Hlavní navigace

Česká ministerstva dala do ICT přes 13 miliard, systémy se ale staví neefektivně

15. 10. 2018

Sdílet

EU Report 2018

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil takzvaný EU Report 2018 (PDF), tedy zprávu o finančním řízení prostředků Evropské unie v Česku. V ní je popsáno, jak země nakládala s penězi z EU a jedna sekce je mimo jiné věnovaná e-governmentu. Oblast elektronizace veřejné správy bere NKÚ jako jednu ze svých priorit.

NKÚ upozorňuje, že i přesto, že Česko dosáhlo v e-governmentu určitého pokroku, v indexu DESI (vydává Evropská komise) si v sekci „digitální veřejné služby“ pohoršila a spadla na 22. místo z celkových 28. Důvodem je to, že „ostatní země jsou schopny v oblasti rozvoje e-governmentu realizovat požadované změny a přijímat související legislativu mnohem rychleji“.

Objem prostředků vynakládaných na ICT ze státního rozpočtu v letech 2012 až 2017 neustále rostl a v roce 2017 dosáhl na téměř 13 miliard korun. NKÚ předpokládá, že skutečná hodnota výdajů na celou oblast je vyšší: „Do celkových výdajů totiž nebyly započteny rozpočtové položky, které mohou obsahovat i jiné související výdaje než jen přímé výdaje na ICT.“

Výdaje ministerstev na ICT v letech 2012 až 2017
Autor: NKÚ

Výdaje ministerstev na ICT v letech 2012 až 2017

V roce 2012 ministerstva na ICT vynaložila 7,1 miliardy korun, v roce 2014 to bylo 9,9 miliardy a v loňském roce už 12,7 miliardy korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj v letech 2015 a 2016 vypsalo šest výzev pro e-government a digitalizaci státní správy (Integrovaný operační program). „Celková finanční alokace těchto výzev činila 10,7 miliardy korun. V rámci těchto výzev bylo zaevidováno celkem 584 projektů, z nichž bylo k počátku dubna 2018 v realizaci celkem 214 projektů, a to v celkové výši rozpočtových nákladů 4,5 miliardy korun. Z celkové alokace výzev e-governmentu pro PO14+ bylo k 10. dubnu 2018 vyčerpáno 42 procent prostředků,“ počítá NKÚ.

NKÚ pak situaci shrnuje takto:

Mezi klíčové a dlouhodobé nedostatky v oblasti e-governmentu a elektronizace veřejné správy, které mají negativní dopad na účelnost, hospodárnost a efektivnost, patří vytváření nových IS (informačních systémů) veřejné správy bez důkladné analýzy potřeb, adekvátní připravenosti právních předpisů a dalších podmínek zajišťujících jejich účelné využívání. Dále jsou to vysoké pořizovací a provozní náklady IS, přičemž jejich využívání ani v delším časovém období nevede k dosažení cílů a očekávaných přínosů. Navíc po jejich uvedení do provozu vznikají náklady na další rozvoj a úpravy, které několikanásobně převyšují náklady na jejich pořízení. Přetrvávajícím problémem je závislost správců IS na konkrétních dodavatelích. Jednou z příčin je nedostatečné ošetření licenčních oprávnění, což v konečném důsledku vede ke zvýšeným nákladům na rozvoj a obtížnému přechodu k jinému dodavateli. Do výčtu významných nedostatků lze rovněž zařadit přetrvávající roztříštěnost IS, která se projevuje nezajištěním sdílení dat mezi jednotlivými IS napříč různými orgány veřejné správy a v důsledku toho dalším navýšením administrativních nákladů.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).