že přístupnost se výrazně týká také zdravých uživatelů, kteří volí nové cesty pro přístup k webu.