Hlavní navigace

Veřejnost může vybírat Největšího slídila!

[Tisková zpráva] Nevládní organizace Iuridicum Remedium vyhlásila čtvrtý ročník soutěže o největší slídily. Veřejnost tak může v rámci právě otevřeného nominačního kola Big Brother Awards prostřednictvím stránek www.slidilove.cz posílat své tipy na komerční firmy i státní instituce, které nejvíce zasahují do soukromí občanů. Z navržených kandidátů vybere výherce porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů. Výsledky soutěže budou oznámeny na slavnostním večeru, který se uskuteční v Praze 12. listopadu.

Soutěž Big Brother Awards se koná v téměř dvacítce zemí světa a jejím cílem je upozornit na aktuální hrozby pro soukromí občanů. V České republice proběhla soutěž již třikrát a ceny byly udělovány v sedmi kategoriích – Dlouhodobé porušování lidského soukromí, Největší firemní slídil, Největší úřední slídil, Nebezpečná nová technologie, Právní norma Velkého bratra, Slídil mezi národy a Výrok Velkého bratra. Ceny ve stejných kategoriích budou rozděleny i letos.

V minulých ročnících byly anticenou „odměněny“ tyto instituce a jednotlivci: Ministerstvo financí, Komerční banka, vláda Spojených států amerických,ex­poslanec Doc. Ing. Miloš Titz, CSc, České dráhy, Czech Credit Bureau,a.s. (CCB), Tesco, a.s., Evropská komise, bývalý policejní prezident Jiří Kolář, Ministerstvo vnitra, hlavní město Praha, město Plzeň.

Každoročně je též udělována pozitivní cena za ochranu soukromí, kterou v minulosti obdržela organizace European Digital Rights, kryptolog Phil Zimmermann a s! tudenti soukromého gymnázia Josefa Škvoreckého.

Na tiskové konferenci také organizátoři varovali před riziky pro soukromí občanů spojenými s několika aktuálními návrhy zákonů (novela zákona o elektronických komunikacích, zákon o policii, návrh věcného záměru zákona o zpravodajských službách). Stanovisko organizátorů k těmto zákonům naleznete níže.

Legislativní smršť ohrožuje soukromí občanů
Novela zákona o elektronických komunikacích, zákon o policii, návrh věcného záměru zákona o zpravodajských službách, to je jen několik příkladů legislativních návrhů, jimiž se vláda v posledních měsících pokouší oslabit ochranu osobních údajů občanů a posílit pravomoci bezpečnostních složek. Pro tyto zásahy neexist! uje dostatečné zdůvodnění a nejsou ani kompenzovány zavedením ! řádných kontrolních mechanismů.

Organizace Iuridicum Remedium zaslala v posledních týdnech českým zákonodárcům svoje připomínky k novele zákona o elektronických komunikacích. Upozornila přitom zejména na to, že je návrh pokusem o „otevření vrátek“ pro zpravodajské služby či jiné subjekty k získávání provozních a lokalizačních údajů o elektronické komunikaci občanů. Kromě toho organizace kritizuje i skutečnost, že návrh zákona i nadále zaručuje poskytovatelům služeb proplácení nákladů na provádění odposlechů a uchovávání záznamů a za poskytování údajů z databáze účastníků služby.[1] Některé z připomínek Iuridicum Remedium poslanci zapracovali do pozměňovacího návrhu, který bude spolu s novelou předložen na 30. schůzi Poslanecké sněmovny, která bude probíhat od 22. dubna 2008.

Na konci února předložila vláda do parlamentu také návrh zákona o Policii ČR. I tento návrh obsahuje několik ustavení, které přinášejí rizika pro soukromí občanů. V připomínkách zaslaných poslancům Iuridic! um Remedium kritizovala zejména ustanovení zavádějící možnost zpravodajských služeb (VZ a BIS) odposlouchávat či sledovat osoby a věci pro Policii a obráceně.Návrh dále vágně definuje podmínky odběru DNA vzorků, což přináší riziko samoúčelného plnění Národní databáze DNA a rozšiřuje definici účelů, pro něž může policie zpracovávat osobní údaje. Návrh zákona zasahuje i jiné oblasti než soukromí občanů. Patří mezi ně i oblast svobody projevu, kdy vládní návrh přiznává policii právo žádat po médiích bezplatné uveřejnění informací.

Věcný záměr zákona o zpravodajských službách, který byl na začátku dubna předložen k projednání Bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny, obsahuje opět návrhy na posílení pravomocí zpravodajských služeb při získávání informací jak od orgánů veřejné správy, tak i soukromých subjektů (například od leteckých dopravců, bank, pojišťoven, finančních úřadů, z evidencí obyvatel, občanských průkazů, cestovních dokladů, motorových vozidel, údajů o mýtném, ! registru řidičů atd.). Požadované pravomoci přitom nejsou dost! atečně o důvodněny ani doprovozeny efektivním mechanismem kontroly zpravodajských služeb.