Hlavní navigace

Jakou roli hraje Evropská komise v zavádění IPv6 v České republice?

Na nedávném IPv6 dni, který spoluorganizovalo sdružení CZ.NIC, byl zmíněn také projekt GEN6, jehož prostřednictvím podporuje Evropská komise přechod na IPv6 ve veřejné správě. Jaké jsou jeho přínosy pro Českou republiku a místní státní správu?
20. 6. 2012

Sdílet

Na nedávném IPv6 dni, který spoluorganizovalo sdružení CZ.NIC, byl v prezentaci Jaromíra Nováka z Ministerstva průmyslu a obchodu zmíněn rovněž evropský projekt GEN6 (Governments ENabled with IPv6), prostřednictvím kterého Evropská komise podporuje přechod na novou verzi internetového protokolu ve veřejné správě. Pojďme se nyní na tento projekt, jeho přínosy pro Českou republiku i podporu „šestky“ ze strany státní správy podívat podrobněji.

Bruselské začátky…

První zmínka o podpoře IPv6 na evropské úrovni se objevuje již v roce 2002, kdy Evropská komise vydává Sdělení k internetu další generace a prioritám týkající se přechodu na IPv6. Dokument popisuje především význam IPv6 a členské státy vyzývá spíše k obecným a časově neupřesněným aktivitám jako je podpora nové verze protokolu v rámci sítí a aplikací či příprava a realizace školení a osvětových aktivit. Sdělení Evropské komise zmiňuje i oblast veřejných zakázek, kde jsou však, vzhledem k tehdejší připravenosti celého IT odvětví, bruselští úředníci opatrní a zahrnutí IPv6 do požadavků na veřejné zakázky dávají členským státům pouze ke zvážení. Zmíněné Sdělení si pak „bere za své“ Rada ministrů pro telekomunikace, která k němu v červnu přijímá Závěry Rady. Od té doby je další podpora IPv6 spíše sporadická a omezuje se na několik projektů, například 6DEPLOY podpořený v rámci 7. Rámcového programu pro vědu a výzkum. Na politické úrovni musíme na další podporu IPv6 čekat dlouhých 8 let, tedy do doby, kdy v Asii pomalu ale jistě začínají docházet adresní bloky a všem je jasné, že dalším regionem s nedostatkem volných IP adres bude Evropa. V květnu 2010 vydává Evropská komise strategii „Digitální agenda pro Evropu“, která v rámci opatření číslo 89 výslovně zmiňuje podporu IPv6 pro služby eGovernmentu. Na opatření v Digitální agendě pak nejen navazuje evropský Akční plán eGovernmentu, ale rovněž finanční podpora prostřednictvím Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP ICT-PSP), v jehož výzvě pro rok 2011 je na projekt podporující zavádění IPv6 ve veřejné správě vyčleněno 3 miliony EURO.

Projekt GEN6

Podporu ze strany Evropské komise na konci roku 2011 obdržel projekt GEN6 (Governments ENabled with IPv6), do jehož řešení je zapojeno 19 partnerů z devíti zemí – Kypr, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Řecko, Slovinsko, Španělsko a Turecko. Vstoupit do vítězného konsorcia se podařilo i České republice, kterou v projektu representují hned tři partneři – správce národní domény sdružení CZ.NIC, které se podpoře IPv6 dlouhodobě věnuje ať již prostřednictvím svých IPv6 Laboratoří, konferencí (naposledy IPv6 Day), praktických školení či vydáním knihy „IPv6“ od Pavla Satrapy. Dalším českým partnerem je pak Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), do jehož působnosti spadá oblast elektronických komunikací včetně tzv. „internet governance“. Bylo to pak právě MPO, které v roce 2009 připravilo do vlády usnesení číslo 727 vyzývající veřejnou správu k podpoře IPv6, konkrétně:

Uložilo ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zajistit od 30. června 2009 při pravidelné obnově síťových prvků jejich kompatibilitu s internetovým protokolem verze 6 (IPv6) a do 31. prosince 2010 zajistit přístup k internetovým stránkám a veřejně dostupným službám eGovernmentu internetovým protokolem verze 4 (IPv4) i internetovým protokolem verze 6 (IPv6).

Pro hejtmany (kraje) a primátora hlavního města Prahy má pak usnesení doporučující povahu.

V neposlední řadě se na projektu podílí rovněž Ministerstvo vnitra, které hraje klíčovou úlohu při poskytování služeb eGovernmentu (za všechny projekty zmiňme například informační systém datových schránek a dnes již s ním propojený Portál veřejné správy). Při podpoře IPv6 je pak klíčová úloha Ministerstva vnitra rovněž v oblasti infrastruktury, ať již se jedná o nastavení podmínek pro poskytování a provoz KIVS (komunikační infrastruktura veřejné správy), tak s ní souvisejícím Centrálním místě služeb (CMS). V této souvislosti Petr Říha z Ministerstva vnitra na loňské konferenci ISSS zmínil, že podpora IPv6 by měla být zahrnuta do CMS 2.0, jehož spuštění je však podle posledních informací plánováno až ke konci roku 2013. V souvislosti s CMS si pak jen připomeňme, že jednou z aktivit projektu GEN6 je rovněž zajištění propojení do evropské sítě sTESTA představující uzavřenou IP síť sloužící k zabezpečené výměně informací mezi jednotlivými orgány veřejné správy v Evropě. Nejen v této souvislosti je pak škoda, že požadavek na IPv6 není výslovně zmíněn v připravované Koncepci nákupu datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy v období po 27. březnu 2013, která byla schválena vládou usnesením číslo 385 dne 30. května 2012.

Co přináší GEN6 české veřejné správě

Aktivity realizované v rámci projektu GEN6 se zaměřují především na osvětu a podporu veřejné správy při přechodu na IPv6. Z jednotlivých konkrétních aktivit lze zmínit např. praktické kurzy přechodu na IPv6, které se řadí mezi nejúspěšnější školení pořádaná Akademií CZ.NIC. Pro informatiky z veřejné správy proběhl první kurz na začátku května, další je pak plánován na 21. června s tím, že zástupci veřejné správy nemusí díky projektu GEN6 hradit účastnický poplatek.

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu pak CZ.NIC začal pravidelně analyzovat připravenost veřejné správy na IPv6 a pomáhat jednotlivým subjektům v přechodu na novou verzi IP protokolu. Poslední údaje realizované při příležitosti červnového IPv6 dne ukázaly, že byť by podle Usnesení vlády měly podporovat IPv6 všechna ministerstva a ústřední správy úřady, jako je např. Správa státních hmotných rezerv či Státní úřad pro jadernou bezpečnost, ve skutečnosti dnes, tedy téměř rok a půl po termínu stanoveném Usnesením vlády, podporuje IPv6 u svých webových služeb ani ne polovina ministerstev a přesná polovina ústředních správních úřadů (viz. tabulka).

Připravenost jednotlivých prvků informačních systémů státní správy na IPv6 (stav k 14. 6. 2012)
Webové služby DNS Servery Poštovní servery
Ministerstva 42,9 % 57,1 % 35,7 %
Ústřední orgány státní správy 50 % 58,3 % 33,3 %
Krajské úřady 14,3 % 64,3 % 14,3 %
Města (obce) s rozšířenou působností 9,3 % 43,4 % 2,9 %

V souvislosti s výše uvedenými údaji neuškodí připomenout, že podle statistik sdružení CZ.NIC se u internetových stránek pohybuje celostátní průměr kolem 14 %, u DNS serverů pak dosahuje téměř 50 %. Přesto, že ne všichni usnesení vlády dodržují, můžeme v tabulce jasně vidět, že tento dokument sehrál svoji pozitivní roli, která byla podpořena i nedávnou akcí Ministerstva průmyslu a obchodu, které všem „hříšníkům“ rozeslalo dopis s upozorněním. Nejen zaryté odpůrce státní správy možná překvapí, že tento dopis padl v některých případech na úrodnou půdu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy či Úřad průmyslového vlastnictví se zařadily mezi ty subjekty, které na začátku června zapnuly podporu šestky. V souvislosti s World IPv6 Launch se ke třem obcím připojilo dalších 12, které 6. června zapnuly podporu IPv6.

Jiří Průša

Autor se dlouhodobě zabývá především problematikou evropského eGovernmentu. Ve sdružení CZ.NIC působí vedle projektu GEN6 rovněž jako koordinátor projektu STORK 2.0 zaměřeného na vzájemné uznávání eID.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).