Zůstává účet zaměstnance v sociální síti majetkem společnosti po ukončení pracovního poměru?

Případ Dr. Lindy Eagle a jejího účtu na LinkedIn je poučným příběhem o tom, jak špatně může skončit akvizice. A jak si firma může nárokovat váš firemní účet, včetně toho, že ho v podstatě „hackne“ a změní.

Před několika dny jste se ve zprávičkách mohli dočíst o Žalobě za ponechání si sledujících na Twitteru, možná první svého druhu. A dnes je tu další příklad, který se týká účtu na LinkedIn.com a ponechání si účtu poté, co se zaměstnanec se zaměstnavatelem rozloučil.

Dr. Linda Eagle byla jedním ze zakladatelů společnosti Edwin. Tu v roce 2010 koupila společnost Sawabeh Information a po několika měsících vyhodila zakladatele, včetně zahájení několika právních sporů. A jedním ze sporů je i to, zda Dr. Linda Eagle má právo používat vlastní účet na LinkedIn i poté, co byla ze společnosti vyhozena.

Osobní účet Dr. Lindy Eagle přitom krátce po jejím vyhození doznal změn, někdo neznámý změnil její jméno a profilový obrázek – článek uvádí důvod – stalo se to proto, že Dr. Eagle umožňovala svým kolegům v původní firmě přístup ke svému účtu, včetně toho, že byl používán jako správa kontaktů. O něco podobného se pokoušeli lidé z nové společnosti i u účtu druhého zakladatele, ale neměli přihlašovací údaje. Zažádali tedy LinkedIn o poskytnutí hesla, což vedlo k odpovídajícímu odmítnutí.

Žaloba na Dr. Eagle tak nakonec řeší to, že její osobní účet neměl být dílem jejím, ale ve skutečnosti prací zaměstnanců společnosti a tím pádem vše probíhalo na náklady společnosti. Účet na LinkedIn je nicméně stále z povahy osobním účtem, takže snaha o jeho získání vyznívá poněkud zvláštně. Jakkoliv Sawabeh jistě má nárok na část obsahu, tedy zejména kontakty, tak je těžko přijatelná myšlenka, že by měla mít právo na účet jako takový. A otázkou i je, jak lze odlišit (a dokázat), které konkrétní informace v účtu uložené byly vytvořeny Dr. Eagle a které „zaměstnanci“ společnosti.

Celý spor je každopádně poučný v tom, že je velmi vhodné řešit odděleně případné firemní a soukromé účty. Týká se všech sociálních sítí a dříve nebo později se určitě setkáme s podobným problémy u Google+ – zejména úzká integrace s Google Apps používanými řadou firem může snadno vést k tomu, že sociální účet zaměstnance po jeho odchodu bude problémem.

Další příklad : Court Declines to Dismiss or Transfer Lawsuit Over @OMGFacts Twitter Account – Deck v. Spartz, Inc.

Spor také ukazuje na další rozšířený zlozvyk, tedy sdílení přístupových údajů k účtu mezi více lidmi (nejenom ve firmě). Zpravidla jde o porušení Pravidel užívání služby a v tomto konkrétním případě jde také o praktickou ukázku toho, že něco podobného může „někdy“ později znamenat problémy. Sociální sítě zpravidla rozlišují mezi firemními a osobními účty – stejně jako je tomu u LinkedIn, tak je to u Facebooku (účet vs. Stránka) a Google+ (opět účet vs. Stránka). LinkedIN osobní účet je přitom jednoznačně moderní a praktická forma CV (profesního životopisu).

Další příklad: Employee's Claims Against Employer for Unauthorized Use of Social Media Accounts Move Forward–Maremont v. SF Design Group

Třetí věcí, na kterou spor ukazuje, je problém, který vzniká u „firemních“ kontaktů, tedy hlavně to, jestli kontakty jsou vlastnictvím (a pokud možno výhradním) společnosti, nebo osoby, která dané kontakty získala a případně spravuje. V tomto konkrétním případě je těžko představitelné, že by Sawabeh mohlo nějak využít kontakty Dr. Eagle z LinkedIn. Sociální sítě otázku „firemního adresáře“ mění – kontakty v sociálních sítích bývají, alespoň po určité době, kultivovány zcela jinak než klasické obchodní kontakty.

MIF16

Spor je samozřejmě poučením na příkladu klasického problému, kdy akvizice společnosti neřeší potřebné detaily a buď se účastníci spoléhají na nepsané dohody, nebo prostě nepředpokládají, že by „něco“ mohl vyvolat konflikt. Zde vždy platí, že detaily potřeba řešit je. A na nepsané dohody se spoléhat nelze.

Zdroj: Another Set of Parties Duel Over Social Media Contacts – Eagle v. Sawabeh

32 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 3. 2012 21:18

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »