Chápu to dobře, že ČOIka přišla na výdejnu Alzy, tam si přes terminál otevřela e-shop, objednala zboží, hned vyzvedla a zaplatila? To mi přijde jako smlouva uzavřená přes Internet, ne na provozovně. Místo odkud se zákazník na Internet připojil snad není podstatné.
(varianta nákupu: kdyby zákazník vstoupil do objektu výdejny, přes svůj mobil nakoupil na e-shopu - šlo by o smlouvu uzavřenou přes Internet nebo ne?)
Tvoje interpretace jde proti duchu zákona, jak už tu někdo poznamenal. Alza nemá prodejny a tak se na ní zákon nevztahuje. Pokud bychom přijali Tvoji interpretaci, že je zakázán veškerý maloobchod, tak by ČOI musela pokutovat i prodejní automaty. A to by bylo opravdu přitažené za vlasy.
Cílem zákona nebylo zavřít na svátky eshopy, ale dát volno zaměstnancům supermarketů. Takže je nesmysl aplikovat ho na eshopy, které nemají prodejny.
ale zákon neříká, že je v některých provozovnách zákaz prodeje, zákon zakazuje prodej v maloobchodu a velkoobchodu všeobecně a zákaz provozovny neřeší, teprve v následném odstavci dává výjimku pro malé provozovny. Tedy dle zákona by měly být veškeré eshopy offline a jenom ten kdo má provozovnu 200m2 jí může mít otevřenou a prodávat. Je to nesmyslné, zákon vůbec neodpovídá důvodové zprávě a neřeší co řešit měl, ale takhle to tam napsali.
"V maloobchodě a velkoobchodě1) je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích"
kde tam vidíte omezení prodejní doby provozoven? malo ani velko obchod nemají s provozovnou nic společného. Maloobchod je proces prodeje v malém měřítku konečnému spotřebiteli, velkoobchod je prodej velkoodběratelům.
Prodejnou je prostor, kam fyziky přijdete a něco tam nakoupíte. Třeba sítě supermarketů (Tesco, Albert apod.) mají spoustu obchodů, některé z nich mohou mít prodejní plochu menší, než 200 m2, ty mohou zůstat otevřené, jiné mají prodejní plochu větší, ty zůstanu zavřené. To stejné u Alzy, výdejny menší než 200 m2 mohou zůstat otevřené, větší mají být zavřené.
V článku máte napsáno, že inspektoři nakoupili přímo na místě. A pokud já vím, v té tzv. „výdejně“ se normálně prodává, protože můžete zboží objednat přímo na místě – nebyla to tedy žádný ojedinělá akce inspektorů, ta „výdejna“ je na prodej normálně zařízená. Co jiného než „prodej“ je to, že do té prodejny přijdu, vyberu si zboží, zaplatím ho a odvezu si ho?
Používáte stejný trik, který zkouší Alza, ale jenom tím, že ho zopakujete, nic nevysvětlíte. Spolu s Alzou se tváříte, že uzavření kupní smlouvy a prodej je jedno a totéž. Jenže podle mne je evidentní, že uzavření kupní smlouvy je pouze jedna ze součástí prodeje. Ta jiná práva při uzavření smlouvy na dálku mají totiž ten důvod, že před uzavřením smlouvy nevíte, co kupujete. V případě prodeje v prodejně Alzy je pořád smlouva uzavírána na dálku, protože objednávám zboží, aniž bych ho v tom okamžiku „měl v ruce“ a mohl si ho prohlédnout a vyzkoušet. Uzavření smlouvy na dálku by to nebylo v okamžiku, kdybych si v té prodejně vybral nějaké vystavené zboží, vyzkoušel si ho, rovnou bych si ho odnesl k pokladně a zaplatil. Naopak je otázka, zda by za uzavření smlouvy na dálku neměl být považován i prodej nábytku třeba v Ikea, kde si něco objednáte, a teprve pak vám ze skladu vydají nějaký kus, který teprve v okamžiku vydání vidíte poprvé.
Četl jste ten zákon?
1) V maloobchodě a velkoobchodě je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích...
..
3) Omezení prodejní doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužije na provozování
a) prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2...
Tedy ZÁKAZ VŠEHO MALOOBCHODU I VELKOOBCHODU a pak zmírnění pro prodejny s prodejní plochou pod 200 m2
Jednoznačně z toho plyne, že třeba eshop, který nemá žádnou prodejnu, nesmí prodávat! Pokud má nějakou prodejnu pod 200 m2, pak v této konkrétní prodejně prodávat smí.
Co se takhle řídit opravdu TEXTEM ZÁKONA a ne dojmem nějakého novináře, nebo poslance?
"V článku máte napsáno, že inspektoři nakoupili přímo na místě." - Inspektoři nakoupili v eshopu. Kde při nákupu byli fyzicky, je irrelevantní. Představte si eshop, který nemá žádnou prodejnu ani výdejnu. Máte pocit, že by měl být podle zákona zavřený? Já ten pocit nemám.
Proč by se měl tento zákon vztahovat na eshopy s výdejnou? Rozlišuje snad zákon mezi eshopy s výdejnami a bez nich? Jak eshop doručuje zboží zákazníkům je přeci jeho věc. Některé posílají zboží kurýrem, jiné je posílají poštou a k jiným si pro zboží můžete přijít osobně. Kdyby Alza posílala zboží kurýrem, tak by asi nikoho nenapadlo, že je to v rozporu se zákonem. A když si pro zboží přijde zákazník osobně, tak je podle Vás v rozporu se zákonem?
Prodej (nákup) zboží se skládá z několika činností – výběr zboží, uzavření kupní smlouvy, volitelně doprava zboží, předání zboží. „Nakoupili v e-shopu“ se vztahuje k subjektu, u kterého nakoupili (se kterým uzavřeli kupní smlouvu), podobně jako třeba „nakoupili v Tescu“, „nakoupili v Alze“, „nakoupili u Alzy“. Zcela jistě to neoznačuje místo, protože inspektoři nebyli fyzicky v serveru, kde běží e-shop. Takže tahle vaše věta „nakoupili v e-shopu“ je z hlediska zákona irelevantní, protože zákon řeší právě to místo.
Kde při nákupu byli fyzicky, je irrelevantní.
Vzhledem k tomu, že zákon řeší provozovny, kde dochází k prodeji, je to dost podstatné, kde byli. Celý ten proces zahrnující výběr zboží, objednávku, zaplacení i výdej zboží proběhl v té provozovně Alzy. Podle vás to není prodej? Čím se to liší od prodeje?
Proč by se měl tento zákon vztahovat na eshopy s výdejnou?
Netuším, to tvrdíte vy. Jak už jsem psal, zákon se nevztahuje na subjekty (e-shopy, firmy), ale na provozovny. Jeden subjekt může mít více provozoven, přičemž na některé provozovny se zákon vztahuje a na jiné ne.
A když si pro zboží přijde zákazník osobně, tak je podle Vás v rozporu se zákonem?
Když si zákazník přijde pro zboží osobně, dojde v provozovně pouze k předání zboží, případně k zaplacení. Je to jenom část prodeje, k výběru zboží a uzavření kupní smlouvy došlo jindy a jinde. Což je něco podstatně jiného, než když ke všem krokům prodeje dojde v provozovně prodejce. Já nevím, jak byste to chtěl nazvat jinak než prodejem.
Teď je ještě třeba dořešit, jak takovému E-shopu dokázat, že o svátku něco prodal, když žádnou prodejnu nemá. Přijímání objednávek přes internet totiž tento legislativní zmetek nezakazuje, stejně, jako distribuci kurýrními službami. A platí, že co není výslovně zakázáno, je povoleno. Takže: Objednat si zboží přes net na E-shopu i ve státní svátek tímto zákonem zakázat nelze a okamžité doručení kýmkoli na adresu objednavatele rovněž ne.
E-shopy, aspoň část z nich, žádnou prodejnu nemají, takže se na ně takovéto omezení nemůže vztahovat. Pokud objednávám přes internet, mohu tak činit 24 hodin denně a sedm dní v týdnu a kdy mi kurýr, nebo pošta objednané zboží doveze, je jen a jen jeho problém. Nebo také zakážeme poště a Messengerům doručování o svátcích? (U pošty to nehrozí, ale kurýrní služby...)
Zakon mluvi o prodejnach nad 200m. Pokud provozovatel eshopu takovou nema, nevztahuje se to na nej vubec.
Rekl bych pak, ze pokud se spor povede u soudu tak prave o to, co to je prodejna.
1MKc jako pokuta je pak pro takove obchody naprosto k smichu, divim se, ze nemeli otevreno uplne vsude.
Doporučuji si ten zákon nejdřív přečíst a teprve poté plkat do diskuse.
Zákon neřeší to, jestli někdo má nebo nemá provozovnu. Zákon říká, že v některých provozovnách je zakázán prodej ve vyjmenované dny. Týká se to konkrétních provozoven, když jeden majitel má provozovny větší než 200 m2 i menší, ty větší musí zůstat zavřené a ty menší mohou otevřít. Když e-shop nemá provozovnu, neexistuje prodejní nebo provozní doba té neexistující provozovny a není tudíž co na prodejní době omezovat.
Když udělá zmetek dělník, zaplatí škodu a přijde o práci. Co udělat s politikem, který vyrábí zmetky jak na běžícím pásu? A tento zákon zmetkem evidentně je. V civilizované společnosti je běžné, že kvůli chodu některých procesů, jako je např. doprava, nebo distribuce elektřiny a pod. se musí pracovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, takže nevím, proč by se 24 hodin denně a sedm dní v týdnu nemohlo prodávat?!? Zejména když restauračních provozů, kde se také pracuje 12 a více hodin denně, (12 oficiálně a každý den něco navíc v reálu), se zákaz netýká. Ano, tento zákon je zmetek a měl by být zrušen a nahrazen zákonem, který upraví podmínky zaměstnanců, pracujících ve svátek, třeba tak, že za práci ve svátek bude mít zaměstnanec dvojnásobný ČISTÝ plat.
Nebudu se pouštět do diskuze, zda je zákaz prodeje 28. října rozumný, na to nemám jednoznačný názor.
Ale pokud je zakázán "prodej", ty přijdeš do firmy bez předchozí objednávky a můžeš odejít se zakoupeným zbožím, tak je to zjevně prodej a je úplně jedno, jak jsi ho provedl, jestli osobní debatou s prodejcem, nebo použitím terminálu. To s uzavíráním smluv přes internet je jenom taková chytristika, která samozřejmě skončí u soudu a dle mého soud dá zapravdu ČOI.
Ale opakuji, zda je to správně nebo ne, to je samozřejmě otázka.
Prijit vam to muze jak chce, je naprosto nepodstatne, jaky technicky prostredek (a to neni nic jineho) pouzijete. Uplne stejne by mohl argumentovat libovolny market - necha otevreny pouze samoobsluzne kasy, a tim pade uzavirate smlouvu po internetu ... nebo ne?
Jinak souhlasim s tim, ze ten zakon je koncipovan nesmyslne, a kdyz uz, tak by melo byt zavreno vsude. Vyjimku by mely mit pouze ty firmy/sluzby, kde je technicky nemozne provoz prerusit (elektrarny, nemocnice ...).