Hlavní navigace

Brusel navrhuje pravidla na ochranu nezávislosti médií v EU

18. 9. 2022

Sdílet

Evropská komise představila v pátek nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v EU. Navrhované nařízení stanoví mimo jiné ochranu proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí a proti sledování. Klade důraz na nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož i na transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a přidělování státní reklamy. Stanoví rovněž opatření na ochranu nezávislosti redaktorů. 

V neposlední řadě se chce Brusel zabývat koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků. Měla by vzniknout nová nezávislá Evropská rada pro mediální služby, kterou budou tvořit národní orgány pro sdělovací prostředky. Nahradí současnou platformu ERGA, která sdružuje národní regulátory audiovizuálního obsahu.

Pravidla zakazují používání špionážního softwaru proti sdělovacím prostředkům, novinářům a jejich rodinám. Členské státy mají zajistit přiměřené a stabilní financování médií veřejné služby. Manažeři a kontrolní rady veřejnoprávních médií budou muset být jmenováni transparentním, otevřeným a nediskriminačním způsobem.

„V posledních letech jsme zaznamenali různé formy nátlaku na sdělovací prostředky. Nastal čas proti tomu zakročit. Musíme stanovit jasné zásady: žádný novinář by neměl být kvůli své práci špehován, žádný veřejnoprávní sdělovací prostředek by se neměl stát nástrojem propagandy. Z tohoto důvodu dnes vůbec poprvé navrhujeme společné záruky na ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU,“ prohlásila eurokomisařka Věra Jourová.

Členské státy by měly posuzovat, jaký dopad má stupeň koncentrace mediální trhu na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost. Veškerá legislativní, regulační nebo správní opatření přijatá členským státem EU, která by mohla mít dopad na sdělovací prostředky, mají být přiměřená a řádně odůvodněna. 

„Velmi velké online platformy“, které mají v úmyslu odstranit určitý zákonný mediální obsah, protože podle nich porušuje uživatelské podmínky, budou muset informovat o důvodech stažení obsahu ještě předtím, než k němu skutečně dojde. Všechny stížnosti podané provozovateli médií pak budou muset platformy vyřizovat přednostně.

Návrh musí projednat Evropský parlament a také zástupci členských států v Radě EU. Pokud ho přijmou, bude konečné znění přímo použitelné v celé Evropské unii. V platnost vejde půl roku po schválení.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).