Hlavní navigace

Zpravodajci na českém webu: místa je tu stále dost

12. 2. 2008
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 74287
Zpravodajské weby se staly nedílnou součástí internetového prostoru. Internet nabízí oproti klasickým papírovým novinám několik zásadních výhod – ať se již jedná o rychlost zpravodajství, neomezený prostor pro délku, možnost průběžné aktualizace či interakci se čtenáři. V krátkém seriálu se podíváme blíže na specifika a zajímavé rysy internetové žurnalistiky a její stav na českém Internetu.

Pokud chceme uvažovat o zpravodajských webech, pak je potřeba rozlišit jejich dva základní typy – jednak jednostranně zaměřené (oborové) zpravodajské servery a jednak obecné zpravodajské weby. Kompromisem mezi těmito přístupy pak může být personalizovaný systém zpravodajství, který souvisí s RSS kanály. Některé současné čtečky umožňují vytvořit si zpravodajský server podle vlastní chuti (čemuž se budeme věnovat až na konci článku). Jaká je však nabídka na českém Internetu, je otázkou podstatnou, neboť bez kvalitních zdrojů ani vlastní zpravodajský server nepostavíme.

Všeobecné zpravodajství

Pokud budeme mluvit o všeobecných zpravodajských serverech, pak budeme mít především před očima známé novinové schéma – stále především vyžadujeme, aby se tyto servery co nejvíce podobaly papírovým novinám a současně měly všechny výdobytky elektronického média – více barevných obrázků, maximální aktuálnost, fulltextové vyhledávání, ale také seriózní a kvalitní obsah, názorovou či komentářovou rubriku a vše to, co máme (každý sám za sebe) rádi u klasických tištěných novin.

Je zajímavé, že tyto obecně zpravodajské weby nedokázaly stále ještě zachytit nejmodernější trendy, které představuje současný Internet. Příkladem budiž fenomén blogů – snad každý server má v sobě integrován blogovací systém. Představy mnohých v počátcích byly takové, že blogy na sebe dokáží převzít nemalou část zpravodajského potenciálu – nejen komentáře či glosy, ale také informace o novinkách, recenze knih či divadelních představení a mnohé další. Jaká je však realita? Blogy jsou jen okrajovou záležitostí (pokud myslíme blogy, které píší řadoví čtenáři, zcela jinou kategorií jsou hojně používané blogy odborníků či politiků, které se objevují nejen v internetové, ale i v tištěné podobě), tu a tam se objeví nějaký příspěvek v kulturní rubrice nebo část textu některého politika přepluje do nějakého „profesionálního“ článku. A právě politiky je zajímavé na těchto serverech pozorovat: namísto očekávaného přínosu mnozí z nich využili možnost prezentace názorů neformálním (čili velice jazykově i kulturně nízkým) způsobem – tedy nikoliv jako nové možnosti komunikace s voliči. Vytvořili tak nový nástroj propagandy (nikoli propagace) svých postojů. Blogy tedy ve zpravodajství a publicistice zatím poněkud zklamaly. Na druhou stranu podle Ivety Kramešové někteří novináři blogům přišli na chuť. Uvidíme, co by mohla přinést encyklopedie Google Knol pro žurnalisty. V lepším případě to bude užitečný zdroj s aktuálními komentáři a analýzami nejnovějších událostí, v horším dopadnou jako blogy.

Dalším nevyužitým médiem pro zpravodajství je video. Youtube se stal běžně používanou službou, která se těší nemalé popularitě. iDnes již zahájil užívání video zpravodajství, nabízí živé přenosy sportovních utkání či koncertů. Právě tato cesta se zdá být dost možná perspektivní. Video využívá ve svém zpravodajství také Aktuálně či iHNed. Je nutno však podotknout, že i tyto služby své místo na světle teprve hledají. Pro jejich rozvoj pracuje i navyšování FUP limitů a přenosové rychlosti připojení. Výhodou video zpravodajství je jednak rychlost informací a jednak zapojení více smyslů konzumenta služby. Otázkou je možnost amatérské tvorby reportáží – technické vybavení by problémem zřejmě nebylo. Mimo náš pohled nemůžeme ponechat ani živé vysílání veřejnoprávní ČT 24, které sází nejen na živé aktuální vysílání, ale také na archiv pořadů (ostatně jako celá Česká televize).

Mimo obzor zájmu by na první pohled mohlo být audio vysílání. Někomu by se mohlo zdát, že rozhlas je již poněkud překonaným médiem. Ale možnost poslouchat zprávy během jiné činnosti nebo hudební podkreslení při čtení e-novin není rozhodně zcela zavrženíhodný nápad. Tuto možnost využívají například Lidovky, se kterými je spjata radiostanice Classic FM, zaměřená na vážnou hudbu a jazz. Výhody všeobecných serverů spočívají především v komplexnosti a šířce nabízeného spektra informací. Na jednom místě najdeme všechny aktuální události. Jejich nevýhodou pak může být poněkud jednoduší či méně odborný přístup či hloubka zpracování (jen těžko můžeme po rubrice na iDnes chtít, aby byla stejně obsáhlá jako odborné médium, příkladem budiž Technet na iDnes například proti Lupě).

Odborné zpravodajství

S pokračující stále větší odborností lidí na danou problematiku budou zřejmě stále častěji přicházet do módy specializované zpravodajské weby. Ty nabízí velice odborné a kvalitní zpracování jedné disciplíny, nebo jejich úzkého svazku. Informace jsou hlubší a komplexnější. Autoři si mohou dovolit složitější jazyk a počítají s tím, že čtenáři znají souvislosti. Právě tento druh žurnalistiky postupně bude nabývat stále většího významu (především v souvislosti se zvyšujícím se jednostranným profesionálním zaměřením současné populace). Ze současných typických zástupců jistě nebude špatné zmínit projekt Česká škola, který je zaměřen na problematiku pedagogiky a školství. Jedná se o výborný zdroj informací pro učitele a ředitele škol. Pro nikoho jiného (vyjma některých rodičů) však tyto stránky asi příliš přitažlivé nebudou. Podobně Teologické texty budou určeny především teologům a pro širší veřejnost nebudou čtenářsky přístupné (už jen kvůli netriviální terminologii).

Typickým rysem těchto webů je relativně nízká návštěvnost. To je do jisté míry limitující pro redakci. Tyto weby však mají nezanedbatelný reklamní potenciál. Jak lépe propagovat školní pomůcky než na webu České školy, kde téměř každé zobrazení uskutečňuje potenciální zákazník. Výhody oproti plošné reklamě jsou zřejmé.

Mezi odborná média budeme ještě řadit weby, které jsou určeny pro širší veřejnost, ale jsou tématicky unitární. Například Lupa.cz nenabízí ve většině složité a nepochopitelné články, ale je jednostranně orientovaná na Internet. U těchto serverů potom mohou být reklamní příjmy provozovatele daleko zajímavější – daleko větší počet zobrazení a stále solidní cílenost tvoří zajímavý prostor pro zadavatele reklamy.

Řešení na míru

Častým problémem může být to, že nám žádný zpravodajský web zcela nevyhovuje. Například chci-li zprávy z iDnes a Lidovek a zprávičky z Lupy. Protože klikání v záložkách není nejrychlejší a chceme mít stálý přehled o všem zpravodajství, pak se zdá být optimálním řešením nástroj, který umí vytvořit mix požadovaných zpráv z různých webů na jedné stránce. Tohoto problému (či spíše mezery na trhu) si byl dobře vědom Google, a tak vytvořil aplikaci Google News. Nenabízí žádné vlastní zprávy, jen dokáže najít hlavní témata zpravodajský serverů a vypsat je tak, že k nim připojí hlavní dostupné zdroje. Čtenář si pak může snadno vybrat, jestli chce o prodeji Yahoo číst v Lidovkách, na iDnes či Lupě. Je to rychlé a velice pohodlné. Ke každé zprávě je vybrán jeden hlavní web, který poskytne obrázek a stručný úvod. Pokud chcete opravdu zpravodajství na míru, pak si budete muset ale pohrát s nastavením kanálů RSS, což je ale nutné jen jednou a do jisté míry to nemusí být až taková otrava.

Trochu jiný přístup nabízí český inovátor Jyxo. Služba se jmenuje Články.jyxo.cz. Za tímto trochu krkolomným názvem se skrývá výběr nejzajímavějších událostí z jednotlivých okruhů (sport, ekonomika, zprávy, společnost, …). Nabízí vždy jen jeden zdroj. Vše je oproti Google News menší, což zlepšuje přehlednost všech informací. Také zde máte samozřejmě možnost vlastní profilace zdrojů. Obě služby navíc umějí prohledávat zpravodajské servery, což může ušetřit nemálo času.

Pokud vám výše uvedená řešení nevyhovují, není nic snazšího než si vytvořit vlastní zpravodajský portál ručním přidáváním RSS adres. Můžete využít některého z nepřeberného množství instalovaných programů nebo například Google Reader, který je zatím sice jen v beta verzi a není v češtině, ale je přehledný, poměrně rychlý a populární. Navíc můžete vámi vytvořený portál sdílet s přáteli.

Dalším dílčím řešením je pak například zakomponování RSS čtečky do domovské stránky. V tomto ohledu bych vyzdvihl možnosti a kvalitu Netvibes, která umožňuje snadné a kvalitní užívání RSS zdrojů. Možno je však samozřejmě užít i mnoha jiných služeb, kterých je na Internetu opravdu mnoho.

BRAND24

Jak je vidět, řešení pro individuální přístup je spousta, a je tedy z čeho vybírat. Příkladem této personalizace může být například individuální upravování domovské stránky.


Poznámka redakce: článek je součástí miniseriálu o současném internetovém zpravodajství na českém Internetu. Další díl vyjde na Lupě ještě tento týden a blíže představí zástupce nejčtenějších všeobecných zpravodajských serverů na českém Internetu.

Čtete spíše odborně, nebo všeobecně orientované zpravodajství?

  • Čtu obojí.
    60 %
  • Většinou čtu odborně zaměřené zpravodajství.
    24 %
  • Spíše čtu všeobecné zpravodajství.
    13 %
  • Zpravodajství čtu jen velmi málo.
    3 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).