Bohužel zákon o veřejných zakázkách nic moc jiného než nejnižší cenu neumožňuje. Předpokládá, že zadavatel naprosto přesně specifikuje, co požaduje, a cokoli, co ty podmínky splní, tudíž bude zadavateli vyhovovat. Nikoho nezajímá, že je u složitějších věcí nemožné ty podmínky specifikovat naprosto přesně, a že nabídky mohou být velmi kreativní co do možností, jak dodat něco, co bude zadavateli k ničemu, ale splní to všechny podmínky. Je taky pravda, že zadavatelé často vůbec nevědí, co vlastně chtějí. A nebo to vědí, ale do zadání to dát nemůžou, protože je potřeba hlavně splnit všechny formální náležitosti zadání. Ale lid je spokojen, soutěží se o nejnižší cenu a každý si to může „zkontrolovat“, protože dvě čísla dokáže porovnat každý blbec.