Hlavní navigace

Zůstává účet zaměstnance v sociální síti majetkem společnosti po ukončení pracovního poměru?

Autor: 29
Daniel Dočekal

Případ Dr. Lindy Eagle a jejího účtu na LinkedIn je poučným příběhem o tom, jak špatně může skončit akvizice. A jak si firma může nárokovat váš firemní účet, včetně toho, že ho v podstatě „hackne“ a změní.

Před několika dny jste se ve zprávičkách mohli dočíst o Žalobě za ponechání si sledujících na Twitteru, možná první svého druhu. A dnes je tu další příklad, který se týká účtu na LinkedIn.com a ponechání si účtu poté, co se zaměstnanec se zaměstnavatelem rozloučil.

Dr. Linda Eagle byla jedním ze zakladatelů společnosti Edwin. Tu v roce 2010 koupila společnost Sawabeh Information a po několika měsících vyhodila zakladatele, včetně zahájení několika právních sporů. A jedním ze sporů je i to, zda Dr. Linda Eagle má právo používat vlastní účet na LinkedIn i poté, co byla ze společnosti vyhozena.

Osobní účet Dr. Lindy Eagle přitom krátce po jejím vyhození doznal změn, někdo neznámý změnil její jméno a profilový obrázek – článek uvádí důvod – stalo se to proto, že Dr. Eagle umožňovala svým kolegům v původní firmě přístup ke svému účtu, včetně toho, že byl používán jako správa kontaktů. O něco podobného se pokoušeli lidé z nové společnosti i u účtu druhého zakladatele, ale neměli přihlašovací údaje. Zažádali tedy LinkedIn o poskytnutí hesla, což vedlo k odpovídajícímu odmítnutí.

Žaloba na Dr. Eagle tak nakonec řeší to, že její osobní účet neměl být dílem jejím, ale ve skutečnosti prací zaměstnanců společnosti a tím pádem vše probíhalo na náklady společnosti. Účet na LinkedIn je nicméně stále z povahy osobním účtem, takže snaha o jeho získání vyznívá poněkud zvláštně. Jakkoliv Sawabeh jistě má nárok na část obsahu, tedy zejména kontakty, tak je těžko přijatelná myšlenka, že by měla mít právo na účet jako takový. A otázkou i je, jak lze odlišit (a dokázat), které konkrétní informace v účtu uložené byly vytvořeny Dr. Eagle a které „zaměstnanci“ společnosti.

Celý spor je každopádně poučný v tom, že je velmi vhodné řešit odděleně případné firemní a soukromé účty. Týká se všech sociálních sítí a dříve nebo později se určitě setkáme s podobným problémy u Google+ – zejména úzká integrace s Google Apps používanými řadou firem může snadno vést k tomu, že sociální účet zaměstnance po jeho odchodu bude problémem.

Další příklad : Court Declines to Dismiss or Transfer Lawsuit Over @OMGFacts Twitter Account – Deck v. Spartz, Inc.

Spor také ukazuje na další rozšířený zlozvyk, tedy sdílení přístupových údajů k účtu mezi více lidmi (nejenom ve firmě). Zpravidla jde o porušení Pravidel užívání služby a v tomto konkrétním případě jde také o praktickou ukázku toho, že něco podobného může „někdy“ později znamenat problémy. Sociální sítě zpravidla rozlišují mezi firemními a osobními účty – stejně jako je tomu u LinkedIn, tak je to u Facebooku (účet vs. Stránka) a Google+ (opět účet vs. Stránka). LinkedIN osobní účet je přitom jednoznačně moderní a praktická forma CV (profesního životopisu).

Další příklad: Employee's Claims Against Employer for Unauthorized Use of Social Media Accounts Move Forward–Maremont v. SF Design Group

Třetí věcí, na kterou spor ukazuje, je problém, který vzniká u „firemních“ kontaktů, tedy hlavně to, jestli kontakty jsou vlastnictvím (a pokud možno výhradním) společnosti, nebo osoby, která dané kontakty získala a případně spravuje. V tomto konkrétním případě je těžko představitelné, že by Sawabeh mohlo nějak využít kontakty Dr. Eagle z LinkedIn. Sociální sítě otázku „firemního adresáře“ mění – kontakty v sociálních sítích bývají, alespoň po určité době, kultivovány zcela jinak než klasické obchodní kontakty.

HR tip Kentico

Spor je samozřejmě poučením na příkladu klasického problému, kdy akvizice společnosti neřeší potřebné detaily a buď se účastníci spoléhají na nepsané dohody, nebo prostě nepředpokládají, že by „něco“ mohl vyvolat konflikt. Zde vždy platí, že detaily potřeba řešit je. A na nepsané dohody se spoléhat nelze.

Zdroj: Another Set of Parties Duel Over Social Media Contacts – Eagle v. Sawabeh

Našli jste v článku chybu?
4. 1. 2012 17:17
x (neregistrovaný)

Protoze to jsou negramoti.

(pro informaci, za gramotneho povazuji cloveka, ktery umi nejen nakreslit/nada­tlovat pismenka, ale taky rozumi vyznamu vet a v soucasnosti zvlada zakladni obsluhu PC = umi poslat mail, vi co kam patri, vi, ze to neni nic co by muselo vzdy dorazit obratem a ze je treba to pripadne overit telefonicky ... + samo nejaka zakladni editace a prace s textem/tabulkou ...)

Mimochdem, cela hromada jich ma hesla ulozena na firemnim stroji a samozrejme si je nepamatuji, nacoz pr…

4. 1. 2012 13:50
x (neregistrovaný)

Mno pokud nekdo dostane nejaky certifikat, tak ho vetsinou ma u sebe ... nemluve o tom, ze pokud onu certifikaci absolvoval jinde nez u zamestnavatele, tak mu vpohode vystavi duplikat.

Nehlede na to, ze nasrat zamestnance, specielne takoveho, ktery pracuje na pozici ktera vyzaduje odbornost pripadne v ni mel pristup k zasadnim firemnim datum se zamestnavateli vetsinou hrube nevyplati. Konkurence ho veme lusknutim prstu...