Cenzura Internetu

Další kontroverzní státník si chce posvítit na Internet. Tentokrát je řeč o venezuelském prezidentovi, kterým je Hugo Chávez. "Internet nemůže být cosi volného, kde si každý může říkat, co chce. Každá země si musí zvolit své pravidla a normy," prohlásil podle ČTK prezident Chávez. Konkrétně jej dopálily webové stránky NoticieroDigital.com, kde se v diskusním fóru údajně po dobu dvou dnů nacházela nepravdivá zpráva o vraždě Diosdada Cabella, venezuelského ministra pro veřejné práce.

Vydavatelé webu NoticieroDigital.com zareagovali upozorněním pro čtenáře. Obávají se ohrožení dalšího provozu stránek, protože Hugo Chávez chce fungování webu nechat vyšetřit úřady. Jeho provozovatelé se brání, že předmětná diskuse byla zamčena během několika hodin a její zakladatel z fóra vykázán. Víceméně jde o obdobu celosvětových sporů o míru odpovědnosti provozovatelů internetových projektů za uživateli vkládaný obsah. V tomto případě je tu ale i politický rozměr. (Finanční noviny)

Podle dostupných zpráv se v kauze „čínská cenzura vs. napadený Google“ znovu přiostřuje, přestože se ještě nedávno zdálo, že celá věc s ukončením cenzurování výsledků vyhledávání a případným následným odchodem Googlu z čínského trhu spěje k vyšumění. Před několika dny však čelní představitelé amerického internetového kolosu zopakovali svůj zájem ukončit cenzurování výsledků vyhledávání, přičemž jsou prý připraveni v nejhorším i opustit Čínu. Podle informací Financial Times se vyjednávání mezi Googlem a čínskou vládou dostala do slepé uličky a je prý na 99,9 procenta jisté, že Google čínský trh opustí. Dokonce prý už má plán pro stažení z čínského trhu.

Google se odmítl k informacím Financial Times jakkoliv vyjádřit, takže je ani nepopřel. Li Yizhong, což je čínský ministr průmyslu a informačních technologiích, v pátek opětovně Google varoval, že jako každý musí v Číně dodržovat tamní zákony a pokud je dodržovat nebude, ponese následky. Čínské úřady prý dle NY Times také varovaly místní partnery Googlu, aby se připravili na okamžik, kdy nebude možné využívat služeb Googlu v podobě, která by odpovídala čínské legislativě. Tedy s cenzurou výsledků vyhledávání dle diktátu komunistického režimu. (Wired, CNet)

Situace okolo hojně medializovaného ukončení cenzurování výsledků vyhledávání ze strany společnosti Google na čínském trhu začíná připomínat jihoamerickou telenovelu. V posledních týdnech to vypadalo, že Google lidově řečeno „vyměkl“. Z rezolutního ukončení cenzurování i za cenu možného nuceného vyklizení čínského trhu se v mediálních výstupech představitelů amerického internetového kolosu stala jen diskuse s čínskou vládou o budoucnosti Internetu v této komunistické zemi. Spoluzakladatel firmy Sergey Brin se dokonce nedávno nechal slyšet, že hmatatelné výsledky jednání mohou přijít i za dva roky.

Ředitel firmy Eric Schmidt ale nyní řekl, že výsledek jednání bude brzy. Co to „brzy“ přesně znamená, nechtěl už ale na mediálním summitu v Abu Dhabi specifikovat. Může tak jít o týdny i roky, o kterých mluvil Sergey Brin. Eric Schmidt totiž přiznává, že konkrétní časový plán neexistuje. Nicole Wong, což je viceprezidentka Googlu, pro americké politiky ale tento týden znovu zopakovala, že Google už nechce cenzurovat dle pekingského diktátu a pokud to bude nutné, je připraven čínský trh opustit. (Reuters)

Evropský parlament vyslal jasný signál, že se mu vůbec nelíbí přísně utajovaná jednání o mezinárodní dohodě ACTA. Oficiálně o ní není známo prakticky nic a to dokonce ani členům Evropského parlamentu. Na veřejnost se přesto neoficiálními cestami dostaly některé informace o připravované smlouvě. Podle nich by přijetí této mezinárodní obchodní dohody proti padělání mělo představovat doslova splněný sen lobby hudebního a filmového průmyslu, ovšem s negativními dopady na občanské svobody. To jsou pořád jen neoficiální informace. Jaké reálné dopady by přijetí dohody ACTA mělo, tak to zatím seriózně a s určitostí říci nelze, protože její oficiální znění není známo a ani průběh vyjednávání o ní.

Evropský parlament přijal drtivou většinou usnesení, v němž se dožaduje, aby poslanci byli ze strany Evropské komise a Evropské rady informování o dohodě samotné i chystaných krocích v souvislostí s ní. Pro přijetí usnesení, které de facto kopíruje dlouhodobý požadavek odborné veřejnosti, bylo 613 poslanců. Proti se vyslovilo jen třináct poslanců a šestnáct se jich zdrželo hlasování. Pokud tato výzva nebude respektována, Evropský parlament si vyhradil právo přijmout "vhodná opatření", včetně možného zahájení řízení před Soudním dvorem EU.(Tisková zpráva).

Nedávno Google stornoval představení dvou mobilů se systémem Android z produkce společností Motorola a Samsung, které měly přijít na čínský trh. O tom jsme vás již informovali. Na čínský trh se však zatím nehrne ani se svým dlouho očekávaným komunikátorem Nexus One, který je rovněž vybaven systémem Android. Pro Google jej vyrábí HTC. Podle agentury Reuters došlo ke zrušení předvedení prvního mobilu od Googlu čínským softwarovým vývojářům, které se mělo uskutečnit v Pekingu. Zůstane prý jen u podobných akcí v Hongkongu a na Tchaj-wanu, které se uskuteční příští týden. Agentuře Reuters to prozradil zdroj blízký společnosti Google, který si přál zůstat v anonymitě.

Zdroj Reuters řekl, že kdyby neměl Google problémy s čínskou vládou, určitě by podobnou akci uspořádal i v Číně. Na začátku roku se zdálo, že Google je po útocích hackerů připraven v nejhorším opustit čínský trh, kterému vládne domácí vyhledávač Baidu. Google totiž vyhlásil, že chce přestat s cenzurou výsledků vyhledávání, což by mu čínský režim jen těžko dovolil. Nyní je rétorika Googlu ovšem mnohem diplomatičtější a cenzura běží dál. Analytici každopádně tvrdí, že spor s čínskou vládou a Googlem může mít velmi neblahý vliv na ty společnosti, které vsadily na Android, za nímž právě Google stojí. Čína má největší mobilní trh na světě.