Názor k aktualitě Bankovní identita bude dražší, firmy za aktivaci zaplatí 30 000 Kč od Filip Jirsák - Ano, nechápete základy – nechápete rozdíl mezi autentizací...

Ano, nechápete základy – nechápete rozdíl mezi autentizací (přihlášením) a podpisem. Bankovní identita i NIA je autentizace. Zkusím upozornit ještě na jednu věc, třeba vám to dojde – aby bylo ověřitelné, co jste podepsal (odsouhlasil, schválil), musí to existovat vždy před tím, než něco provedete. Když podepíšete prázdný papír a teprve dodatečně se na něj dotiskne smlouva, nemohl jste v okamžiku podpisu bezpečně znát její obsah. (Akorát u toho papíru nebude možné zpětně určit, co bylo dřív, zda tisk smlouvy nebo podpis.) Takže když se nejprve do e-shopu přihlásíte přes bankovní identitu a teprve pak vytvoříte objednávku, nemůže být ta objednávka věrohodně svázaná s přihlášením (s vaší identitou).

Třeba vám při pochopení těchto základů pomůže přirovnání k fyzickému světu. Zkuste si to představit na předání dopisu na poště. Autentizace je, když si od vás pošťačka vyžádá občanku, zkontroluje, že je na ní jméno a adresa stejná jako na dopisu a na základě toho vám dopis dá. Podpis je, když vám po předání toho podpisu nechá podepsat doručenku, na které je trasovací kód dopisu, odesílatel apod. Rozdíl poznáte v okamžiku, když budete rozporovat, že jste dopis nedostal. V prvním případě (autentizace) to bude tvrzení proti tvrzení – vy budete tvrdit, že jste dopis nepřevzal, pošťačka bude tvrdit, že vám ho přidala. Když to bude druhý případ, na doručence bude váš podpis a dá se to kdykoli dodatečně zkoumat – jestli to je opravdu váš podpis.

Když vás pošťačka ověří proti občance, může třeba opsat její číslo do nějaké knihy. Ale už nikdy nikdo zpětně neověří, zda vám na základě toho ověření občanky dala dopis, prodala dálniční známku, vyplatila složenku nebo prodala los pro 18+.